Příchozí

Ted Chiang, autor předlohy k tomuto filmu, je zároveň autorem možná úplně nejdivnější sci-fi povídky všech dob. Máte-li zájem, zde je její (pravda, ne úplně nejlepší, přesto snad dostatečný) překlad, publikovaný kdysi v časopisu Ikárie: https://uloz.to/!9yzeSiX8m/hell-is-the-absence-of-god-docx (30.12.2016)

Už když jsem to viděl před sedmy lety v kině jsem filmu dal 5*, ale měl jsem tady blbej komentář, takže znovu a jinak. Seznamovací část mě naprosto uzemnila a netrpělivě jsem se dožadoval dalšího a dalšího novýho záběru při navazování kontaktu s mimozemštanama. Nevybavuji si sci-fi, které bylo takto intezivní. Obrazové a hudební mistrovství, které Denis předávádí při těchto scénách považuji za geinální. V závěrečné fázi film ukazuje i svou vypravěcí sílu. Příchozí na mě paradoxně zafunogovali při domácím promítání ještě intezivnějí než při kino projekci. Za mě se jedná o jedno z nejlepších sci-fi všech dob. (14.04.2023)

Nemám nic proti tomu, když je vtahující film tak trochu hloupý. Jenže Příchozí mě prostě nevtáhli, takže jsem se přes jejich nepříliš dobrý scénář nepřenesl. Znatelně chybí už jen Deakinsova kamera ze Sicaria, ten šedivý jednolitý obraz mě nudil a strhával pozornost k tomu, co se děje. Což tomu rozhodně neprospělo, protože ten film není dělaný, aby se o něm přemýšlelo, ale aby se prociťoval. Mrzí mě to, bylo by praktické naladit se na Villeneuveovu vlnu, ale co nadělám? Tak jsem jen přemýšlel o tom, jak tu nic nedává smysl, jak jsou postavy nevýrazné a nezajímavé a jak vše jede jen na efekt... a tím myslím opravdu vše od struktury filmu po logiku děje. (Vědec odmítne vědci před prvním setkáním s mimozemšťanem popsat, jak vypadá, "aby byl překvapený". WTF? Ale to je jen jeden příklad toho, jak film zahazuje elementární logiku a věrohodnost, aby mohl nabídnout wow scénu, u níž asi nemá vadit, že především není možné, aby se v prostředí vědců, politiků a vojáků odehrála. To by nevadilo jindy, ale rozhodně to vadí u filmu, který se tváří tak vědecky. Ale co se divit od příběhu, v němž se vědci s cizí formou života pokoušejí komunikovat tak, že ji učí anglicky?) Taky nechápu řeči o odvážné antihollywoodské pomalosti, mně přišel Arrival extrémně uspěchaný emocionálně i dějově. Jakákoliv srovnávání třeba s Odyseou (na které jsem byl v kině shodou okolností před týdnem a opět jsem jí propadl) právě proto odmítám. Tohle není meditativní filosofická sci-fi, ale honička založená na nesmyslné premise, plná nepřesvědčivých ultimát, brutálně tlačených emocí a především nesnesitelného sebedojímání, která veškerý svůj potenciál obětuje tomu, aby "nějak vypadala". (13.11.2016)

Ještě si asi budu chvilku ujasňovat, jestli jsou Příchozí jedním z nejlepších filmů roku, nebo absolutní jednička, rozhodně se ale povedli víc, než jsem čekal. I když trošku jinak. Ačkoliv příběh o prvním kontaktu lidstva s návštěvníky z vesmíru funguje jako „vědecká sci-fi“, v emocionální a osobnější rovině je ještě mnohem silnější. Nebudu se pouštět do nějakého rozepisování, ale trailery z téhle vrstvy Příchozích nabídly jen absolutní minimum, takže film dovede dost často překvapit a naštěstí vždy pozitivně. Herecké výkony jsou prvotřídní a Amy Adams si jde pro oscarovou nominaci, technicky, vizuálně a hudebně jde o absolutní špičku, která se sice inspirovala někde Nolanem, někde Malickem a někde Spielbergem, ale celkově drží pohromadě bez nejmenších výhrad a sebevědomě se může zařadit mezi to nejlepší, co v žánru chytrých sci-fi vzniklo. Chci to vidět znovu. A Villeneuve putuje do mé osobní TOP 5. (15.05.2017)

Libí se mi jak Villeneuve pracuje s fenoménem jazyka a předvádí ho ve snadno srozumitelných souvislostech. U příbuzného INSTERSTELLAR se přesně tohle né uplně dobře podařilo Nolanovi s pohybem v časoprostoru. Potěšilo by mě, kdyby se Villeuneuve do budoucna vyhýbal příběhům s velkým koncem a vypointovaným příběhem, přeci jen už je to v jeho filmografii potřetí a byla by škoda, kdyby nakonec šel podobnou cestou jako M. Night Shyamalan. (06.12.2016)