Reklama

Reklama

Kdesi, v nejmenované zemi, je spáchán atentát na prezidenta Marca Jarry ve chvíli, kdy byl zvolen na další funkční období. Vyšetřovací komise dojde po roce k závěru, že šlo o čin vyšinutého osamoceného střelce Karla-Erica Daslowa, který bezprostředně po činu spáchal sebevraždu. Ideálně vyřešený a uzavřený případ. Jediný člen komise, prokurátor Henri Volney, muž s všeobecně velkou autoritou, odmítne zprávu podepsat. Ve zprávě byly, podle něho, zamlčeny některé zcela zásadní skutečnosti. Je zmocněn ve vyšetřování pokračovat. Se skupinou blízkých spolupracovníků shromáždí všechny amatérské filmy a fotografie, které byly v inkriminovaném čase nasnímány. Kam se to dívají bezprostřední svědci atentátu? Proč otočili hlavy na opačnou stranu? Zdá se, že střelec nebyl sám. A pokud je střelců víc, pak se jedná o spiknutí. Všechny temné síly, které měly zájem na tom, aby byl prezident zabit, vyvinou na Volneye a jeho skupinu tlak na ukončení vyšetřování, ale marně. Na rozdíl od svědků, které je snadné odstranit... Zápletka filmu ne náhodou připomíná atentát na amerického prezidenta Kennedyho, s nepřímými odkazy na Warrenovu komisi apod. Politický thriller ukazuje i známé experimenty profesora Stenleyho Milgrama zaměřené na „poslušnost vůči autoritě“, které prováděl na počátku šedesátých let na Yaleské univerzity v USA. (Česká televize)

(více)

Recenze (72)

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Jeden střelec bývá osamělý vlk s psychickými problémy, dva střelci jsou už spiknutí.. Sic si tvůrci dávali pozor, aby to nebylo zasazeno do konkrétního místa a času, „dallaský“ úvod i jméno atentátníka naznačily víc než dost. Představoval bych si o něco inteligentnější scénář, ale je tam pár aspektů, které kolem té myšlenky poslušnosti vůči autoritám zaujmou. Důraz na procedurálnost, atmosféra Pakulových amerických paranoií ze sedmdesátek, zasazení interiérových i exteriérových scén do moderní architektury ala Brasília (ve skutečnosti francouzské Gercy s „nanukem“ Tour EDF-GDF) a očekávaný konec, kdy se vosk na křídlech definitivně rozpustil.. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Nie zlý politický triler, aj keď od reality je vzdialený a málo vierohodný. Menej ma bavilo kriminálne vyšetrovanie, ktoré dostalo až príliš veľa priestoru, a viac bavili napojenia na pozadí, ktoré mohli i nemuseli určovať následné posuny v príbehu. Chýbalo mi aj viac napätia, naopak, predvídateľný záver nevadil. Yvesa Montanda som v podobných francúzskych snímkoch videl niekoľkokrát, asi mu typizovaná rola prischla. ()

Reklama

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Líbí se mi, jak pojem „Yves Montand v politickém thrilleru“ je prakticky samostatným subžánrem francouzské kinematografie nabízejícím spoustu velmi poutavých a kvalitních děl, mezi něž toto rozhodně patří. I jako Ikaros je strukturálně zajímavý thriller, který střídá několik poměrně jednoduchých expozic odkrývajících pozadí politického zločinu, z nichž každá je unikátní, napětím strhující a zároveň velmi doslovně poučná. Rázný závěr si vnímavý divák sice předem domyslí, ale nijak to snímku rozhodně neubírá na působivosti. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Klasický konspirační thriller s podmanivým přesahem k sociologii moci. Jako thriller to odsýpá, přistoupíme-li na pro potřeby scénáře hodně zjednodušené a místy nelogické schéma shromažďování důkazů a vyvozování souvislostí. Působivá vsuvka s experimenty s podléháním 69 % lidí vyšší autoritě a zbavováním se vlastní odpovědnosti při plnění úkolů, i když jsou amorální a ubližující, je nicméně silná, včetně toho, co se z ní dovozuje o roli státu a třeba i demokratickém zřízení, v němž ovšem platí autoritativní zákony a hierarchie moci při jejich dodržování, a o zaujímání rolí a pozic v sociálních hierarchických strukturách. *** Čili ano, tři hvězdy, ale tentokrát s dodatkem, že je pro kulturní rozhled i osobní rozvoj rozhodně lepší tenhle film zařadit mezi viděné, než nikoli. *~ ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Nelze se ubránit srovnání s o pár let staršími Ctihodnými mrtvolami. Ikaros je o chloupek méně propracovaný, především mě zaráží, že Volneymu vše vychází, svědci mu jdou na ruku, důkazy se sypou shůry, každý s radostí spolupracuje a média obětují čas vyměřený reklamám, aby mohla pomoci prokuratuře. A to se ani nezmiňuji o scenáristickém lapsu s vyhledáním svědka pomocí zaměření telefonu. Pokud byl Volney přesvědčen, že má prokuratura napíchnutý telefon, mohli zloduši svědka také snadno najít. No nic, takhle to asi mělo být napínavější. I když Verneuil má na svém kontě mnohem lepší kousky a Montand mnohem zajímavější herecké výkony v politických dramatech, přesto tenhle film zůstává jedním z mála konspiračních snímků, který není směšný a neknokautuje logiku na každém kroku. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (3)

  • Když si prokurátor Volney (Yves Montand) prohlíží dvojstranu v knize pamětí Daslowovi ženy, na levé straně je v horní části fotografie domu, odkud 21. listopadu 1963 odjel Lee Harvey Oswald ke spáchání atentátu na JFK. Na dolní straně je pak Oswaldova puška Carcano M38, kterou použil. (Martensson35)
  • Nastrčený atentátník se jmenuje Daslow. Jedná se přesmyčku příjmení Oswald. Lee Harvey Oswald byl podle oficiální verze ten, který zastřelil prezidenta Kennedyho. (Martensson35)
  • Scény atentátu se natáčely v městě Cergy severozápadně od Paříže. Dům, ze kterého se střílí na prezidenta, je budova EDF-GDF. Modernistická architektura tohoto místa zajistila, že děj filmu nebude moci být spojován s žádným konkrétním místem na světě. (Martensson35)

Reklama

Reklama