Umění tančit v dešti

No to byla tedy nehorázná blbost! Především se mi vůbec nelíbilo, jaké myšlenky tvůrci přisoudili tomu nebohému psovi a jakým způsobem je prezentovali. Jako milovník psů bych ocenila prezentaci psa jako psa, ne jako člověka s hlubokými filozofickými úvahami naprosto nepodobnými svému druhu. K Enzovi se jeho vnitřní promluvy naprosto nehodily a kazily tu "psovost",kterou mohl film obohatit. Navíc nebyl bez těch monologů vůbec zajímavou postavou, neustále jen někde seděl nebo ležel a koukal. Zbytek příběhu byl nudnou fraškou, snažící se - podle mě marně - hrát na city diváka až k přepětí. Předvídatelný děj byl protahován do úmoru, jedno klišé za druhým, přehnané situace a celková přeslazenost, ze které až bolí zuby. Prezentovaná dokonalost psa, manželky a její neutuchající podpory manžela... neshledávám v tomhle nic zajímavého, spíš další věc, které se prostě nedá uvěřit. No a ty další absurdní situace, jako jít běhat s víc jak desetiletým psem, nebo zapomenout zvíře doma na několik dnů, to snad ani nemůžu komentovat. (21.08.2020)

Akosi sa opäť roztrhlo vrece s filmami so psami v hlavnej úlohe. Niekedy by mohli vymeniť aj rasu, pretože dávať všade zlatého retrívra môže byť mätúce. Myšlienka filmu je, že starý pes s hlasom starého Kevina Costnera sa po vzore svojho pána chce stať v budúcom živote človekom-pretekárom. Film vsadil na dve otrepané roviny, ktoré spojil, aby vytlačil z človeka nejaké slzy - ťažká choroba + zlatý psík. To by mal byť dostatočný recept, ako zarobiť na divákovi a podarilo sa to naozaj dobre, hoci Psia duša je asi ešte vyššie, minimálne hudobne. (16.08.2019)

Veľmi vzdialený príbuzný Psia duša. Book-based film, zachytávajúci výnimočné priateľstvo medzi mužom a psom. Toto priateľstvo vydržalo všetko a počas tých najťažších momentov (rodinná tragédia, takmer strata dieťaťa) pre Dennyho tu bol Enzo a pre Enza tu bol Denny. Kombinácia tohto priateľstva a prostredia rýchlych áut, závodov a Formula 1 – toto pravdepodobne nenechá chladným ani jedného chlapského diváka. Príbeh síce predpovedateľný (a podobné filmy sme v minulosti videli veľa), ale tak skromne a jednoducho zachytený, že vám to vadiť nebude. (Pred)Záverečná spoločná jazda Enza a Dennyho je jedným z najkrajších momentov vo filme. Záverečný song „Have You Ever Seen the Rain“ od Creedence Clearwater Revival je dobrou voľbou a z hľadiska názvu symbolickou. Osobné hodnotenie: 82% (****) (22.02.2020)

+2* vím, že filmy se zvířaty a speciálně se psi jsou natáčeny hlavně, aby dojmuly, což dokážu občas překousnout. Bohužel v tomto už bylo sentimentality přes míru a žádnou jinou přidanou hodnotu filmu nevidím, aby si zasloužilo současnou vysokou známku (80%). Navíc tentokrát může za toto zklamání i samotná ČSFD, protože jsem si ho vybral kvůli zařazení do žánru komedie, kam rozhodně vůbec nepatří, i přes pár vtípků. Za sebe bych ho zařadil jen mezi žánry rodinné a drama. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (06.09.2020)

Název filmu symbolizuje nejen zálibu hlavního lidského hrdiny v závodění na kluzkých promáčených vozovkách, ale také celkovou životní dráhu libovolné bytosti, která je nepředvídatelná a plná nejistot - veliká škoda, že něco takového se nepodařilo otisknout do samotného příběhu, jenž je od určité a relativně brzké chvíle předvídatelný až hanba. To by ve finále možná tolik nevadilo, kdyby film diváka zpočátku tak okatě nepřesvědčoval, že bude jiný a originální. Pohled do Enzovy hlavy je totiž super, chraplák Kevina Costnera dodává retrospektivnímu vzpomínání skoro až hloubavý přesah a vztah Dennyho s inteligentním chlupáčem, okořeněný o jejich společnou závodnickou vášeň, se rozvíjí velmi nadějně a zajímavě. Pak ale přichází povinné rodinné zvraty, z nichž minimálně jeden je překvapivý, ale vyprávění se začne drolit do ohrané emocionální výpovědi, která hrozně tlačí na pilu. Od lidských hrdinů navíc nelze čekat nic moc objevného nebo překvapivého a celkový příběh vyznívá trochu jako strojově sestavená kulisa pro jinak hezké povídání s divákem. Ale rozhodně nejde o špatný nebo vyloženě odfláklý film - jede se sice vyloženě na jistotu, ale ta podbízivost a líbivost je podávaná zkrátka příliš zkušeně a uvědoměle, aby ji nešlo alespoň částečně podlehnout. Poctivé klišé podávané s železnou jistotou a s určitou podmanivou výmluvností, která nás nakonec, byť poněkud klikatě a zbytečně zdlouhavě, dovede až k příjemné závěrečné katarzi, podtržené finální písní od Creedence Clearwater Revival, podmalované odrazem očí Amandy Seyfried a doprovázené kýženým zjištěním, že pořídit si z náhlého popudu oddaného psího kamaráda není vůbec špatný nápad... Marley a já dostal solidní konkurenci, i když Enzovi přeci jen schází jeho energie a tah na bránu. 65% (19.09.2020)