Angelika, markýza andělů

Soutěž MISS mokré tričko před nadrženým lovcem leknínů Nicolasem, krvavé odpanění ve stáji, blažený výraz markýzy, když zjistí, jak její zjizvený a původně nechtěný dobroděj umí píchat…kordem.. Hučení a svrbění na francouzském intrikánském dvoře zahalené do sukna nehynoucí romantiky. Musí tomu tak být, protože jestli je Jeoffrey de Peyrac čaroděj, Angelika je čarodějka s p… Už mlčím. Nechám nostalgii a poptávku převyšující toho času nuznou nabídku, aby neztratily své dávné kouzlo, nad kterým doteď drží Michel Magne svou hůlku (podotýkám dirigentskou).. (06.08.2019)

(Komentář se vztahuje k sérii jako celku.) Angelika je emancipovanou ženou v tom smyslu, že si je vědoma své sexuální přitažlivosti, a této zbraně bez nejmenších skrupulí užívá jako hlavního prostředku dosahovaní svých cílů. Baží po moci, bohatství a slávě, a jelikož je sobecká, mstivá a umí využít příležitosti, ve světě nadržených mužů, ochotných udělat pro noc s ní cokoli, jsou jí všechny cesty otevřeny. Je-li toho potřeba, cele se nabídne, ale žádnému z užitečných nedá o nic víc, než je nezbytné; hranice mezi svůdným pohledem a urážlivým odmítnutím je velmi tenká. O to víc si však poté užije úplné oddání se kdejakému chuďasovi. Je totiž paní svého těla. A na tohle všechno je Angelika náležitě hrdá a právě pro tohle ji všichni obdivují, případně na ni žárlí. Mnoho jiných stránek její povahy nám seriál až do posledního dílu, jenž ji naopak vykresluje jako zásadovou hrdinku, nepředvádí, a tak spíše než živoucí bytost připomíná ženský živel, jenž si chce vynahradit všechno, co mu muži po staletí upírali, a ještě se jim přitom pomstít - a to na místě, kdy by to jeden příliš nečekal, ve Francii Ludvíka XIV. Ta je (i s dalšími lokalitami) zpodobněna atraktivně a mnohdy dýchá dobrodružstvím, a zejména kvůli ní mám tuto sérii rád. Převážně je žel toliko kulisou Angeličiny seberealizace, přičemž i příběhově jsou jednotlivé filmy nevyrovnané: zatímco jeden (druhý) je krajně zkratkovitý a zachycuje přehršel událostí, jiný (třetí) si pro změnu vystačí s pár scénami, jejichž podrobnost přesto nezajistí ani základní dějovou věrohodnost. Za nejlepší tak považuji ten úvodní a závěrečný, jenž se zdá alespoň něco skutečně vypovídat o prostředí, v němž se odehrává, je dějově nejsoudržnější a vystupují v něm nejzajímavější postavy. (03.01.2015)

Sladký příběh lásky, která byla krutě zastavena. Angélique Sance de Monteloup (půvabná Michele Mercier), dcera chudého šlechtice, je donucena se provdat za bohatého hraběte Jeoffreye de Peyrac de Morens d'Inistru (Robert Hossein). A protože kulhá a má nehezkou a dost hlubokou jizvu ve tváři, tak se její odpor ještě stupňuje. Nakonec ale odhalí jeho Pravý ušlechtilý charakter a navic si může dovolit vše, na co si jen vzpomene. A tak je tu láska až za hrob. Leč bohatství se stalo trnem v oku ješitného krále Ludvíka XIV. (Jacques Toja) a tak je chudák důvěřivý Jeoffrey odsouzen v zinscenovaném procesu za čarodejnictví k upálení. Pomoci se mu snaží, leč marně zajímavý Desgez (Jean Rochefort). Nejdůležitějším svědkem obžaloby je zapšklý a nepřející páter Becher (Charles Regnier). A samotnou Angeliku v paláci Louvru, kde se snažila vymoci královskou milost, byla znásilněna a byl na ni učiněn pokus o vraždu. Měla mocné nepřátele v podobě prince de Condé (Francois Maistre) a vévody Filipa Orleánského (Robert Porte). A tak Angelika dává děti k sestře a stává se markýzou andělů, modlou zločinců, které vedl Nicolas (Giuliano Gemma(), který byl náhodou její láskou z období dospívání. Ale láska v srdci zůstává. (19.12.2010)

Já to hodnotím, díky opakování v telce, ale už jsem to vzdala, ovšem nostalgickou a symbolickou čtyřku dám za všechny díly a hlavně těm s Žofrém :-) Já mám dokonce pocit, že když tam nebyl, tak to nemělo ten správný šmrnc. Na druhou stranu, když si vzpomenu jak mě nervovalo, když tam nebyl a ona ho hledala, tak to mělo také něco do sebe. Hudba byla přenádherná a vnadnou, půvabnou a někdy i rošťandu Angeliku podle mého názoru už jinou nejde natočit, to byla jen krásná romantika minulého století. Dnes už jsou pro romantické dušičky točené jiné filmy, tohle se už nevrátí.........a i když snahy jsou, tak je to už úplně o něčem jiném. (26.07.2016)

Sladký francúzsky romantický gýč, ktorý je tak hriešne chutný, že sa ho na tú dobu nedá nemať rád. Je to síce patetické až strach, ale ak by som sa narodila v komunistami zmietanej krajine a dostal by sa mi raz za čas do ruky tento drobný darček, z nostalgie by som ho radila medzi najkrajšiu romanťárnu nielen vtedajšej doby. Romantická harmónia kontrastov charakteristická pre Hugov slávny Chrám, ktorá sa mi dostala pod kožu a k tomu musím pochváliť nadpozemskú (a podcenenú!) hudbu. (14.11.2008)