Rozvod po francouzsku
-
Le divorce
-
The Divorce
-
Rozvod po francúzsky
Drama / Romantický / Komedie
USA / Francie, 2003, 112 min
Drama / Romantický / Komedie
USA / Francie, 2003, 112 min
V kinech
od:
V kinech
od:
elle
Chvílemi bych hodnotila film i na čtyři (když jsem se na to dívala jako na anonymní komedii), ale Ivory nemá poslední dobou šťastnou ruku. Oblíbené téma jeho dobových snímků a la Henry James, kdy se střetávají kultury Evropy a Ameriky (Bostoňaky, Evropané, Soumrak dne apod) případně Anglie a Itálie (Pokoj s vyhlídkou), se zde nemůže uplatnit a když tak trochu násilně. Schéma těch příběhů bývala podobná. Zašlá sláva Evropy, která zaspala dobu, ale měla takový ospalý zapšklý půvab a rafinovanost a Amerika měla peníze a zcela okouzlující dravost či nevinnost. Naše doba je globalizovaná, takže nelze říci, že by běžný člověk z Evropy měl styl, konzervativní přístup k životu a byl mile osvěžen americkou bezprostředností a chutí žít nebo tím snobsky zhrdl. Proto byl Ivory nucen vytvořit trochu neživotnou konstrukci lepší šlechtictvím zavánějící francouzské rodiny (něco, co se moc dneska nezná a spíše mizí), která stále řeší bonton a jí v těch nejlepších restauracích (a nedokáže otevřeně mluvit o penězích, o které chce rozvádějící se Roxy oškubat) a dvou američanek (které ten starosvětský šarm zároveň baští a dělají si z toho legraci). Prostě, co by hozené do kostýmu konce 19. století působilo jako zajímavé společenské drama, v součastnosti a s trochou té americké filmové zručnosti působí jako nepovedený pokus o romantickou komedii. Komedie to právě nebyla. (Na to se tam řešila dost velká dramata včetně sebevraždy i vraždy. )Stejně jako nejsou komediemi Ivoryho Howards End a Soumrak dne. Autenticita příběhů z přelomu 19. a 20. století byla v tom, že tam se opravdu střetávala společenská elita Evropy a Ameriky, protože pouze bohatí Američané cestovali a to tak, že strávili třeba třetinu života v Evropě, kde se případně usadili a založili rodinu, proto se jednalo o srovnávání kultur a v tom byla ta síla, která ještě dnes zcela jasně vypovídá o té době jako takové. Film je ovšem skvěle obsazen a některé jednotlivé výstupy mě nadchly a chvílemi jsem tam našla příjemnou atmosféru, aby potom v jedenoznačnosti stylu zmize. Přesto Ivoryho miluju a doufám, že snad přístě...(18.8.2007)
Pavlínka9
Tenhle film je v sekci komedie omylem, jelikož si nevzpomínám ani na jednu scénu, ve které bych se zasmála. Ale zajímavý - to rozhodně. Dvě sestry v podání Hudson/Watts na mě zapůsobily hned při první scéně a každá z nich svou roli zahrála bravurně. Ať už díky francouzštině Naomi či přeměny pohodové dívky na elegantní ženu/milenku v podání Kate. Rozpory mezi provdanou američankou a ženatým francouzem a jejich následný boj o majetek a do toho ruská milenka, která je vdaná za američana, který pronásleduje rodinu dvou sester a snaží se všechny zburcovat, aby danou situaci pomohli vyřešit. Pohled do francouzské společnosti a její postoji k danému problému a to vše v prostředí bohatých lidí a domů a majetku, o kterém se mnohým může pouze zdát. Závěr je poněkud nečekaný, ale takový je život ;)(13.3.2013)
Sarkastic
Na film jsem se chtěl podívat hlavně kvůli své oblíbenkyni Naomi (jenže ta zde neměla pořádnou příležitost ukázat svoje herecké kvality). No na komedii mi to připadá málo vtipné, na drama málo dramatické (možná snad s výjimkou konce) a na romantický film je zde málo lásky. Jak už někteří napsali, je tu moc postav, jejichž charaktery nejsou příliš dobře vykresleny, takže ani nemáte pořádnou šanci se do někoho vcítit, s někým sympatizovat. Navíc je to moc dlouhé a chvílemi jsem se nudil. Bohužel pro mě je to jen průměr.(14.7.2008)
Tosim
...šmarjá, to byla taky komedie? No: že bychom od Ivoryho čekali víc, už psát nebudu, film má hlemýždí tempo, málem jsem usnul, naštěstí se to v závěru obrátilo, (po scéně na kolečkových bruslích), ovšem konec mi přišel jako trapný deux ex machina, nebýt několika evrpoských herců (myslím teď hlavně Thierryho Lhermittea a Stephena Frye), bylo by to ještě horší, ale s radostí zjišťuju, že Kate Hudson má dost ze své matky...(10.12.2003)
Ynés
přišla jsem asi o prvních deset minut filmu a další půl hodinu jsem pátrala o čem to vlastně je, po další půl hodině jsem nebyla o nic moudřejší. Ano, je tam nádherná atmosféra Paříže, spousta krásných a milých lidí, kteří se pořád o něčem baví, ale vy je nějakým způsobem nevnímáte. A tak jsem proplula tímto filmem až k závěrečným titulkům a pořád nevím, o čem to vlastně bylo. Asi se na to budu muset podívat znovu, ale bojím se, že to dopadne stejně...(16.7.2008)