Late Phases

Bogliano vždy točil i točí nanajvýš priemerne filmy, keď nie podpriemerne. A tento patrí do tých priemerných vlkodlačích filmov. Je tu slepí veterán a dej sa točí hlavne okolo neho a susedsko rodinných sporov. Takže je zaplnený s nudnou vatou, ktorá sa stratí až pri konci. Tam sa to troška oživí smečkov vlkolakov a jedným akčným hrdinom. Masky vlkodlakov boli trocha vtipné, aspoň, že tam prebehla i premena na vlkodlaka, ta to trocha oživila. (27.11.2020)

Mupeti útočí. Pár osvěžujících prvků bohužel nemá šanci zachránit zdechlý celek. Konverzační scény svou úrovní občas připomínají dialogy z porna a triky jsou NE špatné, nýbrž naprosto směšné - zajímalo by mě, koho napadlo, že by z těch srandovně hopsajících maňásků mohl jít strach. Atmosféra instantně v hajzlu. Dějové zázemí je taky extra - v osadě dochází k brutálním útokům na lidi i zvířata, při nichž mj. cosi proběhne zavřenými dveřmi a rozfláká půl baráku. Policie: "LOL, normálka. Starouši se neuměj bránit, když jim do baráku vběhne dvoumetrová příšera. Dáš si kafe?" (12.11.2023)

Prekvapivo vydarená vec, ktorej veľa dal herecký výkon slepého bývalého vojaka a zaujímavý scenár. Vojnový veterán je rodinou odložený do dôchodcovského mestečka, nachádzajúceho sa v blízkosti lesov. Občas dôjde k útoku zvieraťa. Alebo to nerobí obyčajné zviera? Je to možno zbytočne dlhé a masky napriek snahe „urobiť to ručne“ a nie pomocou CGI (na čo ostatne zrejme ani neboli peniaze...) žiadny zázrak, ale ako celok to má niečo do seba. (11.01.2017)

Ambrose je starým veteránom z Vietnamu, ktorý pred pár rokmi prišiel o zrak. Nakoľko potrebuje občasný dohľad, jeho syn William ho presťahuje do uzavretej štvrte pre seniorov. Hneď v prvú noc po nasťahovaní do nového domu je "svedkom" brutálnej vraždy svojej susedy i milovaného psa, bez ktorého neurobil ani krok. Od miestnych ľudí či polície sa následne dozvedá, že jeden krát do mesiaca prichádza za nevysvetliteľných okolností o život nejeden dôchodca. Nakoľko je Ambrose bývalým vojakom, rozhodne sa že danej záhade príde na koreň. V sázke je totiž jeho vlastný život. Bogliano je bez pochýb talentovaným režisérom, ktorý vie spracovať horor v mnoha podobách subžánru. Bohužiaľ, napriek opätovne slušnému nápadu, svoj tieň neprekročil. V mojich očiach aj naďalej ostáva tvorcom priemerných snímkov, kde nie všetko funguje ako má. Po úvodnej, "polovičnej" (to už nám ozaj musia stačiť položené "jaternice" na bruchu?) gore scéne, nastáva doba "temna", kedy divák takmer hodinu čaká na niečo prekvapivé čo by ho mohlo zaujať (aj keď si treba samozrejme uvedomiť, že vtesnať mesiac do 50 minút nie je žiadna sranda ). Napriek tomu, že záverečná dvadsať minútovka vďaka pár zaujímavým gore záberom vynahrádza pomerne dosť, na viac ako 55% to nebude. A to zatváram obe oči pred schopnosťami aj keď zrelého, no predsa slepého 70-tnika. Kto vie či by to takto pekne zvládol aj môj otec, ktorý je "len" po výmene bedrového kĺbu - 55%. (24.11.2014)

Tento vlkodlačí film mi byl doporučen a tak jsem si jej samozřejmě nesměl nechat ujít. Zvláště když jej má na svědomí Bogliano, o kterém jsem toho slyšel už víc než dost. Prozatím jsem měl od něj možnost vidět jen několik krátkometrážních snímků. No a tenhle chlapík mě přesvědčil, že točit celovečerní filmy určitě umí. Je sice pravda, že to nejlepší si pro nás schoval až úplně na závěr, ale Late Phases si získal mé sympatie hned od začátku. Především díky skvělému výběru představitele hlavního hrdiny (Nick Damici), který podal obdivuhodný a hlavně důvěryhodný výkon. Po úvodním mordu si však divák musí sakra dlouho počkat na další krvavou podívanou, protože příběh se spíše věnuje seznamování s jednotlivými vedlejšími postavami a atmosféra tak trochu stagnuje. Což někteří nemusí přijmout zrovna dobře. Zvláště když některé dialogy jsou trochu uspávající. Je však potřeba si uvědomit, že náš hrdina má jistý hendikep, kvůli kterému je velice důležité, aby se sžil se svým novým okolím. Navíc se krok za krokem připravuje na finální střet s neznámým útočníkem, kvůli kterému je nucen přijmout některá opatření a zvláště se pořádně vybavit. Tvůrci se tyto trošku nezáživné pasáže snažili alespoň obohatit o hudební vložku, která byla velmi dobře zvolená. Závěr nás však bohatě odmění za naší trpělivost a závěrečná řežba stojí za to čekání. Zvláště pak vlkodlačí proměna byla velmi dobře zpracována. Milovníci tohoto subžánru si jistě přijdou na své. Na druhou stranu je však potřeba i říct, že finální podoba vlkodlaka už tak zdařilá nebyla. Vlastně ani nevím, k čemu bych ty ksichty přirovnal, ale Lon Chaney Jr. se musel obracet v hrobě. 70% (07.01.2015)