Zádušní oběť

V zádušní oběti je obětí především divák, který je v úvodních minutách chycen na zlatý prut, aby následně byl ponechán na břehu bez možnosti skočit zpět do vody a pozřít toliko důležitý kyslík v H2O. Když budu ignorovat fakt, že se jedná o televizní film, tak se stejně nemohu ubránit tomu, že celá výprava působí až příliš lacině a diváka logicky odrazuje bez návaznosti na kvalitu zápletky. 29 % (02.12.2019)

Svobodův pokus o ponuré krimi z období Velké války a protižidovských nálad nakonec skončil porážkou, co nebyla košer. Technická kvalita nedokázala vyvážit trestuhodně nerozvinutý motiv tajemného spolku Morany Cibulkové, dvojnásobný omyl na konci (nádražní pich a nepatřičný povzdech, jak je válka i nyní fuj) či skutečnost, že už zhruba ve třetině divák vylučovací metodou zjistí, kdo je pomstychtivý vrah. Je to snadné pátrání, když víte, že poslední zabití ve filmu provedené šábes držící rukou má na svědomí parta kolem Alda Raineho. Jsem si plně vědom historického údělu židovského národa, ale v poslední době se mi začíná zdát, že mu filmová branže dělá tím neustálým stavěním do rolí obětí medvědí službu.. Když už nic, zaujalo mě, jak se nám Kňažko začíná v obličeji zakulacovat do tvarů Anthonyho Hopkinse.. (10.04.2017)

Mluví ze mě sice i zaujatost člověka, který byl dvakrát přítomný na natáčení, a tak ho o to víc fascinuje výsledný dojem scén, které se natáčely, ale upřímně, výsledek je lepší, než jsem vůbec čekala. Líbí se mi, že tohle není jen zbytečný film z meziválečného období, ale že má nějakou vizi a sděluje určitou myšlenku. Nenávist plodí jen nenávist, ze zlých činů se rodí jen další zlé činy... kdy tomu všemu bude konec?? Zpracování sice mohlo být lepší, ale na to, že se jedná pouze o televizní film, tak působí přece jenom kvalitněji než mnohé jiné české filmy, které jdou do kin. Panu Svobodovi každopádně moc fandím, je to milý pán a má podle mě jasnou režisérskou vizi. Filmu rozhodně nechybí potřebná atmosféra, a tak dokáže zaujmout. Plus sama za sebe musím poznamenat, že bylo fajn se konečně v nějakém filmu vidět, přestože pouze jako komparzista. ~(3,3★)~ (16.07.2017)

Pokud bychom na Zádušní oběť kladli vyšší nároky, neuspěla by. Ale doba se změnila, změnil se i Svoboda s Körnerem a očekávat druhý Berhof by byla chyba. Svoboda už je přes deset let limitován mantinely naší matičky veřejnoprávní a navzdory všemu prosadil i tentokrát velmi zajímavý projekt - zajímavou temnou krimi z počátku 20. století, která nehladí, nebanalizuje. Milan Kňažko v hlavní roli je stále sázkou na jistotu a komu se naposledy líbil v Normalu, může si směle pokračovat zde. Příjemně herecky zraje i Eva Josefíková, před deseti lety pouhá Troškova princezna, dnes už rovnocenná herecká partnerka svých starších kolegů. Velmi se mi líbila atmosféra i práce s vyšším dobrem, leč polopatický konec celku příliš nesedl. Nicméně pro věrné diváky týmu Svoboda - Kňažko je to radost, stejně jako herecký koncert v Boží duze či před lety v Papiliovi. (11.04.2017)

Na české poměry velmi dobrý film, téměř plná spokojenost a nejvyšší hodnocení, do kterého mnoho nechybělo. Válečné filmy či ty, které s válkou souvisí, příliš nevyhledávám, ale některé mě svým zpracováním velmi zaujmou (např. Lidice). V tomto případě zaujme zejména Milan Kňažko, který svou málomluvnou roli komisaře ztvárnil výborně, a také Eva Josefíková, která zaujala mou pozornost hrou na housle (pokud se tedy nejednalo o dublérku). (09.04.2017)