Powaqqatsi
Powaqqatsi
VOD (1)
Obsahy(1)
Americký dokumentarista Godfrey Reggio dosáhl světové proslulosti, ačkoli jeho filmografie čítá pouhé čtyři celovečerní filmy. Diváky i odbornou veřejnost si bezvýhradně podmanil svými mimořádně působivými obrazovými básněmi beze slov, provázenými minimalistickou hudbou Philipa Glasse. Reggiovy filmy se totiž nezabývají konkrétními jednotlivostmi. Reggio je komponuje jako zamyšlení nad uspořádáním světa, nad stavem věcí, nad kosmickou existencí naší planety. Nezvyklé názvy jeho dlouhých filmů pocházejí z jazyka indiánského kmene Hopi, kde výraz „qatsi“ znamená život. Složenina Powaqqatsi pak vyjadřuje život na úkor jiných – a film toto vymezení naplňuje. Zachycuje totiž bezpočet tváří nekonečné lidské dřiny, ať již se vyskytuje v jakémkoli koutu světa. Film, který Česká televize uvádí v rámci trilogie i se snímky Koyaanisqatsi a Naqoyqatsi, vznikl v produkci věhlasného režiséra Francise Forda Coppoly. (Česká televize)
(více)Recenze (67)
Bez Božího požehnání, marné lidské namáhání... Krásný a poučný dokument s mimořádnou hudbou. ()
3,5 Podobne ako v predošlom filme Koyaanisqatsi, ide opäť o pôsobivé spojenie obrazu a hudby, ktoré navyše nesie posolstvo venované ľudskej civilizácii (v tomto filme je témou život na úkor druhých). Pokiaľ Koyaanisqatsi bol ešte zameraný čisto na americkú spoločnosť, toto pokračovanie už lieta po celom svete, až je niekedy problém sledovať, kde sa práve nachádzame (zrejme zaúradoval vyšší rozpočet). Aj hudba trochu zmenila svoj charakter, Glass do nej pridal motívy rôznych kultúr (napr. orientálny). Celý ten koncept už nepôsobí tak novátorsky, ako pri prvom diele, pocitovo išla aj kvalita mierne dole, keďže ku koncu som sa začínal trochu nudiť. ()
Dokument, ktorý sa na nič nehrá a zobrazuje život tretieho sveta bez bombastických záberov a bez komentára, ktorý ani nebol treba. Zaujal i moju 5 ročnú dcéru, ktorá mi kládla otázku za otázkou a to je vlastne zmysel dokumentu. ()
Nechává mě to naprosto chladným, jsou to jenom obrázky, které nic nesdělují. Na rozdíl od dokumentů typu Home, které mají myšlenku a chtějí něco sdělit. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1987. ()
Není v dokumentu snadné jít vlastní cestou. Není snadné natočit dokument o lidech a ještě k tomu v něm nemluvit a místo toho to korunovat na dokument vskutku bizarní hudbou. Výsledek? Osobité a velké dílo na téma Člověk na konci tisíciletí. S obrazy, které vám berou dech! ()
Druhý film z Reggiovy QATSI trilogie. Zhruba do poloviny snímku jsme ukolébáváni velmi pomalými záběry na způsoby života v nejrůznějších koutech "třetího světa", chudobu, strádání a utrpení, abychom v té druhé sledovali, jakou cenu má vlastně "pokrok" a jakou daň je za něj třeba platit. Geniální hudební složka Philipa Glasse! ()
Druhá polovina filmu lepší, možná že část kolem prostředku je nejvíce zajímavá. Film ale nedosahuje takového náboje, jako má první (Koyanisqatsi) a poslední (Naqoyqatsi) díl této dokumentární série. Hudba je příjemná, mnohem pozitivnější, než v prvním díle. Celkově mírné zklamání, neboť jakoby tomuto dílu scházely hlubší emoce. Obrazy tentokrát nefascinují, jen ubíhají a v hlavě nic moc neutkví. Škoda. EDITACE: O šest let později to vidím trochu jinak, zklamání se nekoná. První díl je originálnější, ale tento díl, zaměřený na lidi, má svou silnou atmosféru také. ()
Pre mňa o dosť lepšie ako prvý diel. Nenudil som sa a i dlhšie zábery, keďže ich nie je toľko, boli znesiteľné a akoby evokovali naliehavosť spomaliť v civilizovanom svete. Otáznym zostáva vyznenie filmových obrazov. Chýba mi uchopiteľnosť či jasná ucelenosť diela. ()
Hodnotím slabšie ako prvý diel pretože je to trochu nudné - pri tomto diely som musel priebežne zisťovať, koľko ešte ostáva do konca ... a to nie je veľmi dobrá vizitka ()
O chlup slabší než předchozí dílo, ale i tak krásne a zajímavé rozjímání o civilizacich třetího světa s uzasnym soundtrackem, který tomuto dokumentu sedí jako hrnec na prdel... ()
Druhá časť dokumentárnej trilógie režiséra Godfreyho Reggia tentokrát diváka prenáša do chudobnejších častí planéty Zem, aby mu aj tu ukázala nadmerné využívanie prírodných zdrojov či premenu krajiny v dôsledku zásahov človeka. Alebo sa dokument z roku 1988 minimálne o niečo podobné snaží. Hoci ani prvý Reggiov film tejto trilógie - Koyaanisqatsi - nezačína z diváckeho pohľadu zrovna najatraktívnejšie, dokáže sa postupne zlepšovať a v konečnom dôsledku ponúknuť zaujímavý dokumentárno-experimentálny zážitok. Avšak toto dielo, s ktorým autor prišiel o šesť rokov neskôr, sa postupne vôbec nezlepšuje. Od začiatku síce stavia na rovnakom princípe pestrých obrazov a svojského hudobného sprievodu, ale prakticky ničím nedokáže diváka výraznejšie zaujať. A to aj napriek tomu, že by v ňom divák možno aj chcel čosi zaujímavé nájsť. Reggiov počin mu však k tomu nedáva možnosť. Je však pozoruhodné, že z dokumentu, ktorý sa istým spôsobom snaží svojím spracovaním pôsobiť kriticky, prakticky vôbec necítiť žiadnu priamu kritiku ani dokumentárnosť. Skutočne. Ak sa divák nad týmto počinom zamyslí, uvedomí si, že zábery v ňom v podstate nemajú ani tradičnú dokumentárnu povahu (napríklad cestopisného charakteru), ale takisto aj to, že snímka priamo nie je kritická k ničomu (čo a z akého dôvodu vlastne kritizuje si musí človek domyslieť sám prostredníctvom obrazov a hudby). Powaqqatsi ako samostatný celok predstavuje necelých sto minút ak nie priamo nudy, tak minimálne výrazne kvalitatívne slabej dokumentárnej tvorby, ktorá o ničom nehovorí a predstavuje iba spojenie cestopisne ladených záberov so špecifickou hudbou. V porovnaní s prvým dielom Reggiovej trilógie ide o obrovský kvalitatívny prepad. ()
Tak tedy podle mě velký posun od minulého filmu. Hlavně co se týče "kategorie" zvané koukatelnost. Tak nějak mě tu chybí to kouzlo prvního dílu, film mě nedokázal úplně vtáhnout do sebe a nechat mě kochat se... Na druhou stranu tento snímek obsahuje několik čarokrásných a dechberoucích obrazů a hlavně díky nim (a vynikající hudbě) stojí za to ho vidět!! Ačkoliv moje hodnocení na první pohled říká 3* = průměropak je pravdou - film vřele doporučuji, už jenom kvůli těm několika málo snímkům zemědělské krajiny... ()
Velkolepá filmová symfonie s neméně velkolepou hudbou... ()
nadhera po druhe, kvalita ostava ()
Druhý diel sa od prvého dielu nelíši, stále rovnako vynikajúce dielo, ktoré sa ťažko opisuje. Toto je niečo nad čím netreba premýšľať, iba vypnúť a nechať sa unášať... ()
Druhá časť unikátneho dokumentárneho snímku, ktorý musia oceniť aj tí najväčší filmoví kritici. Svojim unikátnym spracovaním zobrazuje pekný pohľad na život a tradície ľudí tretieho sveta a poníma taktiež o roztváraní "nožníc" medzi bohatstvom a chudobou. Powaqqatsi tentokrát rezonujú hlavne spomalené zábery na rozdiel od väčšieho množstva rýchlych záberov v Koyaanisqatsi. Hudba skvelá a zábery sú jednoducho fascinujúce. Síce o kúštiček slabšie ako prvý diel, avšak svojim spracovaním to určite patrí k tomu lepšiemu a zaujímavejšiemu, čo sa v rámci dokumentaristiky podarilo natočiť. Plusom bola multikultúrnosť záberov. Spokojnosť. 75 % ()
#641 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/28033-powaqqatsi ()
Jako dílo už mě druhý film z této trojice kulturně-kritických filmů tolik nezaujal. Koyaanisqatsi má šťávu, sílu, člověk si z něj fakt odnese hodně, i po letech, člověka se to dotkne dost citelně a audiovizuálně funguje vynikajícně. Ale tady už zůstává pouze stále výborná hudba a pěkné obrázky, tolik se mě to nedotklo, už to nemá ten efekt. Možná na to člověk musí mít to správné rozpoložení. Nicméně je fakt, že dnes už podobných filmů existuje více, Koyaanisqatsi vynikne jako zvláštnost vždy, ale tenhle už snadno zapadne. Nicméně kvalitní to rozhodně je a stojí to za to! ()
Nemám slov :-) ()
Související novinky
41. MFF Ekofilm 3. - 5. 12. 2015
41. ročník Mezinárodního festivalu filmů o životním prostředí se poprvé koná v Brně a nabídne i novou ambiciózní dramaturgii. Kromě významných zahraničních a domácích hostů představí i velmi kvalitní… (více)