Mrtvé oči Londýna

Velmi dobrá adaptace románu Edgara Wallace, jasný nadprůměr i mezi Vohrerovými wallaceovkami. Hodně nápaditý příběh se spoustou zajímavých elementů - vraždící blindes Ungeheur, obrýlený Klaus Kinski, upovídaný vtipálek Eddieho Arenta a velmi svižná režie. Karin Baal jako Fuchsbergerovo děvče " k ochraně" působí také příjemně. Temné postranní uličky Londýna, stále zahalené mlžným oparem, jsou tím právým místem pro sympatickou kriminálku z dlouhé řady snímků natočených podle proslavených románu Edgara Wallace. (20.08.2006)

Tahle wallaceovka je až po okraj plná husté londýnské mlhy a s výjimkou krátké scénky vylovení utonulého se celá odehrává za tmy. Mrtvé oči Londýna je název skupiny slepých zločinců, kteří páchají vraždy za té nejhustší mlhy. Londýn, šantánový klub pro členy, ponuré uličky a temné domy, k nimž světlo lamp stěží dosáhne, podzemní kobky, vraždy, únosy... Nepříliš strašidelné, a přeci místy atmosférické s gradujícím napětím v závěru. Drobné vtípky - lebka sloužící jako zásobník na cigarety, vřeštící kočka ohlašující nového příchozího či policejní moula, který náhodně objeví tajný sejf - dávají snímku patřičné odlehčení. Podobně jako v dalších wallaceovkách najdeme i zde fešného mladého inspektora, jenž se počne sbližovat s nejhezčí ženou... Tajemnosti přidává i černobílý obraz společně s hudbou přelomu 50.a 60. let. (10.01.2013)

Jsou lepší wallaceovky než tato. Např. od Vohrera Indický šátek a od Reinla Tajemný mnich. Tady jsem se - přiznávám - hodně nudil. Závěrečná třetina filmu ovšem upoutává pozornost zvýšenou akčností a hlavně zábavností. Ta je dána opravdu úsměvnou naivitou, s jakou jsou tu podány střety mužů zákona s padouchy, a samozřejmě nesnáze hezké dívky v nebezpečí. Tyto filmy mají své kouzlo mimo jiné právě touto naivitou. Vzkaz Tahitovi: wallaceovky jsou dle mého názoru velmi špatná (podřadná) literatura, to co z některých dokázali západní Němci převést na filmové plátno, je lepší než Wallaceho spisy. (03.03.2011)

Moja prvá skúsenosť s Wallaceovkami a musím skonštatovať, že ma nijako neohúrila. Ja som si nemohol pomôcť a stále som nedokázal precítiť tú vychvalovanú atmosféru, zrejme preto, že som neuveril nemeckým exteriérom, že sa vydávajú za londýnske (tie okná sa prezrádzajú). S tou hmlou to tiež nebolo až tak žhavé, vačšina scén sa odohráva totiž v interiéroch. Príbeh je fajn, ale asi aj slepému dôjde včas, kto za všetkým stojí. Najviac tak poteší Klaus Kinski a jeho ultracool slnečné okuliare. Lacnosť a pásovitosť celého projektu je dosť zreteľná. (12.09.2013)

Koukat na zfilmované wallaceovky je opravdu radost. Navíc si myslím, že němečtí režiséři Alfred Vohrer a Harald Reinl opravdu uměli literární pojetí slušně převést do svých filmů. Ztvárněný londýnský vzduch obalen bílými mračny mlhy a noční děs záhadných vražd v černobílém provedení je příjemně napínavý. A tak, když o tom teď přemýšlím, tak na kvalitě filmu se podepsal i herecký ansábl. Nutno přiznat, že po akční stránce několik málo záběrů může působit poněkud archaicky, přesto vše tento starožitný thriller umí vtáhnout do děje. Doporučuji vřele všem příznivcům starších kriminálních filmů, rozhodně nebudete zklamáni. Ne nadarmo se říká, že Edgar Wallace byl skutečný mistr detektivního románu. Vlastně si nevzpomínám, že bych četl vyloženě nějak slabou wallaceovku. (11.02.2011)