Kráska a zvíře

Zde zmiňovaná Herzova verze Panna a netvor mi coby dítěti způsobila menší trauma, Cocteau mi způsobil trauma v dospívání - v pozitivním slova smyslu. Kráska a zvíře není film, je to báseň na stříbrném plátně a surrealistická malba vedená mistrovskou rukou, kde není nedůležitého detailu. Když si navíc uvědomíme podmínky, ve kterých film vznikal (filmový časopis Cinévie: "Jednoho z nejhezčích francouzských herců skryli pod strašlivou srst, která navíc stála sto padesát tisíc" - měli by vidět ceny za dnešní filmové triky), kdy se musel vyrovnávat s nedostatkem financí a materiálu, zraněním jedné z představitelek Krásčiných sester a vážným onemocněním scénáristy a režiséra v jedné osobě, tak nám nezbývá než smeknout, usednout do křesla a nechat se unášet nesmrtelným příběhem o nástrahách na lidskou duši, oděným do hávu romantické pohádky. (22.07.2007)

Ja mám taký pocit, že týmto iluzionistickým dielom Jean Cocteau vo veľkom inšpiroval našich tvorcov v tvorbe u nás tak populárneho žánru rozprávky. Od Pyšnej princeznej, tú priamo, až po dnešné, povedzme že jednoduchšie kúsky. Tie nepriamo, tie sú ovplyvnemé rozprávkami, ktoré ovplyvnila Kráska a zviera. Je obdivuhodné, že Cocteau pri gotickej čiernobielej atmosfére snímku dokázal pojať ako klasickú rozprávku, bez toho, aby skĺzol k hororu. (12.06.2012)

Jak napsal Friedrich Hölderlin: "Nic nemůže tak vyrůst a nic tak hluboce klesnout jako člověk. S nocí propasti srovnává často své hoře a s blankytem svou blaženost, a jak málo je tím řečeno. Není však nic krásnějšího, než když se v něm po dlouhé smrti opět rozednívá a bolest jako sestra vychází vstříc radosti svítající z dálky." (17.05.2012)

ocenenia : MFF Cannes 1946 - Nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ krásne ... výtvarne originálne, niektoré sekvencie sú doslova ako zo sna, ľahké, podivné, i napäté.... výborná fantasy romanca s jasným posolstvom o častej zámene a pretvárke škaredosti a krásy.... škoda toho záveru :-/ chcel som aby to dopadlo....inakšie ;-( ... 85% (05.05.2010)

Černobílé francouzské zpracování této klasické pohádky na mě zapůsobilo v neotřelých romantických scénách přímo magicky. Ze stále většího sbližování krásky a zvířete dýchal na mě velký kus něhy a samotný závěr pak dojal přesně tak, jak bych si to u pohádky přál. Pozdější Herzovo zpracování považuji sice za kapánek zajímavější a nápaditější, i pokud jde o pojetí postavy zvířete, ale i Jean Cocteau uměl vyvolat pár působivých hororových záblesků. Prostředí zámku zde taky skrývá mnoho pěkných prvků, ať už jsou to oživlé ruky se svícnem na zdi nebo střílející soška Amora v zakázané komnatě. [80%] (03.07.2021)