Reklama

Reklama

Lída Baarová

Trailer 2

Obsahy(1)

Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (Cinemart)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (873)

Disk 

všechny recenze uživatele

Ohnivá soulož mezi Lídou Baarovou a doktorem Goebbelsem mě bude strašit ještě hodně dlouho. Vážně - Filip Renč a lidi z UPP to absolutně nezvládli. Lída Baarová je přehlídkou všelijakých bizarností od začátku až do konce. S hnusnou kamerou a divnými trhavými pohyby herců a hereček. Nemluvě o dabingu - dabing obou rakouských herců je zlo, hlavně nadabování Karla Markovicse. Namluvil ho Viktor Preiss, vůbec to nesedělo a kdykoli doktůrek promluvil - další smích. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

O Lídě Baarové jsem viděla řadu doumentů, i ten poslední Heleny Třešíkové Zkáza krásou. Dramatizace jejího příběhu jsem se tak trochu obávala. Snažila jsem se dívat oproštěná všech negativních kritik a poznámek těch, kteří film viděli. Nečetla jsem žádný ze zdejších komentářů, držím se pouze toho, co jsem o Baarové četla a dosud viděla. Táňa Pauhofová je krásná žena a výborná herečka, ale je naprosto odlišný typ. Věřila jsem jí Burešovou v Hořícím keři, i manželku Hynka Čermáka v Něžných vlnách. Její vřelá povaha je spíš předučená k laškovným diblíkům než ke chladné kráse Lídy Baarové, která měla naprosto jinou povahu. Tyto předpoklady splňuje mnohem lépe herečka Veronika Arichteva, jejíž pravidelná tvář víc odpovídá rysům Lídy Baarové. Pokud jde o jakýkoliv životopisný film, je fyzická podoba s hlavním hrdinou velice důležitá. K dalšímu obsazení a dabingu se mi ani nechce vyjadřovat. Zaměřím se na příběh Baarové a na to, co z něj bylo vybráno i jak byli prezentování její součastníci. Rozhodně jsem nečekala žádný filmový přepis historických faktů, zajímalo mě, jaký příběh odvypráví Ivan Hubač s Filipem Renčem. Nevím, co vedlo k vybrání scénaristy, který má velké zkušenosti v televizní tvorbě, ale dosud nepsal příběh pro filmové plátno. Spíš bych se snažila o kritický text, ke kterému bych se nechala vyjádřit znalce první republiky a života Lídy Baarové. Nemohu se ubránit dojmu, že jde o jakýsi filmový bulvár, který si vybírá to nejvíc skandální bez hubšího zpracování. Přitom sám životní příběh Baarové je dost dramatický, nebylo nutné nic zdůrazňovat, spš citlivě vybírat a nechat vyznít. Není zapotřebí křičet, kde lze to stejné pronést bez patosu. Výběr scénaristy vidím jako druhý přehmat režiséra. Ondřej Soukup je dobrý muzikant a řadu jeho melodií mám ráda. V tomto případě mi ale jeho hudební pojetí k příběhu hlavní hrdinky nesedlo. Myslím si, že filmová hudba má příběh podtrhnout ve smyslu povznést a zvýraznit, nikoliv podrazit nohy. Obávám se, že právě to se tu bohužel stalo. Záměrně nechci rozebírat další aspekty, tyto tři myslím stačí. S odstupem času bych moc ráda našla nějaký klad, který bych dokázala upřímně pochválit. Opravdu si to přeju ... ()

Reklama

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Na začátek komentáře si prosím vytkněte do závorky, že mi Filip Renč nikdy netelefonoval opilý, nemám problém s jeho natáčením klipů pro různé politické strany, nesejde mi na jeho politickém přesvědčení a není mi patnáct a nemám vagínu, a tak se mě ani nesnažil osouložit. Podstatná není Renčova osobnost, ale filmografie, která je plná - byť nezáměrných, ale na tom nezáleží - exploatací. LÍDA BAAROVÁ je jejich vrcholem. Až tak, že bych ji označil za nejlepší český polistopadový příspěvek k danému žánru, potažmo typu produkce. Zcela nesoudržné vyprávění, souvislé asi jako výpověď svéprávnosti zbavené alkoholičky, je sledem bulvárně vypjatých scén, v nichž se s rétorikou jisté části diskutujících na netu tepe do hvězdného systému (herečky jsou kurvy), kinematografie (mocný producent nade všemi), národní povahy (závist, úspěch se neodpouští), nacionalistického i komunistického smýšlení atd. Styl se pokouší evokovat domácí a zahraniční kinematografii z dob(y), kdy se snímek odehrává. Používá se okázalé zadní protisvětlo, velké časové období je shrnuto v podobě "trhacího kalendáře", kdy stránky z něj jsou nahrazeny plakáty, nechybí archivní záběry a konkrétní citace. Ostrý je tak leda první plán, protože ten film ani víc plánů (v doslovném i přeneseném slova smyslu) nemá. Podstatné je, že u stylu dominuje expresivní funkce, kdy jednotlivé postupy mají vyvolat silnou emocionální odezvu, čímž se posiluje exploatační "rétorika" díla. Celé to působí jako sirkovské melodrama, které má okázale návodnou hudební složku, řadu nepravděpodobných náhod ve vyprávění a tolik vypjatých pasáží, až to způsobuje odstup. Nejde tedy o naziploatation, ale spíše exploataci melodramat, kdy cílem je vyvolat odezvu, a to v podstatě jakoukoliv. Nesejde na tom, že je to nezáměrné, protože zábava je to výtečná. Vrcholných scén je hned několik, přičemž většina byla již profláknuta (soulož Baarové s Goebbelsem s odkazem na METROPOLIS, sebevražda sestry Baarové se ztvrdlými bradavkami a promáčenou noční košilkou, Hitler v uprskaném podání Kříže poslouchající Jízdu valkýr). Zapomíná se dodat, že v druhé polovině to Renč s Hubačem perou natolik mocně, až si člověk nestíhá oddechnout, aby ho nebolela z toho neustálého smíchu bránice. Výsledné hodnocení je tak jasné: 5/7, resp. 11/9. A doufám, že se film vyšvihne na databázi na 88%. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem to lepší. Čekal jsem minimálně, že na technické úrovni to bude ohlídané. Není a vypadá to šíleně lacině. Jinak se zážitek nese na vlně nechtěně vtipných scén od Křížova Hitlera po šíleně přehrávající Stašovou. V příběhu tupé nány, která má, co si zasloužila, ale tvůrci by z nějakého důvodu chtěli vzbudit aspoň kus lítosti. Renčova přepjatost a doslovnost každopádně rozesmává, ale bohužel ne dost často. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Je to všetko komplikovanejšie než sa na prvý pohľad zdá..." Neviem, či bol Renč dobrá voľba, ale zodpovednosť za výsledok nesie on. Casting sa myslím vydaril, T. Pauhofovú vyniť nemôžem ani nikoho iného z obsadenia. Celková skladba filmu je ok, rozhovor starej pani Baarovej, ktorá sa v spomienkach vracia do doby svojej najväčšej slávy nie je nový prístup, ale rozhodne je divácky vďačný a zaujímavý. Z nejakého dôvodu Renč úplne vynechal detstvo, nejaký úvod alebo herecké začiatky L. Baarovej a hneď sme skočili na konkurz, z ktorého sa potom odpichla k sláve...Jej práci sa tiež veľmi nevenoval, sme svedkami len jej romániku s nemeckým hercom a neskôr Goebbelsom. Trápnu milostnú scénu a odrazy tváre v plameňoch si Renč mohol odpustiť a venovať sa radšej spomínaným nedostatkom. Je fajn, že dal priestor i väzneniu Baarovej ale celkovo film postráda hĺbku. Všetko je tak povrchné a priemerné a o Baarovej sa toho veľa nedozvieme. To že randila s Goebbelsom je na životopisný film trochu málo, nie? 60%. ()

Galerie (64)

Zajímavosti (37)

  • Auta v Praze sice před válkou jezdí správně vlevo, ale volanty by měly mít vpravo, zvláště jsou-li to vozy českých značek. Například ve scéně odjezdu do Berlína a také při odjezdu od Barrandovských studií jsou volanty vlevo. (brok1)
  • Scéna na pozadí, kdy Lída (Tatiana Pauhofová) přijíždí roku 1934 s matkou (Simona Stašová) do Berlína, ukazuje i budovu nového říšského kancléřství, jež však danou podobu měla nejdříve roku 1938. Roku 1934 existovaly pouze plány stavby. (ČSFD)
  • Fakticky nesmyslná je scéna, kdy stojí Baarová (Tatiana Pauhofová) již před šibenicí na dvoře pankrácké věznice a v poslední chvíli před popravou jí oznámí milost. Nebyla ani odsouzena k smrti ani omilostněna. Byla propuštěna na svobodu 24. 12. 1946. (MutantMarana)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

14.07.2016

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Reklama

Reklama