Režie:
Lasse HallströmScénář:
John IrvingKamera:
Oliver StapletonHudba:
Rachel PortmanHrají:
Tobey Maguire, Charlize Theron, Delroy Lindo, Paul Rudd, Michael Caine, Jane Alexander, Kathy Baker, Erykah Badu, Kieran Culkin, Kate Nelligan, Heavy D (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Píše se rok 1943 a v mainském St. Cloud´s se ředitel sirotčince a gynekolog Wilbur Larch snaží vytvořit co nejlepší prostředí pro opuštěné děti a zároveň jim hledá adoptivní rodiče. Nelegálními potraty pomáhá i ženám v nouzi. Jeho oblíbencem se stane Homer Wells, dvakrát adoptovaný a dvakrát odmítnutý nadaný sirotek. Larch ho učí a dokonce zfalšuje jeho zdravotní stav, aby nemusel do války. Homer dokonale zvládne gynekologickou a porodnickou techniku a stane se Larchovým pomocníkem. Odmítá však dělat potraty nešťastným ženám. Tvrdí, že člověk by měl být na světě rád za všech okolností. Jednoho dne přijede do sirotčince na potrat těhotná Candy Kendallová, kterou doprovází její přítel a vojenský letec Wally Worthington. Homer chce sirotčinec opustit, touží po poznání jiného světa a chtěl by být užitečný. Larch je zklamaný a sirotkům je to líto. Homer odjede s Candy a Wallym do Cape Kenneth, kde Wallyho rodiče vlastní velký jabloňový sad. Rozhodne se, že se připojí k partě námezdních černých česáčů vedených Arthurem Rosem s jeho dcerou Rose Rose. V ubytovně visí pravidla moštárny, o kterých Rose prohlásí, že to nejsou pravidla pro ně, že si udělají svá vlastní. Wally záhy odjíždí bojovat do války. Homer se přátelí s Candy, která v sadu také pracuje. Candy se mu svěří, že nedokáže být dlouho sama. Oba se do sebe brzy zamilují a intimně se sblíží. Mezitím Larch v sirotčinci čelí správní radě, která chce na jeho místo dosadit někoho s moderními názory na porodnictví a pediatrii. Larch zfalšuje Homerův životopis a doporučí ho radě. Zároveň pošle Homerovi svůj lékařský kufřík. Homer však nemyslí na nic jiného než na Candy. Odpoví Larchovi, že je v Cape Kenneth spokojen a že zůstane. Po nějakém čase Homer zjistí, že mladičká dcera černošského předáka Rose je těhotná. Candy se od Rose Rose dozví, že otcem dítěte je její otec předák... (TV Prima)
(více)Recenze (788)
Hezký film. Ale knížka byla lepší. ()
Vlastně ani nevím, proč jsem se na to dívala, ale bylo to pěkné. ()
Hrozně ubrečené a sentimentální. ()
Ľudský film s dobrým obsadením a spracovaním len dejová línia by mohla byť dynamickejšia, inak nemám čo vytknúť. ()
Film, ve kterém jsem krom jiného objevil nadpozemsky krásnou Charlize Theron. ()
Chtěl bych vědět,proč Svěrák odmítl točit tento film.Vždyt to byla otevřená cesta v holywoodu na filmy jaké by chtěl a že to umí o tom není pochyb.i když Lasse Hallstrom naprosto bez chyby a luxus.Nahá Charlize jen třešinka na doru.Né že by si neuhrála to co má.Toby bezvadný prostáček s velkou pravdou a Michael Cain je čím dál lepší čím je starší.Hlavně aby ještě vydžel,je fakt dobrý a umí řemeslo dokonale.Scénář se podařil na jedničku,zřejmě si pan Irving dal dost záležet,aby to bylo více méně jako v knize a podařilo se.Skvělý film a proto pět hvězd ani nemrknu.. ()
Vyborny film aj ked na jedno pozretie staci strasne zdlhave pomale sceny su tam ktore moc rozvlacuju film ale herci a pribeh bol silny. ()
Tenhle film je tak pravdivý, až se mi to místy nelíbilo. Tady nenajdete vysněný ideální svět, ani zničený svět, který bude zachráněn. Je tu svět, život se vším ošklivým a smutným, pokřiveným a pokryteckým, sobeckým a zvráceným. A to vidět nechcete, když si chcete odpočinout u dobrého filmu. Jenže tenhle příběh o světě nakonec odkryje tolik pravd. Nelezte na střechu. ()
Velice emocionální film, který člověka opravdu zasáhne. Osudový děj na sebe pěkně a nenásilně navazuje, zapadá do sebe jako skládačka a je zde povedeně zachycena doba druhé světové války (jen jsem se místy divil, jak málo se válka děje filmu dotýká). Líbila se mi atmosféra i dějové zvraty, stejně jako zajímavá úvaha o interupci. Smekám klobouk před hereckými výkony dětí. Také musím říct, že toto byl první film s Tobey Maguirem, kde mu podle mě role opravdu sedla. ()
Idylický film o neidylických neřestech světa. Někdy je potřeba odjet hodně daleko a zažít nehezké věci, abychom si uvědomili, kde je naše místo, kde máme domov a kde můžeme být světu prospěšní. A otcovská láska snese i nelegální podvod, když je to pro dobrou věc. ()
Pravidla moštárny od Johna Irvinga, to je jedna z nejhezčích knížek, co jsem kdy četl. Hned poté jsem se chtěl podívat na film. No, asi vypnul jsem ho asi po první půlhodině - vůbec se mi nelíbil. Spoustu vypuštěných dějových linií a moje oblíbená postava (dívka Melony) ve filmu vůbec nebyla. Ale po čase jsem se na film podíval znovu a mám zcela opačný názor. Opravdu moc hezký snímek se sympatickými herci v hlavních rolích. ()
Na konci jsem regulérně brečel. A zase mne dostal ten Švéd. Pravidla moštárny vyprávějí vlastně úplně banální příběh kluka, který ze sirotčince odejde na zkušenou do světa a živí se jako sběrač jablek s partou černochů. Ale jak Irving svou knihou, tak Hallström svým filmem z tohoto příběhu stvořili naprostý klenot plný lidství, pokoje a naděje. Naděje v to, že i úplně obyčejný život může být nádherný, když jím člověk prochází s pokorou, nadhledem a respektem k druhým. Absolutně netuším, proč jsem si tohle nechával tak dlouho unikat. Dobrou noc, princové z Maine, králové Nové Anglie... ()
Filmy podobného rázu nejsou mým šálkem čaje, nicméně tento mě dokázal udržet v křesle celých 120 minut v kuse a musím se přiznat, že během závěrečných titulků jsem byl spokojený, nikoli nadšený jako u jiných kousků z dílny Lasseho Hallströma. ()
Krásný lidský příběh z válečných dob evropských, ne však amerických. I přes možná přetáhlou stopáž dávám plný počet! ()
Nemám vlastne čo vytknúť, až na nesúrodé zmeny prostredia a podivné príbehové zvraty. ()
Nikdy jsem nechápal oblibu Irvinga. Přišlo mi, že bere silné ingredience a vaří z nich eintopf. S Pravidly moštárny se stalo totéž ve filmu. Výborní herci výborně hrají, dokonce i herecjednohoobličeje Tobey Maguire koulí očima jako o život, místy snad až moc. Výsledek? Vyhrocené události lidského života, vzájemně spojené jen inertním pozorovatelem, jsou poskládané za sebe do plochého příběhu, na jehož konci ve mně zůstalo takové velké patetické nic. ()
Veľmi pekný film. Keď som ho videl prvýkrát asi pred 10 rokmi, bol som z neho unesený, včera som si ho pustil po rokoch a veľmi sa mi páčil zas, i keď to už nebolo tak silné ako pred rokmi. Plný dojemných scén, skvelí herci a pre mňa tiež nezabudnuteľná postava predáka oberačov jabľk. Kto nevidel mal by to čo najskôr napraviť. ()
Vynikající záležitost. Přesouvám do TOP 10 oblíbených. Více netřeba rozebírat. ()
Patřím k menšině, kterou film moc neoslovil. Film se odehrává v období druhé světové války, ale daleko od jakéhokoli náznaku, že nějaká válka vůbec je (kromě zmínky o zamítnutém odvodu kvůli Homerově srdci). Fascinovala mě Homerova jednoduchá cesta tam a zase zpátky a klasický, jednoduchý soundtrack. Homerův příběh a osobnostní vývoj ale zapadly pod náporem ostatních věcí, na které je kupodivu kladen větší důraz. V první řadě se film dost neobjektivně zastává potratů. Nechápala jsem doktora Larche, který se na jednu stranu stará o nechtěné děti a na druhou stranu je i zabíjí, jeho vysvětlení mi přišla nedostačující. Nechápala jsem Candy, která nevěru obhajuje slovy, že "nedokáže být dlouho sama". Nechápu Rose Rose, která od sebe odháněla lidi, co se jí snažili pomoct. A nechápala jsem Homera, na pohled nevinného a hodného kluka, že s tím vším neměl problém. Všechno dobré, co film nabízel mi zapadlo pod marastem morálního konfliktu. Metaforu pálícího papíru jsem spíše viděla jako dnešní svět, který rozbíjí desky desatera a ukazuje tak Bohu (kromě toho, že si na něj "hrajeme"), že pro dnešní svět jsou už morální pravidla přežitek a následky,, které nedodržování těchto pravidel přinese, můžeme hravě vyřešit podle vlastních pravidel. ()
Kdybych necetla knizku, asi by se mi to mozna i libilo, i kdyz spis asi ne.. byla to celkem nuda. ()
Reklama