Jako ty

Námetovo super, no príbehovo priemerné! Takých tých "Equals" ľudí tu máme aj v súčasnosti kopu - ľudia bez empatie, bez emócií, ľahostajní, odmeraní a sebeckí - nemáte pocit, že takých tu už máme aj teraz relatívne dosť? Aby toho nebolo málo, ešte k tomu nadmerná dávka sebavedomia, a sú to dokonalí Equals. Ostatní sme infikovaní syndrómom SOS, a pre Equals sme menejcenná zberba. Takže až taká anti-utópia to zas nie je! No mne osobne je z Equals ľudí na grc (aj vo filme, aj IRL - in real life). Ale poďme od úvahy o prepojení na realitu späť k filmu. Nebolo to zlé, ale niektoré dejové zvraty mi prišli dosť podivné, a v tom celom systéme bolo aj kopu nelogiky. Malo to nábeh na 4*, ale potom v tom úplnom závere (a to myslím najmä úplne poslednú scénu pred titulkami) sa to nejako zvrtlo do klišé. Škoda toho, ale aspoň tie 3* určite áno! (21.07.2016)

Romance v bílé. Rozhodně intenzivní jiskření mezi hlavními postavami, a to je tak celé. Chvílemi mi to připadalo jako videoklip...všechny ty záběry na rty, ruce, uši, krk....a hodně bílé barvy. Takový přesvícený klip od Calvina Harrise. Takže v pohodě, jenže nic nového mi to nedalo, což je trochu škoda, protože základ byl slibný. I když možná se mi teď víc zapalujou lejtka... *Nicholas je fešák. A ty jeho ruce? Wow! (16.03.2017)

Svět, jak jsme jej znali, zanikl. Zůstala jen emočně prostá komunita soustředěná do uniformovaného Kolektivu, v němž se chodí do práce, bydlí se v úsporně zařízených bytech, člověk má jisté stravovací návyky, místo konzolových her se za nudných večerů, kterých kvapem přibývá, "paří" unylá skládačka (pozor, tvůrci to nevychytali, i hra, jídlo a jiné, mohou vyvolat emoce) ovšem city, včetně lásky, i veškeré projevy s tím spojené, jsou považovány za nemoc, pro kterou zde mají i svůj název - SOS. A usilovně ve výzkumném středisku na tyto emoční neduhy vyvíjejí lék. Žít v páru je něco nemyslitelného. Plození probíhá bezpečnou formou. V takové komunitě se ocitl i zamilovaný pár Nia a Silas, kteří svoji náklonnost k sobě musí úzkostlivě tajit, aby neskončili v detenčním zařízení, z něhož už není návratu. Jediným řešením je únik na poloostrov, kde je (sexuální) svoboda. Podřízenost totalitnímu režimu, vymývání mozků, dystopie, utopie a Husákova neviditelná přítulnost - to není nic nového. Můžu jmenovat desítku spřízněných filmů (Ostrov, Sexmise, Equilibrium...), z nichž tenhle kousek čerpal střípky a formuloval je tak, aby to působilo originálně. Středobodem vyprávění je mladý milenecký pár, ztvárněný Nicolasem Houltem a Kristen Stewart, který má upoutat největší pozornost. Výprava, prostředí i kostýmy jsou proto koncipovány tak, aby nebyly natolik atraktivní a divák mohl takřka nerušeně sledovat, jak dva milenci se společně smějí, souloží a hledají způsob jak z toho ven. Udivilo mě, že se málem cicmali na veřejnosti, ale nikdo si toho nevšímal. Z filmu nejukne žádná akce, nebylo totiž odkud, vše je značně komorní, atmosféricky tlumené. Nikde přitom nekouká žádné nebezpečí v podobě záporáka, který by šel po dvojici. Děj není dostatečně vyhrocen, dvojici v podstatě nic nehrozí, tím pádem odpadlo i veškeré napětí. Mně toho nevzrušivého děje a unylého konceptu přišlo (na bezmála dvouhodinový film) až moc, takže v součtu s velmi rozvláčným tempem se mně dostalo nudné kopírky, která možná kdesi přechovávala sourodou myšlenku, třeba kterak vzniká abstraktní cit, jasně, to přece není myšlenka, že, takže někde tam bylo cosi sofistikovaného, jenže jaksi nebyla možnost to objevit. Tedy konkrétně mně se to zrovna moc objevovat nechtělo. Film z produkce Ridleyho Scotta nemá v konečném kontextu moc co nabídnout. Zcela postrádá možnost být extra zajímavým, je-li divák soustavně uspáván jeho stereotypně nevrušivým rázem i éterickým hudebním doprovodem. Závěr je nijaký, určitě to bylo celé utnuto předčasně. Kristen Stewart a Nicolas Hoult svoji zakázanou lásku předstírali zdárně, nicméně film mě v žádném ohledu nezaujal. Vše v něm prezentované se už vyskytlo v různých formách zpracování v žánrově spřízněných filmech, které tenhle snímek předešly. 4/10 (13.05.2017)

Teď jsem se s bráchou koukal na 1984 a 451° Fahrenheita, tak jsme dali rovnou i Jako ty. Zatímco on zbožňuje 1984, já s tím moc spokojenej nebyl a chtěl jsem vidět nějakej film, kterej utopistickou budoucnost ztvární líp, a to se tady povedlo! Vím, že mínusem může být hodně malé nahlédnutí do fungování samotného světa a jeho systému, ale to celé vynahrazuje skvělej, intimní a citový pohled na hlavní hrdiny. Jsem hodně rád, že obsadili Kristen Stewart, která zas úplně jela! Kamera byla hezká a zaostřená a rozostřená přesně tak, jak má být. Emoce zahráli oba dva skvěle a žral jsem jim to. Film nenudil a zvrat, který přišel byl taky vzrušující. Mínusem pro mě tedy byla jejich ,,naháněčka‘‘, kdy se hledali. To mi přišlo trochu dlouhé a výsledek byl čekaný. Ale přesto to bylo konečně ono. Hodně mile mě překvapilo, že přesto, že to bylo A24, to bylo bezva. Vyhodnocení: Vím, že mě teď všichni ukamenujete, ale bylo to lepší než 1984 a 451° Fahrenheita! (19.12.2021)

Rádoby romantické sci-fi drama "Jako ty" je naprosto mrtvým filmem.. Příběh je průhledný jak čerstvě vyčištěné sklo.. Naprosto zabijácká 100 minutová stopáž je možná dobrá k uspávání hadů.. Nicholas Hoult a Kristen Stewart ve snímku jenom jsou.. Nějakou lásku nebo vášeň jsem jim ani za mák nevěřila.. Prvních 20 minut jsme statečně vydrželi a pak celý film přeskákali po 10 minutách.. To fakt nešlo žádným způsobem snesitelně strávit.. Možná jedna hvězdička za vykradený námět.. (15.12.2016)