Jízlivě tvůj

Vidět Iana McKellena a Dereka Jacobiho společně v jednom britcomu, tomu se prostě nedá říci ne a proč taky, když své přestárlé, neúspěšné herecké primadony zahráli s takovou chutí? Jejich Freddie a Stuart ono známé přísloví: co se škádlívá, rádo se mívá, dovedli takřka k dokonalosti, pokud se totiž tito dva životní partneři přestanou jen na chvilku urážet, je něco v nepořádku. Vtípky sice nejsou nějak zvlášť originální, ale jsou podané tak, že to srandovní je a to tak, že dost. Za co oba pány obdivuji nejvíce není ani tak střílení si z hereckého řemesla, protože tak skvělé herce to ani moc pálit nemusí, ale především to s jakým nadhledem jsou schopni žertovat o svém pokročilém věku. Pětku jsem nedala (aspoň zatím) proto, že ačkoliv se u seriálu často směju, pořádný záchvat smíchu, který jsem dostávala třeba u Frasiera nebo u Black books se zatím nekonal. Ale jsem teprve na začátku, takže kdo ví... (24.06.2013)

Upřímně, čekal jsem od setkání dvou hereckých legend - a jak vyzkoušeno i velkých srandistů - něco víc. Ano, je to dokonale britské a britsky břitké, ale dokonale předvídatelné. Čímž nechci říct, že by scénář byl špatný, to ne - ale jede jasně danou linii, takže míra unešenosti je přímo úměrná míře divákových zkušeností. Takže prosím Vás pěkně, nejsou to Black Books nebo IT Crowd, ale rozhodně to stojí za vidění. Magneto s Claudiem se natírají naprosto brutálním způsobem:) 80% (13.04.2019)

Jsem opravdu rád, že jsem tenhle malý seriálový poklad nalezl, protože jeho shlédnutí opravdu stojí za to. Jak napovídá název, tak se dočkáme klasického jízlivého a zlomyslného britského humoru. Skvěle obsazená ústřední čtveřice mezi sebou roztáčí kolotoč neskutečně vtipných hlášek a to v takovém rytmu, že sotva stíháte všechny vstřebat. Je to jeden z mála seriálů, kde se smích v pozadí opravdu hodí, protože co věta, to perla. Navíc to má neskutečně nakažlivou znělku. Prvních 7 epizod mi uteklo jako nic a s chutí jsem se pustil do druhé řady. *** Druhá řada nepolevuje v humoru a hlášky se tady střídají ve vysoké frekvenci. Zatímco první série byla převážně konverzační a odehrávala se hlavně v bytě Freddieho a Stuarta, tak ve druhé se podíváme i do jiných lokací a také je o něco víc vedlejších postav, což ani trochu nevadí. Jak Freddie, tak i Stuart jsou super a Violet či Ash za nimi nezaostávají ani o kousek. Ještě jednou, skvěle obsazené a nacpané hláškami od začátku do konce a závěrečná epizoda dokonce i dojme. Doufám, že se dočkáme i řady třetí. (16.07.2015)

Spousta povedených vtípků, ale ještě víc je tu těch nejtrapnějších narážek na homosexualitu, stáří, vztahy a další společenská témata, při kterých se člověku u většiny amerických sitcomů otevírá pomyslná kudla v kapse. Jenže on je rozdíl, když podobné hlášky hodné odsouzení vypouští texaský buran či otylá, rádobyvtipná hospodyně a nebo když se s nimi vytasí taková esa, jako jsou sir Ian McKellen a sir Derek Jacobi, za mohutné podpory Frances de la Tour a Iwana Rheona. Možná nejsem sám, kdo si myslí, že tohle obsazení by do červených čísel vytlačilo i Troškovy Kameňáky. Občas jsem až žasl, čemu se všemu směju. Jeden z nejlepších sitcomů vůbec. 90% (15.05.2014)

„Byla to jiná interpretace. Pokud tomu publikum nerozumělo, tak to není má vina. Chovali se jako děti.“ – „Byly to děti!“ Velmi zábavný britský seriál. Humorné situace se sice v drobných obměnách stále opakují, ale já osobně s tím problém neměl, zaprvé mi přišly natolik funkční, aby mě zas a znovu dokázaly rozesmát, za druhé jsem se na některé z nich přímo těšil. A gagy, které jsou na hraně mezi vtipností a trapností (a nutno dodat, že takových tu není zrovna málo) dost často dokáže úspěšně „prodat“ ústřední dvojice (především skvělý Ian!), o kterou se ostatně celý seriál opírá. Nevím, jak se na tenhle páreček co do autentičnosti dívají sami gayové, já však s jejich občasnými výlevy (téměř vždy Stuartovými) neměl větší problémy, ostatně na určité stylizaci a přehrávání herců Vicious také stojí. To se mi spíš tak úplně nezdála postava Ashe, kterou sice člověk musí přijmout (pokud to chce sledovat), ale po celou dobu mi přišlo, že ho tvůrci měli mezi společnost kmetů uvést důvěryhodnějším způsobem (třeba jako příbuzného, který se o ně má sem tam postarat). Po první řadě hodnotím slušnými 4* (což možná bude i závěrečné hodnocení, protože neustálé odkládání další série už začíná poněkud zavánět koncem). „Na koho jsi to vřeštěl do telefonu?“ – „Pokud to musíš vědět, tak na svou matku.“ – „Volala, aby ti řekla, kdy umře?“ (08.03.2015)