Zádušní oběť

Musím se přiznat, že námět se jevil na první pohled dost zajímavě. Chvílemi jsem během sledování měl sice pocit, že koukám na novou verzi Zločinu v Polné, což potvrzovala nejen kvalitní atmosféra, ale i řada židovských spoluobčanů, kteří z plátna mizeli stejně rychle, jako pára nad hrncem. Postupem času ale nadšení z nového zfilmovaného příběhu z prostředí po první světové válce upadalo, protože se příběh vůbec nikam neposouval. Vůbec, ale doslova vůbec, nevytvářel napětí a hlavně tvořil takový dojem, jako když pacifistovi dáte do ruky pušku a budete ho nutit střílet. Zajímavý námět a dobrá atmosféra je tak to jediné, co mi z tohoto filmu zůstalo. A také to jediné, co může nabídnout, což je škoda, protože s podobnými filmy se tady moc nesetkáme. (10.04.2017)

Jiří Svoboda, takže film na téma samá tragédie, tentokrát se přidal i Vladimír Körner, aby nám v tomto lehce napínavém, leč neoriginálním filmu přiblížili hrůzy válek, nesmyslnost antisemitismu a smrt Boha (spoluscénáristou byl zřejmě Friedrich Nietzsche). 50%, všudypřítomné otravné houslové sólo už ke konci trhalo uši. (09.10.2017)

Svobodův pokus o ponuré krimi z období Velké války a protižidovských nálad nakonec skončil porážkou, co nebyla košer. Technická kvalita nedokázala vyvážit trestuhodně nerozvinutý motiv tajemného spolku Morany Cibulkové, dvojnásobný omyl na konci (nádražní pich a nepatřičný povzdech, jak je válka i nyní fuj) či skutečnost, že už zhruba ve třetině divák vylučovací metodou zjistí, kdo je pomstychtivý vrah. Je to snadné pátrání, když víte, že poslední zabití ve filmu provedené šábes držící rukou má na svědomí parta kolem Alda Raineho. Jsem si plně vědom historického údělu židovského národa, ale v poslední době se mi začíná zdát, že mu filmová branže dělá tím neustálým stavěním do rolí obětí medvědí službu.. Když už nic, zaujalo mě, jak se nám Kňažko začíná v obličeji zakulacovat do tvarů Anthonyho Hopkinse.. (10.04.2017)

Skvělá věc, jenže to, co činí tenhle film skvělým, jej dělá i slabým, záleží jenom na osobních preferencích, například na tom, jestli považujete všeprostupující atmosféru zmaru a temnoty za plus, nebo za mínus. Zádušní oběť je hrozně melancholická a veselého tu není vůbec nic, všechno jede na vlně všeobjímající deprese, od samotného případu vraždění ex-důstojnictva, po řešení vztahu společnosti k židům (a tohle téma má co říct, obzvlášť, když se konečně spolu se Zločinem v Polné o dobu nenacistickou). Ano, jsou tu věci, které jsou zbytečné a přepjaté - tajné spolky, pacifistická koláž na samém konci, ale pořád je to kur**sky povedená věc a jeden z nejlepších tv filmů za poslední roky a nejen z hlediska produkčně náročné výpravy. A roli tu hraje můj oblíbenej nůž opinel, muhehehe (11.04.2017)

Pokud bychom na Zádušní oběť kladli vyšší nároky, neuspěla by. Ale doba se změnila, změnil se i Svoboda s Körnerem a očekávat druhý Berhof by byla chyba. Svoboda už je přes deset let limitován mantinely naší matičky veřejnoprávní a navzdory všemu prosadil i tentokrát velmi zajímavý projekt - zajímavou temnou krimi z počátku 20. století, která nehladí, nebanalizuje. Milan Kňažko v hlavní roli je stále sázkou na jistotu a komu se naposledy líbil v Normalu, může si směle pokračovat zde. Příjemně herecky zraje i Eva Josefíková, před deseti lety pouhá Troškova princezna, dnes už rovnocenná herecká partnerka svých starších kolegů. Velmi se mi líbila atmosféra i práce s vyšším dobrem, leč polopatický konec celku příliš nesedl. Nicméně pro věrné diváky týmu Svoboda - Kňažko je to radost, stejně jako herecký koncert v Boží duze či před lety v Papiliovi. (11.04.2017)