Angelika, markýza andělů

Obsáhlý šestidílný román Anne a Serge Golón, jsem přečetla celý (pod lavicí) a to ve slovenštině. Filmový „seriál“ je sice hodně zjednodušen a řádně přislazen, ale vůbec mi to nevadí. Joffrey de Peyrac je výjimečný a okouzlující muž.„Víte patřilo mi už mnoho žen, ale nikdy jsem ani jednu nezískal násilím ani penězi. Přišly samy. Jednou, jednoho dne, jedné noci přijdete i vy“ A Angelika je báječná, nezkrotná, ale i věrná, i když její srdce je hodně široké a náruč značně otevřená. Dokonalá romantika, která musí být milována všemi, kdo v našem příliš realistickém světě rádi utíkáme k pohádkám pro dospělé. (09.09.2005)

Jako největší romantik 20 a současně i 21.století samozřejmě nemůžu ignorovat film, ve kterém je láska větší než nekonečnej vesmír. Mám akorát pár drobných poznámeček, k tomuhle krásnému zamilovanému cvrlikání. Především ta Žofrého jizva, proboha tak bohatej chlap by si jí jistě i tenkrát mohl dát nějak kosmeticky upravit, byla poměrně hluboká a příliš široká a otevřená a nebylo mě příjemný na ní furt koukat a že jsem na tu jizvu čuměl pokaždý, když na ní byl závěr, nechápu proč. Samozřejmě je strašně krásný vědět, že nejhezčí dívky na naší zemi sní o hnusným chlapovi co kulhá, to mě u holek dává jisté naděje. Holky totiž jistě nezajímají peníze a krása, holky sní jen o čistotě srdce.....och jak krásné. Jak se s ní nevyspal a poctivě čekal, až to bude z lásky.....zase nádherné, ale zkuste se dneska nevyspat s holkou tak měsíc a nabere Vás vidlema na hnůj. Těma zamilovanýma očima jak se na Angeliku díval snad i když spal, to je jiný než my, co holky? My dnešní muži, máme nejzamilovanější pohled, když vidíme naše hokejisty se zlatou medailí na hrudi. Mimochodem všimli jste si, že by Angelika někdy vařila...no já nevím, ale láska prochází žaludkem, takže zatímco ženy sní o tom, jak jim chlap řekne, to, co Žofré Angelice, my sníme o dobrém teplém jídle na stole . Angelika může bejt ráda za ten konec v tom filmu, protože jinak by se to jistě zvrhlo časem v rodinou rutinu. Žofré by vydělával jak černej, aby mohla Angelika chodit pěkně oblíkaná a Angelika by buzerovala pohunky ať vařej, perou a žehlí. Doufám, že po tomto komentáři budu platit za největšího romantika CSFD, tak jako pro mě platí, že jsem slyšel nejpovedenější a nejpodmanivější romantickou hudbu vůbec, viděl nejkrásnější markýzu na světě, pochopil, že i chlap, který kulhá a má jizvu může imponovat každé ženě a především jsem byl rád, že i sladký román může chutnat a moc. (20.10.2007)

Pro mě, jakožto muže, je docela složité hodnotit romantické filmy, takže při jejich hodnocení trochu přimhuřuju oči (což neznamená, že by se mi romantické filmy nelíbily, někdy to nezaškodí, ale musím mít náladu, chápete, že?). U Angeliky, markýzy andělů nemusím (přimhuřovat oči). Krásný film s nádhernou hlavní hrdinkou podle mě splňuje všechny kvality dobrého filmu (působivá výprava, hudba, herecké výkony - ty jsou mimochodem dobré takovým zvláštním, nespecifikovatelným způsobem), a ta romantika je už jen tak navíc. Dal bych i 5, ale to, co Angelice neodpustím, je ten počet mrtvých, které za sebou nechává. (18.07.2007)

Začátek ságy o Angelice ,která sice miluje Nocolase,ale ten musí utéci . Angelika je donucena díky svému otci se provdat za zjizveného a pajdajícího hraběte Joffrey de Peyrac přes počáteční odpor se do něj zamiluje ,jenže jak už to bývá nic netrvá věčně a Joffrey je obžalovál z čarodějnictví a posléze upálen.... (01.08.2008)

Vše už tu bylo napsáno. Angelika je královnou romantických historických filmů ze staré Francie. Je to sladké, místy kýčovité, naivní, dámy vnadné, zápletky často překombinované a přesto se to dá vidět s odstupem času znovu a znovu... Angelika je i vtipná, velmi mne pobavilo jak po stížnosti Michele Mercier Jeanu Rochefortovi, že se jí v královském paláci pokusili zabít ji odvětil: Když oni se v té barabizně tak nudí :-)) ! * * * (15.07.2012)