Jak jsem slíbil
After the Promise
Režie:
David GreeneKamera:
René VerzierHudba:
Ralph BurnsHrají:
Mark Harmon, Diana Scarwid, Rosemary Dunsmore, Donnelly Rhodes, Blu Mankuma, Janet Wright, Mark Hildreth, Kaj-Erik Eriksen, Ryan Francis, Stephen E. Miller (více)Obsahy(1)
Film z roku 1987 vypráví o americkém manželském páru, který má 4 děti - chlapce. Manželka však zahyne a soud nechce nechat otce vychovávat jeho čtyři syny. Jelikož se otec dostane do potyček s právníky, tak mu soud děti odebere a dá je do dětských domovů. Muž smí dětit navštěvovat jen jednou za dlouhou dobu a po nějaké době vůbec. Znovu se ožení, má malou dceru a po pěti letech se znovu obrací na soud s prosbou vrácení dětí. Soud mu vyhoví a muž dostává syny opět do své péče. Zjišťuje však, že za pět let se v dětských domovech hodně změnili. (Jufonka)
(více)Recenze (21)
V zásadě velmi silné a příjemně emotivní drama vystavěné na základě skutečné události. Ve své podstatě nemám, co bych vytkl, snímek mě bavil po celou dobu a tak není náhoda, že uvažuji i o páté hvězdičce, avšak vzhledem k tomu, že námětem značně podobnému počinu s Piercem Brosnanem (Evelyn; 2002) jsem rovněž dal 4*, nebudu upřednostňovat ani tohle drama, které se mi líbilo o chloupek méně, než zmíněná mladší podívaná. ()
Cokoliv dělá stát, se dá dělat líp. A jestliže se plete do natolik intimních a soukromých věcí jako je rodina a výchova a city..., dělá většinou jen škodu. Opravdu povedený, teskný film probouzející až nenávist ke všem vševědoucím úředníkům a sociálkám, které jsou, jak vidno, na celém světě stejní. ()
Mohla to být zajímavá sonda do amerického systému sociální péče počátku minulého století. Mohla, jenže to by z toho současné americké továrny na filmové zážitky nesměly spáchat tragický doják s hepáčem. Harmon má nepopiratelné kouzlo, tak za něj zcela neobjektivně o jednu hvězdičku navíc. ()
Nielen v Amerike v minulom storočí, ale práve dnes, v čase, kedy Európou otriasajú prípady a praktiky juvenilnej justície je tento nadčasový film veľkým alarmom. Bohužiaľ, nie každý prípad sa končí tak happy. Tento vychádzal zo skutočnej udalosti, preto záver potešil o to viac... ()
Televízny film, na ktorom bolo ťažké nájsť niečo, čo sa podarilo. Zaujal ma obraz fungovania sociálnej siete v Amerike v 30. rokoch, ktorý pripomínal skôr fašistické Nemecko. A zaujal ma Mark Harmon. Nie však hereckým výkonom, ale iba tým, že je v mojej hlave spojený s NCIS, kde ho vídavam, keď prechádzam v správny čas okolo televízora. ()
Moc smutný film a hezky natočený, bez efektů a jiných otravných fragmentů. Ukázka jak funguje mašinérie jménem byrokracie, co znamená tvrdost zákona, jak je důležitý nesprávný člověk na správném místě a jaké jsou účinky ústavní výchovy, která je u nás zásadní v péči o děti dodnes. Výkon Marka Harmona byl naprosto přesvědčivý, u některých scén např. u soudu a spolehlivě v závěru, se moje oči slzám neubránily. Pořád existuje naděje, že bílé vrány mezi černými a dobří andělé, nejsou jen prázdné pojmy. ()
Zajímavý námět, ale to je tak vše. Herci hrozně přehrávali a celé to bylo tak strašně vyhrocené, že jsem prakticky ničemu nevěřil. Nelíbilo. ()
Scénář - Robert W. Lenski a Sebastian Milito. Hudba - Ralph Burns. Kamera - René Verzier. Trochu smutný film. ()
Velice zajímavý a dojemný film, který se v ČR vysílal snad jen 3x. Děj je podle pravdy, o to je smutnější. Muž, který ztratí všechny syny, ačkoliv se snažil po smrti své ženy být dobrým otcem. V druhé polovině vidíme, co s člověkem dokáže udělat výchova v ústavu. Pokud vás film zaujal, doporučuju komentáře na IMDb, píše tam vnučka jednoho ze synů (tedy ze 4 chlapců), co si myslí o hercích, kteří byli vybráni atd. Poprvé jsem film viděla tak před 12 lety, když mi bylo asi 10. Byla jsem nemocná a ráda jsem se přes den dívala na filmy na ČT2. "Jak jsem ti slíbil" mi utkvěl v paměti, snad proto, jak je působivý. Nejhorší samozřejmě je, že je podle pravdy, a snad každému je jasné, že takto neskončili jen tito 4 chlapci, ale další desítky, stovky, ne-li tisíce dětí, které jsou zcela nepochopitelně zavřeni do zařízení, kam vůbec nepatří. Jedinou útěchou je konec, který v žádném případě není "happy endem", ale přináší alespoň nepatrnou naději. + super hudba, + dobře vybraní herci, + atmosféra. Tenhle snímek byl možná jeden z mých osobních přelomových filmů, díky kterým jsem začala mít ráda v dětství filmy. A to myslím bez nadsázky. Nepamatuju si, že by mě v dětství nějaký film víc "vykolejil". Jméno hlavního hrdiny (Richard) jsem si někam zapsala a řekla jsem si, že hlavně nikdy nesmím zapomenout jméno snímku. A to jsem vážně nikdy nezapomněla. Od tý doby jsem se začala dopoledne, když jsem byla nemocná, pravidelně dívat na filmy a Jak jsem ti slíbil je jeden z těch, na který nikdy nezapomenu. ()
Mark Harmon mal za rok 1987 dva dobre filmy - konkretne Letni skola a Jak jsem ti slibil. Velmi dobra drama o rodine, ktorej zomrela matka, film funguje aj ako uhol pohladu na americky socialny system. Termin americky socialny system je velkmi dolezity, dalo by sa o nom napisat 20 clankov alebo rovno cela diplomovka, z logickych dovodov to tu nebudem davat, casu a priestoru je malo : 82 % ()
45. Zlatý Glóbus za rok 1987 - nominace (2) - Nejlepší minisérie / TV film, Nejlepší herec v minisérii / TV filmu - Mark Harmon ()
Příběh o dobrém fungování sociální péče o mladistvé v Americe aneb Jak vyrobit retardéry a zločince. 65% hvězdiček ()
Emocionálně silné drama stojící především na výborných hereckých výkonech a silném příběhu. Ta postava sociální pracovnice je stejně děsivá jako zdravotní sestra v Přeletu nad kukačím hnízdem. Nechtělo se mi ani věřit, že tohle je televizní snímek, Jak jsem ti slíbil by si zasloužilo velké plátno. Nevím, co víc si přát od televizního filmu, dojemné, empatické, citlivé, reálné a silné v kramflecích. Přesvědčivé v každém ohledu. 100% ()
Velice dobře natočený film. Stáří filmu lze poznat jen podle herců. Děj je o sociálním systému. Takhle vypadají a budou vypadat soukromé dětské ústavy podporované státem. Peníze jsou totiž až na prvním místě, tak že máme se na co těšit. Kdo neviděl, doporučuji zhlédnout, byť film je situován z období cca třicátých a čtyřicátých let minulého století v USA. ()
Smutný příběh. O to smutnější, že u nás se chystá něco podobného. Respektive ještě horšího vzhledem k tomu, že se děti budou odebírat i na základě menších věcí, byť oba rodiče žijí... ()
Smutný film podle skutečné události z 30tých let 20.století, jak snadno lze přijít o děti a jak těžké je získat je zpět," z laskavé péče státu" ()
Bohužel mi od druhé půlky připadaly herecké výkony chlapců poslabší. A také na to, že vrácení trvalo 6 let, byla dtavba domu a život v mezičase doslova odbyt. jinak námět dobrý, ale šlo tento film udělat jistě lépe, divácky přitažlivější. ()
Prekvapujúco efektívna dráma o starostiach potulného stolára v ére Depresie s opätovným získaním svojich štyroch synov do opatery, po smrti ich matky. Scenár napísal Robert Lenski podľa príbehu Sebastaina Milita, zakladajúceho sa na skutočných udalostiach. ()
jako televizní film to nejspíš uměleckou hodnotu nemá. ovšem jako názorná ukázka toho, jak to fungovalo a stále funguje ve státní správě životů by se tenhle film měl pouštět častěji. dojemný, údajně na skutečnejch osudech postavený video, kde vítězí papír a lidská blbost, neznalost a lenost nad zdravým rozumem. téma stále aktuální, žel bohu. kdo má razítko, má moc a ve jménu "dobrejch úmyslů" zničit cokoli. ne nadarmo se říká, že cesta do pekel je dlážděná dobrým úmyslem... film, u kterýmu člověk nepláče dojetím, ale čistou nasraností na systém sociálních primitivů. ()
Nebýt toho, že je to podle skutečné události, bral bych to nejspíš jako běžný rodinný, laskavý tragi-doják na nedělní odpoledne. ()