Kajaki
Kilo Two Bravo
Režie:
Paul KatisScénář:
Tom WilliamsKamera:
Chris GoodgerHrají:
Mark Stanley, Malachi Kirby, David Elliot, Paul Luebke, Ali Cook, David Elliot, Jon-Paul Bell, Peter VollebregtObsahy(2)
Každý krok může být jejich poslední... Provincie Hílmand, Afghánistán, září 2006, přehrada Kajaki. Britské jednotky mají za úkol chránit přehradu. Jedná se o strategický objekt zásobující elektřinou rozlehlé území. Kontakt s nepřítelem je takřka nulový a čas v kopcích jako by se zastavil. Jedné noci však Brity zaujme podezřelá aktivita u čerpací stanice dole u přehrady. Později také dalekohledem zjistí, že místní ozbrojenci na nedalekém checkpointu vybírají od civilistů neoprávněné poplatky za průjezd. Malá průzkumná jednotka se tedy vydává dolů úzkou stezkou situaci prověřit. Zhruba v polovině cesty však narazí v malém údolíčku a místě zcela nečekaném na minové pole. Jednotka, která má problém se spojením, se ocitá v pasti a zraněným hrozí vykrvácení, pokud nebudou urychleně evakuováni... Snímek Kilo Dva Bravo je celovečerním hraným debutem Paula Katise, který začínal jako dokumentarista. Nebývale autentický film popisuje skutečný incident, který se v roce 2006 odehrál na afghánském bojišti. (Česká televize)
(více)Recenze (89)
„Asi jsme v minovém poli, seržante.“ „A jak to víte?“ „No, než jsme sem přišli, jsem si jist, že jsem měl obě nohy.“ Tak tohle byla snad ta nejlepší komedie, jakou jsem za posledních pár let viděl. Neskutečné. Netuším, jestli se to takto opravdu odehrálo, nebo to zkurvili při vizualizaci, ale pokud má Anglie fuckt až takto vycvičené paragány, divím se, že ji ještě neanektoval třeba Island. Partička naprosto neuvěřitelných lopat, jejichž souhrné IQ téměř atakuje počet písmen ve slově „Commonwealth“, narazí během té spravedlivé, obranné války v Afganistanu na zaminovanou oblast. A dál si jen představte něco, co směle dýchá na záda mamlasům ze Sentropé v dalším, ukrutně vtipném pokračování s názvem Četník a minové pole. Jakmile bouchne první kokot, okamžitě začnou ostatní myslivny hrát panáka a soutěžit o osobák v počtu amputací, dokud nezdecimují celou četu, za což jsou posléze prohlášeni za hrdiny a vyznamenáni královnou Řádem svatého Downa. Naprosto famózní a neotřelá vojenská taktika, nechat Taliban uřehtat se xmrti! Patrně to nebylo záměrem, nicméně já se už opravdu dlouho takhle upřímně nenasmál. Naprosto jednoznačné „vinné potěšení“, které vřele doporučuji všem, co se nebojí o bezpečí Evropy a baví je sledovat, jak těžce mentálně postižení papají jogurt ne zrovna k tomu určenými tělesnými otvory. ()
Snad jsem ještě nezažil víc zkurvenou operaci, než tu u přehrady Kajaki v Afghánistánu. O to horší, když si uvědomím, že vlastně o žádnou operaci nešlo. Prostě pár znuděnejch vojáků vlezlo do průseru velkýho jak trafo od jaderný elektrárny. Každopádně klobouk dolů za vydařenou filmařinu. Byl jsem napnutej jak kšandy od kalhot a to se ve filmu v podstatě neobjevil jedinej Arabáš...Jak řikám, takhle zkurvenou operaci jsem ještě neviděl a Angláni měli hodně velký koule, že tenhle film dokázali natočit se vším všudy. Třeba i s blbostí, která mezi vygumovanými mozky kolovala od člověka k člověku. ()
Stěží uvěřitelný tragikomický sled událostí vedoucí ke zdecimování jednotky několika zapomenutými sovětskými minami na pár metrech čtverečních v bohem zapomenutém údolí. Něco tak absurdního prostě nevymyslíš. Ostatně se to údajně skutečnosti drží věrně. Navíc se podařilo skvěle zachytit psycho vypjatou atmosféru sice směšné, ovšem o to více bezvýchodné situace; v nejlepších momentech, kdy se naplno odhaluje pravá nátura (a ostatně i vnitřnosti) jednotlivých charakterů, to dá vzpomenout na původní Mzdu strachu. Celé to pak graduje po pokusu o přistání prvního vrtulníku po cca dvou třetinách stopáže. Po tomto předčasném vrcholu to však již pouze dojíždí půlhodinovým mlácením již předtím vymlácené slámy, kdy se čím dál více do té doby naturalistický protiválečný snímek přeci jen začne stáčet spíše k oslavnému tónu. ()
„BOLEST ZNAMENÁ, ŽE SEŠ NAŽIVU!“… /// Byla to služba jako každá jiná. Život na vodloučeným stanovišti u přehrady Kajaki, moc pozdvižení neskýtá. Vobčas zatoulanej pes, někdy zaskočej na „střelby“ čmoudové. A tak si tihle Briti udělaj pakárnu sami. Zalezou do minovýho pole a snažej se nepochcípat. A my můžeme bejt při tom! Z pár jich chčije krev, z několika koukaj kůstky a někdo se vrátí domů pěkně vopálenej. Sledujeme paniku, skučení, kamarádskou pomoc atd., a společně čekáme na pomoc z hůry (ne ON, vrtulník vole…). No… je to podle skutečnosti. Co dodat? Snad jen, že takovou dobu vyprávět vo monotónním utrpení, může akorát masochista. Snažej se vytvořit drama jako na divadle (Birdman by čuměl!), páč nevelká skupinka chlapců je rozjebaná na nevelkým prostoru a čeká a čeká… a dělá to, co asi tak lidi v minovým poli dělaj. VYDRŽ, DOSTANEME TĚ ODSUĎ! – ale jak dlouho tohle může bavit? Správně. Pak už nemá čím! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Chystám se do minovýho pole a nevím, jak se správně (podle předpisu) trpí. 3.) Thx za titule „urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Ale jo, i kdyby to byla mírně zkreslená pravda, tak ti kluci si zaslouží jít do plných. Ten konec už moc natahovali, přesto to byl nervák a skutečnost si nedovedu už vůbec představit. Tady všude píšou ale...ale...ale....ale zažil to vůbec někdo z nich? Já na vojně nebyla, tak to hodnotím jako laik a spadla klec. ()
Lone Survivor zdánlivě nešel překonat, podařilo se to Kajaku. V prvně jmenovaném "realistickém" eposu hrdinové defenzivně zastavovali kila vystřílených kovů vlastními těly, případně ještě více defenzivně padali bez škrábnutí ze skal, aby zbloudilé kulky z teroristického kalacha netrefily přes půl planety blonďaté desetileté holčičky před nákupním centrem v Houstonu. Zde o něco menší hrdinové (nejsou to Američané) neváhají obětovat své končetiny, genitálie a hlavně poslední zbytky už tak nulového rozumu, aby zabránili... Já nevím kurva čemu, ale určitě to bylo hrdinné a nesmírné potřebné, aby i nad afghánskou misí zavlála cedule svobody jako v nedalekém Iráku, kde je dnes klid, prosperita & svoboda s.r.o. a na ty vylhané důvody k invazi na ropná pole si už nikdo ani nevzpomene. Nejvíce šokující je fakt, že se tento příběh skutečně stal, díky čemuž vidíme nesmírně hrůznou anální sondu do střev všech zelených mozků, tou dobou bedlivě střežících naprosté hovno, připravených na střet s pastevci koz, ale bojujících jen proti nudě a třicet let starým sovětským minám, které soudruzi nakladli proti "hrdinnému afghánskému tali-lidu", jak nám příkladně tvrdí Rambo 3, v prehistorii minulého století, kdy ještě v geopolitice nešlo o kladné obranné prosazování trvalého sluníčka bez jediné oběti na civilním životě, ale o zlé a útočné potírání vývozu heroinu do posraného Ruska, kde si nikdo nemohl dovolit ani tři pomeranče, natož herák. Výsledkem je nejlepší teen vyvražďovačka za posledních deset let. To, co postavy ztrácí na rozumu oproti jiným středoškolákům, to vynahrazují smyslem pro šťavnatý černý humor, s jehož pomocí se neváhají vysmát vlastní debilitě. Autoři zaslouží uznání, jelikož do nás až na jedno trapné martyrium o "My jsme kurva paragáni!" nehučí žádný trapný patos, ale spíše se připojují k divákovi a vysmívají se té demenci na place, kdy snad i chápou, že tohle přednést jako vážně se beroucí patos o důležitosti angažovanosti, dopadnou stejně trapně jako vlastenec Berg s vlastencem Marky Markem, proto zvolí raději ironický nádech a bude to lepší. A ono bylo! 79% ()
"Takovouhle akci by vymyslel snad jenom Mickey Mouse. - Mickey Mouse? To by nenapadlo ani Rampu!" Zkrátka natolik absurdní situace, že se opravdu mohla stát. Divák si potvrdí, že i moderní armáda není všemocná, že pro každou situaci zaručeně bezpečné postupy neexistují. Drobná událost spustí doslova řetězovou reakci, kdy přibývají utržené končetiny a schytávají to jiné části lidského těla, odnese to jeden ze dvou zdravotníků, není dost lékařského vybavení a vrtulníky nejsou k dispozici. Jedni se nemohou pohnout kvůli zraněním, druzí proto, aby řady zraněných ještě nerozšířili. A tak nasává martyrium, kdy se střídavě bojuje s neodbytně se hlásící bolestí, žízní a vyčerpáním. To vše je ve chvílích zklidnění oživováno řádně černým humorem, kterým zranění ani zdraví nešetří a místy jsem se opravdu smál na celé kolo, už jen pro tu úlevu od situací, kdy jsou vidět opravdu těžce naturalisticky zobrazená zranění. Pravda je, že jestli nějaký film je dokonalou alegorií bezvýslednosti afghánské války, je to právě tenhle. ()
„Každopádně, kde je nepřátelská linie?“ - „Linie? Jasně. Ta je tady všude, chlape. Taliboš sem nahoru vystrčil rypák. My ho zahnali zpátky do díry.“ A v jedné takové „díře“ se brzy ocitnou naši hrdinové, a dostat se odsud kompletní bude jen pro vyvolené…Absurdní, přesto skutečný? Osvětová podívaná pro ty, kteří žehrají na „velká“ zpoždění Českých drah…ale k filmu. Prvních 30 minut se vlastně nic naděje a divák se jen dívá na to, jak se banda „myslitelů“ fláká na sluníčku a musí se prát s takovými nepřáteli jako jsou nuda, klid, rutina. Ale pak někoho napadne, že procházka v zaminované oblasti bez jediné(!) hledačky min je to pravé zpestření, a po jednom špatném našlápnutí začne ta správná zábava…Film je frustrující, paradoxní (SSSR totiž v touze vyhrát studenou válku hodně předvídal a geniálně se dovtípil, jak ty imperialisty jednou překvapit…ehm), nechybí mu napětí (ačkoliv otázkou u něj není „jestli“, ale „kdo další“) a silné emocionální momenty. A dobře si u toho uvědomíte, jak je lidské tělo vlastně strašně chatrné. Za mě to budou slušné 4*. ()
Černá Zmije v zemi nikoho: „Kde to, krucinál, jsme?“, George se zahledí do mapy: „No, těžko říct. Připlazili jsme se na místo označené malými houbičkami...“ Britská armáda to s minami odjakživa uměla, ale žerty stranou. Výbušné pozůstatky po Sovětech ve vyschlém korytu zapříčiní rychlou spotřebu zaškrcovadel i morfia a já se vědom chaotičnosti války, co se tak ráda šklebí lidským osudům do tváře a předčítá z Murphyho zákonů, naladil na absurdní realitu situace. Šok, panika, bolest, hněv, odhodlání a pedikúra za polovic, vysoká tráva lechtající koule a jestli se z tadyma nedostaneme, všechny vás nakopu do prdele. Dvě věci se daly čekat. Že to grafika u závěrečných titulků posune do roviny Lone Survivor a že hodně zdejších recenzentů, co sloužilo u ženistů, nadzvedne obočí.. ()
Takhle nějak to bylo - nebylo. Praotec Inuita v bývalé sadě globálního obuzňování sedl na své plavidlo, aby ulovil nějaké mořské prase, ovšem sebral jej proud asiják, prohnal přes půl Zeměplacky a vysadil až v Afghánských horách. Tam poté, co potopa ustoupila, pojmenoval jedinou zbyvší vodní plochu po své arše, odchytil si pár opolidek a vytvořil národ, co je slovutný skrze svou genialitu, mírumilovnost a kladný vztah k modernitě, jak je ostatně všeobecně známo. Bohužel mu tam pořád někdo courá a snaží se jej připravit o tvrdě zasloužené kameny, prach, mák nebo dysenterii. Ivani, Bicmacové.... třeba tací křivozubí Britové se stavili již poněkolikáté. Nepoučitelní dobrodruzi. Pravda, takhle navečer v Pickwickově klubu, s dýmkou v ruce a papučí na noze, jsou o zbylé oudy osekaný veterán i jeho senilní vzpomínky na vraždění středem pozornosti, a to za to asi stojí. No, to je jedno - tlupa moulů s nedostatkem škrtidel vleze do údolí, do kterého poslední deště, tedy před cca dvaceti lety, naplavily pár dárečků, které ráčil pod povrchem zanechat ještě taváryšč. A zatímco tam v boji proti nepříteli odhazují hnáty, zábrany i životy, vláda, co je na místo ráčila poslat, v tichosti svou vlastní zemi zapleveluje nepřítelem stejným. Zvláštní doba. ()
Jop. Pro tentokrát souhlas z většinou. Je to fakt dobrá komedie a tak je třeba k tomu přistoupit. Možná, že to někdo bere vážně a lituje ty chudáky vojáky, ale tak co už, kdyby se tam nesrali, tak mohli zůstat jenom bez mozku jako předtím a nebyli by navrch ještě bez nohou. Ps verbal opět pobavil.75% ()
Slušné prekvapko. Niekedy vám takéto malé vojnové filmy dajú viac akoby ste čakali. Príbeh o znudenej jednotke, ktorá sa dostane do problémov v mínovom poli môže po čase pôsobiť nechtiac až smiešne, ale bohužiaľ aj takéto veci sa stávajú a aj vojaci sú len ľudia. Títo občas pripomínajú skôr hlupákov, ale čo narobíme...Prvý výbuch sa predvídať nedal, to je ok, ale každý, kto tam po tomto výbuchu išiel, alebo tam ostal mal bezpodmienečne prečistiť svoje najbližšie okolie. Vyčistiť priestor o ploche 5x6 metrov by pre zopár mariňákov nemal byť až taký problém. Oni radšej čakali niekoľko hodín a odpaľovali si pod zadkami ďalšie a ďalšie míny...Komunikácia cez vysielačku a dojednávanie odvozu ranených to je tiež kapitola...Berme to tak ako to je. Chlapci to posrali a posralo sa všetko, čo sa dalo. Chýbal tam už len Taliban, ktorý tam mohol kedykoľvek nabehnúť. Film ako taký je spracovaný solidne, herecké výkony fajn, slovo fuck zaznie snáď 1000x. V závere vám dvihnú tlak titulky, kde sa dozviete, že títo vojaci dostali medaile. A za čo?? Ja osobne by som ju nikdy neprijal. Mal som smolu, posral som to, ale rozhodne nie som žiadny hrdina. Ak ju mal niekto dostať, tak jedine doktor. 80%. ()
Působivé v té děsivosti a bezmoci, co si člověk uvědomí, že dotyční museli zažívat. Ale mě prostě rozčilovala spousta drobností, o kterých bylo jasné, že se nemohli takto odehrát - bez rizika spoilerování: že by Tug takto několik hodin klečel na kolenou v kuse je nesmysl, i když to byl svalnatý a trénovaný chlap, po chvíli by zešílel bolestí, ostatně proč myslíte, že se děti trestaly klečením?. To mi zkazilo celkový dojem jinak poutavého filmu (ale místy i zdlouhavého, což je pochopitelné vzhledem ke zpracovávané látce). ()
Tohle byla hodně slušná válečná akce. O to drsnější, že to bylo točeno podle skutečné události. Někdy je holt smůla, že se ocitnete na místě kde jste neměli být. Ačkoliv neodsuzuji nikoho z jednotky za to co se jim přihodilo, samotné řešení celého problému mi však přišlo značně chaotické a zmatené. Souhlasím s ostatními komentujícími, pokud na to zpoza kopce koukali klucí v turbanech, museli se mlátit smíchy jak se Britové kosej navzájem bez jejich jediného výstřelu... Tebnhle film rozhodně doporučuji válečným fajnšmekrům. Pokud máte rádi Tomíky, pískové landrovery atd.. pak rozhodně neváhejte! 4 ovocné kompoty. * * * * ()
V Afu je nuda jak v Yorkshiru před vejplatou, tak co si hoši udělat nefalšovaný Anglický dýchánek v minovém poli? No, nápad super, výsledek poněkud tristní. Pár amputovaných končetin, nějaká popálenina a jeden smrťák. Příčina úmrtí? Vrtulník v servisu. Operace Trhaná svoboda, nebo jak se ta kravina teď jmenuje, ztroskotá nikoli na brutální ofenzívě Zuřivých Ručníků, ale na pár zapomenutých pěchotních minách a absolutní logistické demenci koaličního velení. Vítězství je na dosah! ()
Tak uznávam, príbeh podľa skutočnej udalosti... no a? Aj tak to bola nuda ako špina za ušami. Úvod je len o žvástoch a siláckych rečiach, ktoré nikoho nezaujímajú - banda magorov, ktorá si myslí, že sa všetko točí okolo ich maskáčových zadkov. Potom prídu nejaké tie trápne životné múdra, no a potom konečne dôjde aj na jadro veci. Tú prvú mínu som pochopil, avšak potom sa tí vojaci začali chovať ako stádo tupoňov, takže nečudo, že ešte pár nožičiek letelo vzduchom. No a medzi tým zasa len tie trápne, patetické reči... Som rád, že to mám za sebou. Slabučký podpriemer. 30/100 ()
Na začiatku fakt nuda. Chlapci sa nudili, ja som sa nudila, tie reči sa nedali počúvať a ani herecky ma to neohúrilo. Lenže výbuchom prvej míny sa to celé totálne otočilo. Žiadna nuda a skvelé herecké výkony. Riešiť, že to chlapci posrali na celej čiare, nemienim. Stalo sa. ()
Komornější válečňák, aneb dívej se kam šlapeš, nebo si dochodil. Pár vojáků, kteří se dostanou do zapomenutého minového pole a to je ve své podstatě celá story. ()
Intenzivní, drsný a bezútěšný válečňák o skupině vojáků, kteří uvíznou v zaminované roklině. Je to nervydrásající jak hovado, parta je sympatická a jakmile začnou vybuchovat miny (a že jich je!), byl jsem přišpendlen do sedačky jak dlouho ne. Ubrat posledních 20 minut, kde se film už míííírně táhne a byl bych ještě spokojenější. ()
Velice mě snímek potěšil neuprosná situace v minovém poli, snaha o přežití rychlého uvažováni a neděláni chyb vás to uplně pohltí. ()