Rozvod po francouzsku
-
Le divorce
-
The Divorce
-
Rozvod po francúzsky
Drama / Romantický / Komedie
USA / Francie, 2003, 112 min
Drama / Romantický / Komedie
USA / Francie, 2003, 112 min
V kinech
od:
V kinech
od:
Krasus
Tohle že má být komedie?No sám si netroufám říct co to přesně mělo znamenat,sám jsem tomu nějak nemohl přijít na kloub,chvíli jsem měl i pocit,že scénář absolutně neví co chce.Film je tak roztrhaný,tak pomale se rozbíhající(on se vlastně ani pořádně nerozjede),že už vám stačí to jen prospat.Snad jen ten pestrá plejáda zajímavých herců potěší.(18.8.2007)
ivishka
Nevím zda si myslet, že je to komedie a snížit své hodnocení a nebo tento film pokládat za nadprůměrné drama(a tak se mi také jeví)a nechat své hodnocení tak jak je. Velkými esy filmu jsou Kate Hudson a Naomi Watts. Sestry Walkerovy jsou každá jiná - Isabel si ráda užívá a Roxeanne se snaží zachránit zbytky svého manželství a přestože film zobrazuje její zoufalství a také vášeň pro poezii tak nikdy její charakter neklesne k nějákým špatným úmyslům. Ovšem Isabel je pro lásku(zda-li se to tak dá nazvat)ochotna udělat cokoliv a tak si začne románek s vlivným mužem, který ji zahrnuje pozorností ve všech směrech. Ovšem nezdá se mi, že mrtvola v popelnici, rozvod nebo nafrněné francouzské paničky které mi tak něják ve filmu nedávaly smysl patří do komediálního žánru. Přes tyhle všechny nedostatky sebe sama sestry drží pohromadě a ke konci i s celou rodinou. Filmem se také táhne prodej cenného obrazu, který nakonec překvapivě skončí uplně jinak. Rozdíl dvou kultur je ohromující ale očekávající, protože všichni víme, že Francouzi jsou usedlí, nafrnění, noblesní za každé okolnosti a prostě sví a Američani jsou zase svobodomyslní a impulzivní. Takže drama dobré...(6.11.2012)
castor
Kariéře Kate Hudson by rozhodně prospěla pestrost. Tu a tam se o ní pokouší (v záplavě romantických komedií to třeba byla hned první výrazná vlaštovka v podobě rockové fanynky v oceňovaném dramatu Na pokraji slávy nebo role v odvážném Vrahu ve mně), což je dobře, protože i přes sladký dívčí kukuč dokáže vytvořit živoucí a komplikovanou postavu, která není na plátně jen na ozdobu. Bohužel i tady se až moc přizpůsobila „stádu“, zpracování jen klouže po povrchu, je rozmělněné, věnuje se až příliš mnoha postavám a jednoduše mu chybí šťáva a něco, co diváka donutí se k látce ještě někdy vrátit.(12.11.2014)
lennyd
Uhm. Byly nebyly dvě rodiny. Jedna ve Francii a jedna v Americe. Vůbec se neznaly, dokud se Roxy (Naomi Watts) nevdala za Charlese-Henriho. Ani pak se pořádně neznaly, dokud se Roxy (Naomi Watts) nerozváděla s Charlesem-Henrim. K tomu jí přijela pomoct její sestra Isabel (Kate Hudson), která se jak na potvoru zabouchla do Edgara (Charlesova strýce). Charles-Henri se mezitím zabouchl do jedné mladé rusky, která byla (samozřejmě) taky vdaná. Nestačí ? Tak přidejme jednoho milého právníka, obraz v ceně nekolika miliónů, francouzky benevolentní rodiče, Eiffelovku, žárlivého manžela... Mohlo to být daleko lepší (přiznávám i horší) .. neustále je někdo někomu nevěrný, a když už je někdo věrný, tak se mu to vymstí.. Průměrné herecké vykony, z nichž vyčnívá asi jen Kate Hudson (proměna z americké holky ve francouzkou :)... Celkově nic moc..(12.4.2004)
elle
Chvílemi bych hodnotila film i na čtyři (když jsem se na to dívala jako na anonymní komedii), ale Ivory nemá poslední dobou šťastnou ruku. Oblíbené téma jeho dobových snímků a la Henry James, kdy se střetávají kultury Evropy a Ameriky (Bostoňaky, Evropané, Soumrak dne apod) případně Anglie a Itálie (Pokoj s vyhlídkou), se zde nemůže uplatnit a když tak trochu násilně. Schéma těch příběhů bývala podobná. Zašlá sláva Evropy, která zaspala dobu, ale měla takový ospalý zapšklý půvab a rafinovanost a Amerika měla peníze a zcela okouzlující dravost či nevinnost. Naše doba je globalizovaná, takže nelze říci, že by běžný člověk z Evropy měl styl, konzervativní přístup k životu a byl mile osvěžen americkou bezprostředností a chutí žít nebo tím snobsky zhrdl. Proto byl Ivory nucen vytvořit trochu neživotnou konstrukci lepší šlechtictvím zavánějící francouzské rodiny (něco, co se moc dneska nezná a spíše mizí), která stále řeší bonton a jí v těch nejlepších restauracích (a nedokáže otevřeně mluvit o penězích, o které chce rozvádějící se Roxy oškubat) a dvou američanek (které ten starosvětský šarm zároveň baští a dělají si z toho legraci). Prostě, co by hozené do kostýmu konce 19. století působilo jako zajímavé společenské drama, v součastnosti a s trochou té americké filmové zručnosti působí jako nepovedený pokus o romantickou komedii. Komedie to právě nebyla. (Na to se tam řešila dost velká dramata včetně sebevraždy i vraždy. )Stejně jako nejsou komediemi Ivoryho Howards End a Soumrak dne. Autenticita příběhů z přelomu 19. a 20. století byla v tom, že tam se opravdu střetávala společenská elita Evropy a Ameriky, protože pouze bohatí Američané cestovali a to tak, že strávili třeba třetinu života v Evropě, kde se případně usadili a založili rodinu, proto se jednalo o srovnávání kultur a v tom byla ta síla, která ještě dnes zcela jasně vypovídá o té době jako takové. Film je ovšem skvěle obsazen a některé jednotlivé výstupy mě nadchly a chvílemi jsem tam našla příjemnou atmosféru, aby potom v jedenoznačnosti stylu zmize. Přesto Ivoryho miluju a doufám, že snad přístě...(18.8.2007)