Labyrint: Zkoušky ohněm

ZLOSIN je (ne) dobrý. Ten dvojsmysl jsem použil schválně, protože jestli z toho mám nějakej pocit co převládá, tak je to rozpolcenost. Takže ve zkratce, mám z pokračováním Labyrintu zhruba stejnej problém jako z pokračováním Divergence až na to, že tady to zmrdali ještě víc. To co bylo v jedničce jasně nalajnovaným příběhem o snaze dostat se z konkrétního místa přes konkrétní prostor konkrétním způsobem se ve dvojce mění ve zmatené a samoúčelné pobíhání po postapokalyptickém světě, který pravda nevypadá špatně, atmosféra jakž takž občas nějaký ten útok zombies, masky a efekty taky cajk, akce bohužel kapku nepřehledná, ale budiž nebyla nejhorší, tak kde je problém? V totální překombinovanosti děje a ano opět se k tomu dostáváme druhé díly jsou totiž neduhem všech podobných sérií, kdy díl první zaujme nějakým dobrým příběhem divák je zvědavý na pointu a chytne ho to a pak nastoupí dvojka, aby všechno rozmetala, protože je vlastně spojovacím prvkem mezi začátkem a koncem a tak jeden zvrat musí přebít jiný, aby připravil půdu pro finální zvrat. Takže je tedy ZLOSIN dobrý nebo DOBROSIN zlý? Jsem poněkud zmaten. Kašlu na to.45% (18.09.2015)

Opravdu extrémně stupidní děj založený na směšných náhodách a redardovanosti všech postav, modelové v depresi z přerušení vztahu, co existuje tři dny, nepochopil jsem pořád ještě, proč byli minule v tom labyrintu... navíc tak strašně nudné, že jsem to chtěl vyřešit na Mirku a prostě odejít... Holt další typická blbost pro třináctiletý holky. Zlatý Hunger Games. 1 a 1/2 (12.09.2015)

Nový Labyrint se celkem povedl. Líbilo se mi to víc než předchozí díl. Je tam víc akce a je to takové svižnější. Ani tam není tolik nelogičností. Naše parta je skoro pořád v pohybu, protože utíká před mocným Z.L.O.S.I.N.em. Ve Spáleništi na ně totiž čeká spoustu nebezpečí a to ať už v podobě počasí, tak divokých a agresivních Raplů. Po zjištění pravé povahy vedoucího zařízení Jansona se tedy vydávají na útěk. Líbily se mi i nové seriálové herecké posily a to v podobě Aidana Gillena, Giancarla Esposita a Alana Tudyka. Skupina to v pustině opravdu nemá a lehké a neví, komu může věřit. Snaží se dostat k rebelské organizaci jménem Pravá paže a najít v ní spojence proti Z.L.O.S.I.N.ovi. Akce tomu opravdu nechybí a finále je docela otevřené, takže jsem zvědavý na pokračování. Místy mi to trochu připomnělo Šíleného Maxe. "Z.L.O.S.I.N. je dobrý." Recenze (19.09.2015)

Jednu věc jsem nepochopil. Ehm, takže, pokud ve dvojce naznačí, že postapokalyptická společnost nutně potřebuje imunní děti na hormon, který léči pandemickou nemoc, proč je kurva v prvním díle zabíjeli v nějakým obludným labyrintu? Jako, dalo by se asi najít vysvětlení, ale to jsem z druhého filmu tedy nepobral. Proč jako měly projít takovou zkouškou, která je v drtivé většině eliminuje? K čemu byly ty zabité děti? Má snad léčivější hormon ten, který běhá nejrychleji? A to v případě totálního úhynu lidstva museli je fakticky eliminovat? Ve dvojce je pak tři prdele zbytečných dospělých vojáků a různých strážců... To je fakt unfér a divný. A dál, matně si vzpomínám, že konec jedničky naznačoval, že ten labyrint byl jen první kolo selekce, dál že budou hoši postupovat něčím dalším, ale to ani nyní zbla nenaznačili, labyrintovalo se jen tak mimoděk v klimatizaci a později pak v ruinách města, což je tedy chabá náhražka. Mimo jiné taky to působí, že první díl klidně být nemusel, nebo jinak, mohly to být dva různé filmy a ty by fungovaly, kdyby se to nějak zaonačilo. Vše ostatní tu celkem funguje. Trosky města a naháněčka zombiků byla fajn. Espozito a Gillen perfektní. Asi kouknu do knihy, nechci věřit, že by to byla chyba jen filmových tvůrců zejména scenáristů, tam je to asi na pyču mezi vakátem a tiráží. Uvidíme. (08.01.2017)

Čistě řemeslně je to celkem o.k. (má to působivou výpravu postapokalyptického světa), nicméně můj dotaz směřuje k literární předloze: kdo píše tyhle verbální průjmy a hlavně - kdo je pak čte? Twilight, Divergence, Labyrint, Hunger Games - prostě jeden literární výblitek vedle druhého, vše zřejmě určeno pro teenagerovské čtenáře, jejichž duševní svět nechápu a ani nechci. (19.09.2016)