Them!

No, jo, holt „s vynálezem atomových bomb otevřel člověk dveře novému světu. A nikdo neví, co nás v tom novém světě čeká.“ Ostatně zmutovaní mravenci by mohli vyprávět. V 21. století tohle „monster movie“ Gordona Douglase dle očekávání neohromí, nicméně disponuje obdivuhodnou atmosférou a jako inspirace posloužil řadě pokračovatelů v daném žánru. Dnes milá pohádka svého času děsila plné kinosály (kasovní trhák jak dělaný), škoda jen, že se občas strachovala většího odvazu a neubrala na propraných klišé!! (27.08.2008)

Jedno z nejznámějších, nejvýznamnějších a nejáčkovějších padesátkových sci-fi, jehož monstry jsou gigantičtí, nukleárními testy zmutovaní mravenci. Film začíná celkem hezky kdesi v poušti Nového Mexika, kde dojde k podivným událostem a posléze je objeveno obří mraveniště, jehož obsah se tak úplně nepodaří vyhubit. Efekty už dnes prostě moc nezafungují; hmyzáci jsou sice velcí a šerední, ale také zoufale neohrabaní a zpomalení. Ale to by se ještě dalo s klidem přejít, narozdíl od nudy. Většinu filmu totiž probíhá nepříliš záživné policejní vyšetřování a pátrání po uprchlých mravencích, prostě žádná velká akce. Každopádně, je třeba si uvědomit čím byl asi tento snímek v období svého uvedení. Diváci, vytřepaní z tehdy aktuální hrozby ničivé nukleární apokalypsy, navíc zde vůbec poprvé představení přerostlým vražedným hmyzákům na plátně, měli docela dobrou příležitost sedět po celou dobu stopáže jak zařezaní - ten strach tam prostě byl. Ale bohužel, dnes už není. [projekce v Americkém centru, 27.4.'10] (27.04.2010)

Zřejmě nejlepší film svého druhu, z jehož dokonale vystavěné úvodní sekvence v texaské poušti doslova přebíhá mráz po zádech (vyděšená němá holčička je přímo mistrovským tahem), a ve zbytku stopáže neustále překvapuje originálními postupy a výměnou lokací. Jediný zádrhel vidím v tom, že dvakrát po sobě variované schéma, završené scénami z mravenčího doupěte, už podruhé ztrácí původní náboj a energii. Každopádně, chcete-li vidět typického zástupce komplexně zmáknutého monstr filmu, který začíná přepadením karavanu a ve finále řeší nadnárodní krizi a souvislosti, Them! je tou pravou volbou na krásný cinefilní večer při svíčkách. (03.12.2017)

Jeden z nejlepších zástupců rodinky zmutovaného gigantického hmyzu, který se v padesátých letech každou chvíli pokoušel vyděsit a sežrat lidstvo. Je přímo dokonalou esencí tohoto specifického subžánru a minutu po minutě ho lze použít jako učební pomůcku. V kompletní sestavě samozřejmě nechybí kráska v nesnázích, její švarný ochránce, roztržitý profesor ani místní šerif. Nechybí hnízdo bezobratlého šmejdu, samice jako hrozba nekontrolovaného množení, ani apokalyptické prognózy. Animatronické modely v nadlidské velikosti toho sice moc nezvládnou, ale už jen svou přítomností v obraze působí znepokojivým dojmem. Ačkoli v mnoha ohledech samozřejmě film zastaral a těžko už dnes někoho vyděsí stejně jako v době své premiéry, stále je přítomna překvapivě působivá atmosféra. A stále je radost moci si občas takový film užít a třeba přitom zavzpomínat na nezapomenutelné projekce v pražském Ponrepu, kde jsem řadu těchto filmů kdysi měl možnost vidět. (15.10.2014)

Nejštvanější film antisovětského cyklu Byl jsem komunista pro FBI (1951), už měli režisér Douglas a VVarner Bros. za sebou. Zde vše vysvětlí titulky, ikdyž až zpětně. Název křičí červeně, ač film samotný je černobílý. Červená barva značí mravence i komunisty, jež hmyz symbolizuje svým smyslem pro organizaci a bojechtivostí. Genialita Them! spočívá ve využití přírodních exteriérů (pouště Nového Mexika, kanály v Los Angeles). Tak jako Den, kdy se zastavila země (1951) a Útočníci z Marsu (1953) i Them! je plný protimluvů. Mimochodem zabedněný agent FBI Arness, který se proslavil rolí monstra v Věc z jiného světa (1951) dává antikomunistickému a antiintelektuálnímu snímku další rozměr. Film se měl původně natáčet ve 3D. Některé 3D efekty zůstaly ponechány, např:. detaily mravenců, které působily efektně. (09.03.2014)