Yves Saint Laurent

Jakoby autor nenašel žádný klíč k návrhářově životu, takže film sice vypadá pěkně, ale dějově je prázdný. Jsou tu jen dvě postavy, zbytek obsazení jsou jen snadno zaměnitelné figurky. Když mi došlo, že z filmu o světoznámém návrháři mi přijde nejzajímavější hudba, bylo nejspíš něco špatně. Šedý průměr (50%). (02.03.2018)

Chcete snobárnu a nakonec stejně zase skončíte v háemku. YSL rozhodně není haute couture filmu a je biografická konfekce, co neurazí, ale v módě taky moc dlouho nebude. Film vypadá hezky (to věci z řetězců taky), ale není ničím nový (to věci od YSL byly). Má prapodivně useknutý konec a kdybychom pominuli sentimentální Bergéovy vzpomínky, tak nám tu chybí i nějaké city. Paradoxně příběh jednoho z největších návrhářů a zároveň magorů je emocionálně placatý, i když tu létají vázy a YSL se hroutí ve vojenským cvokhausu. Snímek bojuje se stejným problémem jako nedávno Chanel. Chcete postavit pomník někomu, kdo nám vlez do šatníků (ano skoro nám všem díky kopírování práce designérů), ale nejste dostatečně kreativní, abyste ho předčili. Z toho důvodu YSL nemůže zaujmout víc než film o spisovateli, nebo třeba továrníkovi, to je jedno. Nevím, nakolik do natáčení vstupovali majitelé značky (divil bych se, kdyby nechali filmařům volnou ruku, protože tohle je prostě reklamní záležitost), ale možná z toho důvodu, aby se někdo neurazil, aby se udrželo dobré jméno domu, to prostě není boom. A když YSL vymyslel dámský kostým, nebo ušil Mondriana, tak to hurá prostě bylo. (03.04.2014)

Svět módy je mi na hony vzdálen, takže kvituji s povděkem, že se tento životopisný snímek nenimrá v detailech tvorby nových šatů. Mám ráda neortodoxní snímky, životopisných filmů, které popisovaly život známé osobnosti od narození po smrt, je spousta. Tomuto filmu bychom mohli vytknout, že je příliš epizodický, nezabývá se tradičními milníky životopisných snímků a vlastně si dělá, co chce. A to je na něm právě to zajímavé. (Viděno během Challenge Tour Speciál 2015: Filmový lov.) (21.06.2015)

Poutavý film, zobrazující život a dílo významného módního návrháře Yvese Saint Laurenta, od jeho začátků u Diora, až zhruba do roku 1976. . Film vlastně začíná záběry na aukci, kde byly rok po jeho smrti prodány sbírky uměleckých předmětů, které Laurent nashromáždil během svého života se svým životním i obchodním partnerem, Pierrem Bergém. Bergé svého partnera přežil a jeho vzpomínky vložené do knihy se staly předlohou tomuto životopisnému filmu. Pokud vím, dal filmařům k dispozici i originální skicy Laurentových návrhů a modelů. Film je jemně řečeno, velmi francouzský, ale obsahuje všechno důležité ze života tohoto módního vizionáře. YSL není po smrti zas tak dlouho, abychom si nemohli pamatovat všechny jeho přelomové a revoluční modely, jako byl například dámský kalhotový kostým, dámský smoking, áčkové šaty bez pasu, kožená saka a pláštěnky...a taky safari sako. To vše bylo ve filmu zachyceno, stejně tak jako Laurentova záliba v černé barvě, nebo doplňcích. A taky první modelka na molu tmavé pleti. Proto naprosto nechápu výtky, že mimo podrobného vylíčení jeho bohémského života, zálibu v alkoholu a kokainu film neukazuje nic podstatného z jeho tvorby, ani že není vysvětleno, díky čemu po něm šílel celý módní svět. Vždyť se stačí jen pozorně dívat - je možná dost náročné chtít po méně vnímavém divákovi (většinou chlapovi), a tím míň po Mirce Spáčilové (viz její recenze), aby pochopil z krátké, několikavteřinové scény s průhledným šálem, který má kolem sebe omotaný Laurent a jeho přední modelka, že se jedná o narážku na další, velmi revoluční prvek v módě - průhlednou halenku. Přehlídky proběhly ve filmu tři, což je dostatečný počet na to, abychom si všimli té jednoduché nádhery, kterou Laurent sypal z rukávu dvakrát ročně. Herecký výkon obou hlavních představitelů byl vynikající, především Pierra Nineye, představujícího Laurenta. Veškerá jeho gesta, mimika, úsměv, ostýchavost na veřejnosti, jeho výstupy na molo v závěru přehlídek, jsou naprosto identické. Sama jsem byla zvědavá, jak zvládne epizodu s představením první toaletní vody - a musím říct, že Laurent byl tehdy lepší. :). Další plus filmu přidává nádherná hudba, vždy dokonale evokující období, či téma, ve kterém se ta která scéna odehrává. Ibrahimu Maaloufovi patří jedna z pěti hvězdiček. (02.08.2014)

A já naivně myslela, že přes neinvenční, rutinní životopisné filmy jsou tu především amíci...O Saint Laurentovi jsem se toho zas tak moc nedozvěděla, když už se objevil nějaký ten zajímavý střípek z jeho života, tak to nechali tvůrci vyšumět do ztracena a uvítala bych, kdyby se to točilo víc kolem módy než Yvesova milostného vztahu k Pierovi. Aspoň že mladý Niney byl v roli nesmělého, introvertního módního návrháře docela dobrý a taky tomu nechyběl takový ten francouzský elegantní šmrnc, ale ani tohle snímek z průměru nevytahuje. (20.01.2015)