Hlupák

Už v prvním komentáři bylo k tomuto filmu řečeno v podstatě vše zásadní (a další ho trefně doplňují), takže už sem jde jen stěží napsat něco, co tu dosud nezaznělo - snad s výjimkou pár osobních dojmů. Viděl jsem už docela hodně depresivních ruských filmů, ale tento jim v míře své bezútěšnosti téměř kraluje - vybavuji si, jak jsem se v průběhu filmu děsil "ach ne, přece to nemůže skončit TAKHLE". Nu, jak je vidět, může - do jisté míry je to tedy asi film s předvídatelným závěrem, a zamrzet může i často vytýkaná doslovnost děje, ale jinak je to film, který mě bezvýhradně dostal - a to především svou atmosferickou syrovostí a celkově realistickým dojmem, kterým působí (byť by se asi dalo diskutovat, nakolik film skutečně odráží ruské reálie a co vlastně stojí za jeho vznikem - osobně si to ale netroufám posoudit). Mrazivé, autentické, skličující, nadčasové a naléhavé - takové je poselství, s kterým tento výborný film přichází. Durak je nesmlouvavý filmový zážitek - nejen všem fandům kvalitní současné ruské kinematografie lze toto výtečné drama jen doporučit. Po jeho zhlédnutí se mi v duši rozlil hluboký smutek - dostávat tenhle film z hlavy budu hodně dlouho. (01.06.2016)

Anotace slibovala moralizující drama tepající do lhostejných politiků bezcitných k problémům obyčejných lidí. Děj naštěstí není tak provoplánový a ukazuje, že i oni mají svědomí a morálku. Jenže se bezstarostným rozkrádáním dostali do nemožné situace, z níž vede cesta jen přes vězení, a to ještě kdo ví jestli. Paradoxně je tím výpověď o to depresivnější, protože ukazuje, že i zdánlivě všemocí zastupitelé jsou nuceni jednat podle pravidel, které je samotné ohrožují. Vzepřít se systému nejde. Žít v systému znamená neustále si kupovat čas před katastrofou. Tohle je přesně to dusivé drama ze života obyčejných lidí, na které se naše kinematografie už dlouho nezmohla, a přitom ho kdysi tak skvěle zvládala. Akorát ten konec je zbytečně přehrocený. (04.01.2021)

Děsuplná jízda strašidelným zámkem Rusko, kde mě docela překvapilo, že jsou v tom státní prachy. Slibný koncept, kdy prasklá trubka začne odhalovat správu třicetitisícového města v plné nahotě je vykreslen možná až příliš za hranou (častá tezovitost, doslovné vysvětlující dialogy, násilný závěr), ale tne do živého. Sysifovská práce malého angažovaného chudáka je jen trochu dojemná, ale jinak úmyslně znechucující obzvláště, když si uvědomíme, jak moc by někdo chtěl natočit něco podobného v Česku a jak moc to nejde. (14.09.2015)

Extrémně depresivní snímek, který brilantně zachycuje ponurou ruskou atmosféru. Dimitrij jakožto morální (ale i trochu naivní) mladík se snaží udělat to, o čem je přesvědčen, že je humánní a správné, nicméně reakce ze strany autorit není taková, v jakou doufal. Současně ani samotní lidé, kterých se potenciální ohrožení týkalo, naprosto neocenili jeho varování a obrátili se proti němu. Uvědomila jsem si, jak v takové společnosti člověku nezbyde než tuto svou lidskou stránku zahodit, potlačit veškerou empatii a soucit k druhým lidem, a stát se sobeckým, bezohledným a čistě pragmatickým tvorem, jako byla třeba starostka, protože jiné východisko pokud chce zůstat naživu a nežít v úplné bídě zkrátka není (jak bylo vidět na příkladu otce, který jediný nekradl a tak byl nepopulární a chudý). Takto zdeformovaná společnost tak jen plodí další a další podobné zmrzačené osobnosti, protože nic slušného se v ní zkrátka urodit nemůže. Je to zakletý kruh zla, kde je jakékoliv dobro okamžitě zadupáno do země jako potenciální ohrožení systému. Určitě zajímavé jako snímek, nicméně jsem si zase uvědomila, jak jsem ráda, že jsem se narodila v Česku a ne někde více na východ. (25.06.2016)

film o prehnitom vedení mesta a mestských politikov niekde v Ruku a márnom boji jednotlivca proti tejto mašinérií. Ruský film o ruskom človeku, všade plno vodky a nadávok ale aj strachu beznádeje a bezcvýchodiskovosti. Bykov ako režisér a scenárista nastavil zrkadlo samotným Rusom. Až sa čudujem, že tento film nie je v Rusku na indexe. Silná veľmi silná a nečakaná sebarflexia. (13.04.2017)