Učitelka

Musíme si pomáhat za normalizace. A koneckonců to nemusela být jen soudružka učitelka. Mohl to být i soudruh soudce, soudruh příslušník SNB, soudruh major, soudruh náměstek nebo soudruh primář. Ti všichni oportunisticky kolaborovali a využívali komunistický totalitní režim a vlivem neproběhnuvší dekomunizace české i slovenské společnosti svůj oportunismus nepozorovaně přenesli i do režimu nového... Mrazivě popisná sonda do doby ne zas tak dávno minulé... (09.12.2016)

Ako povedal Anakin Skywalker v Star Wars III - "If you're not with me, then you're my enemy...". Rovnakým mottom sa riadila skvelo zahraná, no rovnako zákerná učiteľka Drazdechová, ala Zuzana Mauréry, ktorá si z dôvodu konexií na komunistickú stranu robila zo školy a hlavne triedy, v ktorej učila, totálny cirkus, spadajúci ale pod jej tvrdú, diktátorskú ruku. Našťastie sa však našlo zopár jedincov, ktorí sa tomuto totalitnému režimu vzopreli. Dobre sa na to pozerá, no s ťažkým srdcom sa od toho odchádza. Takýmto "ľuďom" hovoril ešte na gymnáziu môj dejepisár "ho*ná v ľudskej koži". Daný typ "človeka" vždy dokázal prevliecť kabáty na záchranu svojej individuality, ale na úkor vlastného charakteru. V politike nájdeme podobných "ľudí" veľa a bohužiaľ nielen v nej. Na česko-slovenskú produkciu naozaj slušná filmarina. (11.03.2017)

Fantastická Zuzana Mauréry - díky ní jsem titulní postavu zcela nenáviděl a doufal, že dojde zaslouženého trestu. Že film po této stránce nesdělí absolutně nic a člověk se může jen domnívat, co dělala během těch dlouhých 7 let, které uplynuly od podání stížnosti do skoku v současnosti v r. 91, považuji v podstatě za zločin na divákovi, a velmi mě tím film nahněval. I další herci jsou skvělí a celkově je to určitě film, který člověka hodně rychle vtáhne do děje a nepustí až do konce. Dlouho jsem od Hřebejka nic neviděl (naposledy Zakázané uvolnění v r. 2014), a možná o to víc mě s tímto svým filmem dostal. Škoda jen toho nevysvětleného osudu očitelky po podání stížnosti, jakož i jistého dojmu nepravděpodobnosti, jímž celý děj působí (pokud ho tedy nechceme vyloženě chápat jako podobenství celé společnosti), plus samozřejmě trefná je i výtka stran nevhodně vysokého věku většiny herců v rolích rodičů. Mimochodem dlouho jsem u žádného filmu zasazeného do období 80. let nezažil tak intenzivní dojem, že si tvůrci skutečně vyhráli s tím, aby film působil autenticky dobově - kostýmy, účesy, nábytek, tapety, elektrické spotřebiče, školní lavice, skleničky na kafe... absolutně vše v tomto filmu tu iluzi přivádí k dokonalosti, a film díky tomu působí důvěrně povědomým dojmem na někoho, kdo alespoň něco z těch věcí zažil osobně. (25.03.2019)

Nebudu tajit, že s pány Hřebejkem a Jarchovským mám podobné názory na život, jak by taky ne, když mám jejich práce rád a oni jsou velmi angažovaní. Je jasné, že v tomhle filmu chtěli zobrazit různé charaktery pod tlakem jakékoliv společnosti a poslední záběr dokazuje, že jim zdaleka jen o socialismus nešlo. Jde o to, jak se jim to povedlo, uznávám analýzy a úvahy (Kamil Fila, samozřejmě), Alena Prokopová na svém webu (i přes průměrné hodnocení) uvádí do souvislostí fakt, proč jsou názory na autorské duo tak příkré a vy se něco dozvíte. Co neberu jsou z velké části nenávistné reakce, které berou nit po niti z příběhu tohoto snímku a argumentují věcmi, na kterých tady ne tak úplně záleží. Tvůrci někoho pomlouvají? Protože ve filmu nebyl zobrazen takzvaný "hodný" učitel, v reálu neexistovali? Čekám, kdy pojem "antikimunismus" bude stigma - pro mě tento postoj třeba znamená, že není tak úplně běžné, jako tento rok, posadit do českých lesů sochu pohraničníka a nedívat se na to i historickým pohledem. Snímek u mě osciloval mezi 70% a 90%, výsledné hodnocení je kompromis, další zhlédnutí je i díky všem těm názorům nutnost. (19.09.2016)

Spoilery! V době, kdy se nám konečně oficiálně rudá síla tlačí do vlády, jsem shodou okolností narazil na tento milý snímeček pojednávající o krásných časech, kdy se ještě lidé měli moc rádi a když to jen trošku šlo, tak si i vzájemně vypomáhali. Bohužel v této době existovala i celá řada nepřizpůsobivých kapitalistů, kteří hráli každý za sebe a odmítali se podílet na společném pozvedání morálky národa, ba dokonce odmítali pomoci v nouzi bližnímu svému, což častou vyústilo v názorové konflikty, končící často podáním trestních oznámení, které daná osoba vždy podávala pouze pro dobro toho druhého, což ten druhý nikdy nedokázal pochopit a patřičně docenit. Moje rudá ouška potěšilo poslechnout si po delší době líbeznou východniarštinu. Očička mi naopak trošku pozlobili východní "herci". Také to u nás na západě není žádná sláva, ale Slovensko v tomto ohledu za Českem vydatně zaostává. Těžko stravitelný mi přišel i takový lehce kostrbatý styl vyprávění. Trošku to celé připomínalo 12 rozhněvaných mužů. Každopádně moc hezký byl příběh o lidové paní učitelce s hroší kůží, kterou se hanebně snažili vypudit z jejího teplého místečka hanební kapitalisté. Kurvy jedny nevděčné! Že by se nám na stará kolena v Hřebejkovi opět probouzely režisérské vlohy? 4 kousky, leč velice slabé! Nechť jsou Hřebejkovi motivací k navázání dalšími kvalitními kousky. (13.07.2018)