Smrt ve tmě

Napětí, strach, akce, násilí. Všechno namixované do hodiny a půl ostré jízdy, kde všechno funguje přesně tak, jak má. Děj se komplikuje každým okamžikem stále víc, zvratů přibývá a Lang je každou minutou víc a víc ve formě - zahráno na jedničku. Jedna scéna byla dokonce tak originální, dokonalá a nechutná zároveň, že jsem skoro koukal skrz prsty. Tohle se vážně často nevidí. Ačkoli by se nějaké mouchy našly, netřeba jich hledat, tohle je prostě mazec. (02.09.2016)

Aniž bych s tím chtěl začínat já, tak jelikož se této diskuzi stejně ani v tomto případě nevyhneme, tak pro mě je Don't Breathe mnohem více thrillerem než-li hororem. Hranice je tenká a vlastně ani ne podstatná, ale kdyby někdo očekával nějaký děs, tak je úplně vedle. To jen tak mimochodem, kdyby se měl opakovat hate, jako byl u The Witch. K obsahu samotného filmu není třeba moc spoilerovat, postačí informace, že se jedná o inteligentně napsaný, lehce zvrácený, zvratovitý a viceméně nekončící nervák. Vystupňovanou infarktovou podívanou podporuje vynikající kamera a hrstka vyhecovaných herců, kteří ždímou své možnosti na maximum. Marně přemýšlým nad nějakou stejně povedenou starší či novější žánrovkou, a i když mě jedna, dvě, tři napadají, žádná se téhle nevyrovná. Alvarez je borec, fakt že jo. Btw. co tahle paralelka? Doporučuju, tohle bude určitě v první pětce letošní drsné filmařiny! (07.09.2016)

„Není blbý okrást slepýho?“ - „I když je slepej, neznamená to, že je to svatoušek.“ Ach ty berušky…Od filmu jsem čekal asi až příliš. Téma slibuje originální podívanou a v některých ohledech tomu tak skutečně je, ale obvyklý žánrový neduh, tedy, že postavy se chovají hloupě a při jejich čím dál drsnějších zraněních dál pokračují jako po lehkém škrábnutí, zůstal zachován (u válečného veterána byste těm překonaným ranám snad i věřili, u spratků, z nich každý váží 50 kilo i s postelí, to jde podstatně hůře). Což je velká škoda, protože Smrt ve tmě má i řadu kladů. Po technické stránce se rozhodně nejedná o žádné béčko, nechybí napětí a atmosféra také dlouho funguje parádně. Nejzajímavější mi však přišlo divákovo morální dilema. Komu vlastně fandit? Onen „záporák“ (byl jím vůbec?) mi totiž až do momentu prozrazení jeho sklepního tajemství byl sympatičtější (dá-li se to tak říct), avšak vlastně i po něm jsem zlodějíčkům přál zasloužený trest. Finále budí rozpaky, ale jednou to zřejmě nestačilo…lepší průměr, ke 4* moc nechybělo. (19.05.2018)

Konečne vysoko napäťový strašidelný barák bez duchov. A jednou ľakačkou na infarkt. Koľko divákov si uvedomí, že mäsiara tu hrá slávny hlavný záporák z Avatara? Mladíci tiež áčkoví, ako celá produkcia. Sam Raimi je zárukou. Do lokalít creepy detroitského ghost-townu ich zrejme zlákala nedávna delikatesa It Follows. Neustále hádzanie klackov pod nohy hlavným hrdinom, z ktorého sa potí (a krváca) nejedno žánrové klišé. Pointa nedomyslená, ale to prepáčime, pravda. (05.10.2016)

Pleasure. American dream is dead and blind. Chcete dneska točit relevantní horor? Zajeďte do Detroitu, kulisy máte zadarmo. Smrt ve tmě není tak sofistikovaná jako It Follows, ale svojí hru s žánrovými proprietami koulí neuvěřitelně suverénně. Brilantní práce s prostorem, úsporná a ambivalentní motivace figur, famózní fyziognomie Stephana Langa, příjemně nabasovaná zvuková složka, solidní práce s motivem omezených smyslů (byť film čas od času vnímavost slepce tweakuje podle potřeby)... všechno, co potřebuju, abych strávil intenzivních 90 minut ve tmě. Fede po dutém remaku Evil Dead doručil plnokrevnou a zdravě sebevědomou inseminaci, kterou žánr potřeboval jak rotvajler drbání. P. S. Smrt ve tmě je zajímavá odpověď na Gran Torino. (09.09.2016)