Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Petr Miller pracuje již řadu let pro imigrační úřad v Londýně. Zaběhaný rytmus jeho života jednoho dne přeruší podivný telefonát z Prahy. V nemocnici leží po autonehodě svobodná matka, která ho v případě nouze uvedla jako opatrovníka svého dítěte. Ema je totiž jeho dcera. Petr je naprosto šokován. Musí jít o nějaký omyl. Nemá děti a ani netouží je mít. Přesto nedokáže nad situací jen tak mávnout rukou. Co když je Ema opravdu jeho dcera a on je její jediná šance, jak se vyhnout dětskému domovu? Chlapovi, který byl do padesáti let zvyklý žít sám a rozhodně si nechce komplikovat život emocemi, převrátí soužití s osmiletou holčičkou život doslova vzhůru nohama. A navíc je mu v patách nesmlouvavá sociální pracovnice, a tak Petr musí učinit zásadní rozhodnutí: Pokud se chce stát právoplatným rodičem, je nutné najít pro Emu matku! Ve stejné chvíli se seznamuje s Marií, která podobně jako Petr žije pro svou práci a téměř ztratila naději na to, že ji potkají obyčejné radosti života. Marie se rozhodne oběma pomoci. Je třeba nemilosrdné úřednici předložit uvěřitelnou historku. Začíná hra na lásku... Ale jak skončí? I zázraky se občas dějí. (Falcon)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (368)

angel74 

všechny recenze uživatele

Kašlu na to, že ve skutečnosti by se asi něco podobného nemohlo přihodit. Občas totiž nastanou momenty, kdy zatoužím uniknout realitě všedních dnů a Pohádky pro Emu mi alespoň na chvilku umožnily se zasnít nad tím, jak by bylo na světě krásně, kdybychom se více věnovali jeden druhému a dali větší průchod svým citům. Přiznávám, že mě naprosto okouzlil ten veskrze milý příběh, kterému Ondřej Vetchý, Aňa Geislerová a Ema Švábenská dokázali tak báječným způsobem vdechnout život. (90%) ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Česká verzia Zelenej karty je o poznanie menej vydarená. Problém je samozrejme aj v predvídateľnosti, kedy je jasné, kto bude onou vyvolenou (tu to ale nie je kritika) a je aj jasný druhý bod obratu. V prostrednej časti sa ale pomaly nič nedeje, postavy neprekonávajú ani žiadne prekážky, len sa spoznávajú. Prečo do toho Anča išla, to nevedia ani scenáristi. A tí nevedia ani to, prečo nakoniec zdvihla ten telefón a dobehla v zime vo svojich lodičkách na osudové miesto. ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Prostinký, místy až hloupý scénář plný nelogičností má obrovské štěstí, že ho vůbec někdo natočil. Za nejkomičtější prvek se dá považovat snaha převtělit Vetchého do role úředníka brýlemi, zřejmě měl Havlík strach, že jinak by byl Vetchý nevěrohodný. Romantická linie je však zvládnuta dost dobře a funguje. Jako oddechový film po nedělním obědě celkem obstojná záležitost. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

No tak já tedy toliko nadšen nebyl a divím se té červeni a záplavě hvězd. Postavy se chovaly naprosto iracionálně a to všechny 3. Vlastně všech 6, když započítám záporáka zlou sociální pracovnici Cibulkovou, morče a zhrzeného milence... Hned to jak se Ema otřepala mi přišlo naprosto nedůvěryhodné, podobně na tom bylo chování Petra i když tam bych jisté nutkání situaci řešit chápal obzvláště nebyl-li si jist otcovstvím a do třetice to byla postava hraná Aňou, která po se minutě ve výtahu začne opravdu chovat nelogicky. Ano je to milé, celé je to hřejivé, laskavé... ze začátku mi bylo Emy líto. Člověk si představuje to opuštěné mládě, jak mu asi je... No ale ten zbytek.... Pokud film jakž takž funguje po romantické stránce, ta komediální nefunguje vůbec ať už se jedná o padající ječící Aňu na lyžích (uááááá!), nebo prchající morče hotelovou klimatizací přímo do kuchyně se Čtvrtníčkem a jeho wok pánví... Prostě za mně takhle ne. Chápu, že to na vánoce může někoho při vůni purpury a blikotání led žároviček z blízké vietnamské tržnice dojmout i s tím fakt podivným závěrem na střeše (morče v popelnici..bylo taky dost ujeté..), mně ale ne.. bohužel. Pohádky ať si příště pan Rudolf Havlík vypráví někomu jinému. Nebýt tam Vetchý s Aňou, bylo by to nekoukatelné. Chválím příjemnou hudbu pana Konvičky i spoustu krásných záběrů na Prahu. Dávám za dvě poznámky do červeného notýsku. * * ()

filmsim 

všechny recenze uživatele

Jednoduše dojemný feel-good snímek. Rudolf Havlík dokázal natočit srdceryvný vánoční příběh, který táhnou po celou skoro dvouhodinovou stopáž neuvěřitelné výkony hlavních protagonistů. Ondřej Vetchý je právem jedním z nejlepších tuzemských herců a tady svým výkonem introvertního racionálního člověka, kterému se otočí celý svět na ruby, nepřestává uhranovat a jeho dialogy s malou holčičkou či za pochodu vymyšlené pohádky protínající realitu s fantaskností patří k těm nejdojemnějším momentům celého filmu. Stejně tak jako vždy roztomilá a nesvá Aňa Geislerová ztvárnila svou postavu nesmělé recepční na výbornou, ale nejvíc mě z celého osazenstva překvapivě zaujala teprve devítiletá Ema Švábenská, která svým výkonem dostává film na úroveň vánočních trvalek, které si s radostí pustíte každý rok znovu. Vše je v tomto filmu vykresleno v tom správném poměru, dojemnost nepůsobí nuceně, vtipy fungují a chování postav dává smysl. Nic zde na mě nepůsobilo vynuceným dojmem až možná na příliš negativisticky vykreslenou sociální pracovnici v podání Vilmy Cibulkové, která i když dělá, co může, tak její postava je zde neprávem jakýmsi záporákem celého snímku. Střih, kamera i hudební doprovod jsou na české poměry nadprůmerné a komu se líbila vizuální stránka filmu Zejtra napořád, tak zde bude taktéž velmi spokojen. Nečekal jsem takto příjemný český film a upřímně ani nevím, po jak dlouhé době se konečně v našich končinách zrodila tak hřejivá vánoční komedie. Zřejmě tu máme unikát. 8/10 ()

Galerie (44)

Zajímavosti (6)

  • Ústřední píseň k filmu složil a nazpíval Michal Hrůza. Píseň nese název „Pro Emu“. Objevila se také na Hrůzově albu Sám se sebou (2017). (ČSFD)

Reklama

Reklama