Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Duše a tělo jedno jsou a minulost se vlévá do přítomnosti... Po tragické smrti matky zůstává Olga se svým otcem. Ten se uzavřel do sebe a jen těžko hledá cestu ke své dceři, a mnohdy ji vlastně ani nehledá. Olga vyčítá otci jeho způsoby, cynismus, nezdravé jídlo a alkohol a stále více se odcizuje. Otec ví, že dcera jí čím dál tím méně. Vážnost situace se ukáže, až když Olga zkolabuje a musí nastoupit léčbu. Psycholožka Anna vnímá velmi citlivě Olgu i jejího otce a nabídne jim pomoc… Její komunikaci s mrtvými se oba vysmějí. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (43)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Takhle brilantní režie se nevidí často. Každý záběr zvážený do nejmenšího detailu, každá perspektiva, změna tónu i atmosféry podložená jasným a dotaženým záměrem. Subtilní dílo o panelákovém spiritismu, krizi víry, smiřování se s bolestí i nesmyslnou krutostí reality a hledání ztracené blízkosti v bytě, kde obchází duchové zemřelých. Triumf úsporného herectví a komediálního talentu Janusze Gajose. Neokázale chytré, nenápadně zdrcující, protože to o nejvážnějších věcech promlouvá s nebývalou lehkostí a něžným sarkasmem - s jedinou chybou... zbytečně nataženým a trochu neobratným závěrem. Ale i tak berlínská cena za režii nemohla přistát na lepším místě. #kviff ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Přiznávám, že po té parádní úvodní etudě s oběšencem jsem čekal víc. Je tu sice terapeutická skupina vyzáblin, ale jinak je to spíš o duši než o těle. Přes občasné záblesky humoru jde hlavně o psychologické drama. Uvažoval jsem o čtyřech hvězdičkách, ale pořád mi připadalo, že tohle mělo na víc (70%). ()

Reklama

Pluhy 

všechny recenze uživatele

Já vám to neberu! Tenhle film je možná skvěle zrežírovanej, ale je to KVIFFová tuctovka. Polský biják, který nenadchne a neurazí. Nakousne problematiku bulimie, má propracované charaktery jak z příručky mladého scénaristy a tklivý happy ending. Zkrátka nacpaný potenciálem k prasknutí, aby to v zápětí spláchl do hajzlu plytkým rozuzlením. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Scénáristický domeček z karet, který se snaží maskovat vypočítavost zápletky zbytečným přidáváním situací a vedlejších postav, které tam ve výsledku nedávají žádný smysl, akorát nutí přemýšlet, zdali tam náhodou nejsou proto, aby film dokázal naplnit celovečerní stopáž. Když se má děj posunout vpřed, používá k tomu nejstarší metody (například potřebujeme, aby postava udělala něco, co by nikdy jinak neudělala, takže jí opijeme) a o to víc nebaví celková pointa filmu, která má podobu ironického úsměšku a mávnutí rukou. Kamera dělá co může a některé scény by si šlo určitě půjčit do nějakého schopného filmu, tohle je samo o sobě zaprděná nuda. ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

(50th KVIFF) Tou spoustou nenápadného humoru, který na sebe nijak neupozorňuje a spousta lidí ho v rámci jinak vážného dramatu o vážných vecěch může přehlédnout, mi Tělo lehce evokovalo Hausnerovou. Film na mě působil zvláštně odtažitě, přitom ovšem laskavě - což se tak trochu popírá a sám netuším, jak to Szumowská udělala. Určitě festivalový nadprůměr. 70 % ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama