Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Monstrum sleduje osudy sochaře Otakara Švece, jeho ženy Vlasty (Zuzana Stivínová) a jeho žáka (Martin Kraus). Sochař Otakar Švec není ve filmu vyobrazen jako komunista, ale jako člověk, který se snažil normálně žít, zachovat si důstojnost, profesionalitu, lásku své ženy a důvěru kolegů. Šílená doba ale nakonec přivedla život umělce, který naprosto nečekaně vyhrál soutěž na Stalinův pomník, k tragickému konci. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (124)

mira007 

všechny recenze uživatele

Na tento film jsem se těšil, ikdyž nakonec s mírnými rozpaky to shrnu takto: Rozpaky: 1) způsob vyprávění není pro oko diváka přehledný, střih sem střih tam a člověk neví odkud kam co 2) příliš mnoho hluchých míst, kde má hlavní roli leda deprese a bezradnost 3) nevěřím, že v době popravy M.Horákové by si lidi hromadně veřejně otírali o komouše tak suveréně - přijde mi to jako generálové po bitvě . Přes rozpaky vidím mnoho pozitivního: 1) silný námět a navozené retro a výprava solidní 2) atmosféra života v době nejtvrdší komunistické totality 3) brilantní herecké výkony Novotný,Stivínová, Deák 4) Martin Kraus překvapil solidní rolí a výkonem 5) Patricie Solaříková - ta holka snad v životě nevykročila z ulice, ale tady jako mladá soudružka byla přesvědčivá 6) celkem poučné o tom, jak se staví třicetimetrová socha 7) další miniaturní střípek do mého bytostného přesvědčení jací ti komunisti byli ZMRDI (...jsou a budou ) ()

Kroupa 

všechny recenze uživatele

Zdařilý film, který bych si dovedl představit sledovat i v kině. Má jasný záměr a cíl, tah na branku, ale není triviální. Herecké výkony jsou spolehlivé a přesvědčivé, nepřehání se melodrama. Film je přímočarý jako hlavní hrdina, který se za všech okolností snaží nahlížet na život věcně a bez sentimentu. Těší mě, že jsem zase jednou viděl Jana Novotného v zajímavé roli, protože jeho styl a charisma jsou mi blízké. ()

Reklama

Everyone 

všechny recenze uživatele

Takový silný námět. Šikovný režisér snad by i Oscara vykřesal z této látky. Nicméně je to televizní film a to má mnoho úskalí. Film neustále naznačuje (političtí vězni, měnová reforma, atd.), ale bohužel máloco je tak silně vyobrazeno, že se z toho divák takříkajíc posadí na zadek. Nejsem sice vyloženě zklamaný, ale k filmovému zážitku to má také daleko. Většina hrála dobře, ale mimicky toporný výkon Martina Krause nemůžu hodnotit kladně - univerzální nasazení vrásek na čele moc na výrazové čitelnosti opravdu nepřidá. ()

M-arta 

všechny recenze uživatele

Před shlédntím filmu jsem na něj četla opravdu příšerné kritiky. A radějij vůbec nic nečekala... no a ejhle! Když jsem na něj jen tak prostě lidsky nakoukla, nejenže nedošlo předčasně na vypínač a zůstala jsem až do konce, ale překvapivě mám ještě druhý den toto vyprávění, příběh i atmosféru dost silně pod kůží. To se mi u špatných filmů nějak nestává. Buď tedy blbnu, nebo to provedení vážně nebylo tak hrozný... (Dávám hvězdičku navíc za to překvapení). ()

Mlle 

všechny recenze uživatele

Stojí za to vidět. Realistická freska nabízí novým generacím možnost velmi osobního seznámení se skutečnou tváří doby nedávno minulé. Naléhavou připomínku dobových emocí z díla křesá především kvalitně odvedené filmové řemeslo, zejména kamera a produkce, ta nechává povstat ve snímku Prahu takovou, jaká skutečně byla – její barvy, odlesky i bezchybně vystižené materiály jsou svědectvím krásné i těžké minulosti našeho osobitého domova. Herci nejsou vždy na svých místech, Stivínová je typickým miscastingem, neladí především hlasem – její příliš volný, nekultivovaný timbre a dikce nesmlouvavě prozrazuje pevné ukotvení v bojovném nihilismu 21. století, její fragrantní gesta přivádějí na plátno spíše lepší kurtizánu, která podstupuje občasné lekce sebeovládání, nikoli však dámu, která v pražských intelektuálních a uměleckých kruzích první republiky prožila celý svůj život, aby se potom zhroucena ze zásadního obratu společenské normy, jež se osudově odrazila i v životě vlastního manžela, dobrovolně odevzdala smrti. Tato osobní linka je jednou z nejvýraznějších chyb filmu, zatímco se mohla stát podnětným pozadím vystihujícím behaviorální proměnu společenského klimatu, utápí se v plytké, okatě nastavované vatě milostné avantýry s mladým Krausem, jehož neomalené herectví podrývá kvalitu díla dalším šrámem. S ním tvoří velký kontrast samozřejmě působící mistrovská dovednost Novotného a v okrajové roli i Táborského. Přes špatný scénář (resp. románovou předlohu), nesmyslně obrovské množství výplní nereálných milostných zápletek i nepokrytě hloupé či obsesivně vulgární dialogy pronášené zcela soudobým jazykem však film jako celek působí kompaktně a silně. Pro jeho mistrovskou schopnost znovuoživit ducha dávno neexistujícího domova se k němu jistě nejednou ráda vrátím. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (9)

  • V záběru na černé auto z okna, při pozorném zhlédnutí SPZ, je 2x krátce za sebou možné vidět novodobou formu poznávacích značek. (ČSFD)
  • V bytě Otakara Švece (Jan Novotný) byly ve filmu nevhodně použity moderní elektrické dvojzásuvky z bílého plastu vyráběné až mnohem později (neb v té době se v ČSR používaly pouze bakelitové), přitom vypínače umístěné nad nimi jsou zcela v pořádku, odpovídající době, o které pojednává film. (Lasskoun)
  • Když Pavel (Martin Kraus) slézá hotovou sochu na Letné, je patrné, že je ucho Stalina přibližně velké jako půl člověka. Ale když na konci filmu má Pavel fragment hlavy Stalina (z ucha) využitý jako jezírko, je velké přibližně jako celá jeho postava. (Cesty timem)

Reklama

Reklama