Umění tančit v dešti

Po filme máte pocit, že takýchto príbehov ste už videli... A nebudete sa mýliť. Nič originálne. Film, ktorý tlačí na vaše emócie. Ale! Išla som na to s vedomím, že sa má vo filme objaviť obľúbený Kevin Costner. Lenže on sa tam neobjavil. On len nahovoril psa Enza, s jeho psím pohľadom na človečenstvo a najmä rodinu, v ktorej strávil svoj pekný psí príbeh. Bol hlavným hrdinom family story a aj najlepším predstaviteľom. Ak máte psa seniora, určite si utriete aj nejakú slzu. (20.01.2020)

Je to hloupě sentimentální, přeslazené a zavalené antropomofrismem. Přitom knížka prý byla fajn. Přes pár vtipů týkajících se psů je to na mě moc těžkopádné. Amanda Seyfried ale udělala skvělou práci , když zde ztvárnila báječnou milující podporující manželku. Kevin Costner jako ENZO je také výborný. Milo Ventimiglia je hodně emocionální. Celkově film na mě udělal dojem jako by ho natočil Walt Disney na konci 50., nebo v 60. letech. Přes to, že příběh je laciný a ubohý, tak většinu diváků asi rozněžní. Mě se líbila písnička Olivie Newton John. (19.04.2020)

Tohle je velmi dobrý film a tím koncem je i smutný. Tohle je prostě jeden z nejlepších filmů které jsem kdy viděl. Příběh je velmi dobrý, postavy jsou sympatycké, hudba je výborná, lokace jsou zajímavé, scénář je velmi dobře napsaný a kamera filmu je perfektní. Tohle je jeden ze tří filmů u kterých se na konci prostě rozbrečím. Tohle je prostě perfektní film o psovy a rodině. Já si tenhle film prostě zamiloval a klidně bych tuhle recenzi mohl prodelšit. Za mě 11/10. Prostě nemohu dát míň protože tohle je pěkný a i zároveň perfektní film na který se zase někdy kouknu. (08.03.2022)

Věděl jsem, že budu brečet a taky že jo. Sice se jedná o běžný, velmi jednoduchý film popisující život jednoho psa a jeho rodiny, je však nenásilně a vřele doplněný o filozofické otázky o smyslu života, jeho naplnění a o životě po něm. Navíc je do něj velice silně zakomponován prvek závodění, který sice občas postrádá jakési ukotvení v realitě, přesto je s ním nakládáno jako s obrovskou životní vášní, která člověka naučí nic v životě nevzdat předčasně. Obecně mě v drtivé většině filmy, které jsou vedeny vypravěčem nějakým způsobem ubíjí, v tomto filmu jsem byl rád za každou větu, kterou skrze hlavního protagonistu Kevin Costner pronese. Navíc se jedná o jednu z nejlépe napsaných postav letošního roku, která se zebe sype citáty, jež by se z fleku dali tesat do kamene jak na běžícím pásu, z čehož je vidět, že se jedná o knižní adaptaci. Zhruba ve druhé třetině pak přichází emocionální ždímačka, kterou naruší trochu slabší podzápletka. Závěrečná část je pak vykonstruována naprosto perfektně, přitom bez prvoplánové scény, kterou by člověk čekal, namísto ní, film končí daleko chytřeji, což mě přinutilo k hodnocení plánovaných čtyř tu pátou hvězdu přidat. „There's no dishonor in losing the race, there's only dishonor in not racing because you're afraid to lose.ׅ“ 9/10 (10.11.2019)

Název filmu symbolizuje nejen zálibu hlavního lidského hrdiny v závodění na kluzkých promáčených vozovkách, ale také celkovou životní dráhu libovolné bytosti, která je nepředvídatelná a plná nejistot - veliká škoda, že něco takového se nepodařilo otisknout do samotného příběhu, jenž je od určité a relativně brzké chvíle předvídatelný až hanba. To by ve finále možná tolik nevadilo, kdyby film diváka zpočátku tak okatě nepřesvědčoval, že bude jiný a originální. Pohled do Enzovy hlavy je totiž super, chraplák Kevina Costnera dodává retrospektivnímu vzpomínání skoro až hloubavý přesah a vztah Dennyho s inteligentním chlupáčem, okořeněný o jejich společnou závodnickou vášeň, se rozvíjí velmi nadějně a zajímavě. Pak ale přichází povinné rodinné zvraty, z nichž minimálně jeden je překvapivý, ale vyprávění se začne drolit do ohrané emocionální výpovědi, která hrozně tlačí na pilu. Od lidských hrdinů navíc nelze čekat nic moc objevného nebo překvapivého a celkový příběh vyznívá trochu jako strojově sestavená kulisa pro jinak hezké povídání s divákem. Ale rozhodně nejde o špatný nebo vyloženě odfláklý film - jede se sice vyloženě na jistotu, ale ta podbízivost a líbivost je podávaná zkrátka příliš zkušeně a uvědoměle, aby ji nešlo alespoň částečně podlehnout. Poctivé klišé podávané s železnou jistotou a s určitou podmanivou výmluvností, která nás nakonec, byť poněkud klikatě a zbytečně zdlouhavě, dovede až k příjemné závěrečné katarzi, podtržené finální písní od Creedence Clearwater Revival, podmalované odrazem očí Amandy Seyfried a doprovázené kýženým zjištěním, že pořídit si z náhlého popudu oddaného psího kamaráda není vůbec špatný nápad... Marley a já dostal solidní konkurenci, i když Enzovi přeci jen schází jeho energie a tah na bránu. 65% (19.09.2020)