Jako ty

Námetovo super, no príbehovo priemerné! Takých tých "Equals" ľudí tu máme aj v súčasnosti kopu - ľudia bez empatie, bez emócií, ľahostajní, odmeraní a sebeckí - nemáte pocit, že takých tu už máme aj teraz relatívne dosť? Aby toho nebolo málo, ešte k tomu nadmerná dávka sebavedomia, a sú to dokonalí Equals. Ostatní sme infikovaní syndrómom SOS, a pre Equals sme menejcenná zberba. Takže až taká anti-utópia to zas nie je! No mne osobne je z Equals ľudí na grc (aj vo filme, aj IRL - in real life). Ale poďme od úvahy o prepojení na realitu späť k filmu. Nebolo to zlé, ale niektoré dejové zvraty mi prišli dosť podivné, a v tom celom systéme bolo aj kopu nelogiky. Malo to nábeh na 4*, ale potom v tom úplnom závere (a to myslím najmä úplne poslednú scénu pred titulkami) sa to nejako zvrtlo do klišé. Škoda toho, ale aspoň tie 3* určite áno! (21.07.2016)

Ocitáme se ve světě, kde je každý člověk naprogramovaný, dělá každý den to stejné, nemá žádné emoce, avšak najdou se dva lidé, kteří vnímají, že tato rutina je špatná. Ten rutinní svět bez emocí je velice nudný, což se i skvěle podařilo filmu zachytit, což je plus. Tím pádem však je i ten film trochu nudný, což je zase mínus. Celkově bych to tedy zhodnotil tak, že film je určitě zajímavý, akorát je celou dobu stejně pochmurný, nijak zvlášť se nerozvíjí. (01.12.2017)

Jakápak antiutopie? Vždyť tohle je utopie! Neexistují konflikty, všichni se mají dobře, spolupracují, společnost někam směřuje (do vesmíru), umění je rozvíjeno a podporováno, každý dělá to, co mu jde a co má rád, neexistují prakticky žádné zákazy ani příkazy, protože každý dělá a chce dělat to, co je správné. Daní za to je holt absence neformálních sociálních kontaktů a intimností, což ale vadí pouze nemocným jedincům - a proto společnost usiluje o vyvinutí léku, aby těmto chudákům pomohla. Vlastně ani tyto nemocné ale v podstatě nikdo nijak nediskriminuje, nikdo nad nimi neohrnuje nos - ano, lidé se bojí, aby se od nich třeba nějak nenakazili, ale zároveň s nimi taky soucítí, a to dokonce tak, že semtam přimhouří oko i ten, kdo by to opravdu neměl dělat! Kam tím popisem mířím? Bez záporáků čili bez hrozby prostě není žádné napětí a vychází z toho jen architektonicky zajímavý slabý odvar romanťárny s nádechem sci-fi. I nad těmi třemi hvězdami jsem váhal, ale pak jsem si řekl, že rovněž i já přimhouřím oko. (31.08.2016)

Nelze vyloučit emoce, protože bychom se zbavili lidství. 1) Všichni to vědí. Ale téma je atraktivní a tak už od antiky spisovatelé (dnes i filmaři) popisují bláhové pokusy zničit, potlačit či transformovat emoce do režimem požadované podoby. Těžko se tedy autor dnes dopustí originálního tvůrčího činu, když musí soupeřit s více než dvoutisíciletou tradicí._____ 2) Tvůrci Equals se o původnost ani nepokusili. Jest nám tedy sledovat to, co výrazně působivěji vyjádřil film THX 1138 (1971), či méně působivě další snímky, o kterých se zmiňují komentátoři._____ 3) Taky můžeme dílo vnímat jako film o lásce (viz komentátor Seti a další). Vše ostatní - společenský background a scifické dystopické prostředí, pak slouží jen jako katalyzátor. Film potom není o vztazích mezi lidmi, není o společenské roli emocí, ale čistě jen jakousi laboratorní studií lásky. Budiž, proč ne. Ale ani tato interpretace mu na přesvědčivosti nepřidá._____ 4) Snímek výstižně vyjadřuje osamělost. Samota není zlá, když jste sami. Samota je zlá, když jste sami mezi ostatními. Mezi těmi, kteří nechápou. Nabízí se tu analogie s pozicí homosexuálů ve společnosti (dnes už naštěstí ne tak silná)._____ 5) 26letý Angličan Nicholas Hoult (Silas) nepřekvapil ani nezklamal._____ 6) Jakožto člověk postižený Switched-On-Syndromem, který se zatím úspěšně vyhýbá působení Defective Emotional Neuropathy Facility, přihazuji hvězdičku ne za kvalitu, ale za svůj nejoblíbenější žánr. (11.06.2018)

Jako můžu tu hodinu popisovat jak je to podobné jiným filmům , kterých jsme viděli tuny (Equilibrium, 1984, Ostrov a spousta, spousta dalšího) - ale já bych se na to podíval z jiné stránky- bez lásky se prostě nedá žít, a kdo se o to snaží zákonitě spáchá sebevraždu, nebo se emočně uzavře (a to naprosto), bylo to prvně nudné, sterilní a bílé- ale potom je to melancholicky smutné. Mi se líbilo, a vyvolalo pár vzpomínek...80% (09.10.2018)