Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Petr Miller pracuje již řadu let pro imigrační úřad v Londýně. Zaběhaný rytmus jeho života jednoho dne přeruší podivný telefonát z Prahy. V nemocnici leží po autonehodě svobodná matka, která ho v případě nouze uvedla jako opatrovníka svého dítěte. Ema je totiž jeho dcera. Petr je naprosto šokován. Musí jít o nějaký omyl. Nemá děti a ani netouží je mít. Přesto nedokáže nad situací jen tak mávnout rukou. Co když je Ema opravdu jeho dcera a on je její jediná šance, jak se vyhnout dětskému domovu? Chlapovi, který byl do padesáti let zvyklý žít sám a rozhodně si nechce komplikovat život emocemi, převrátí soužití s osmiletou holčičkou život doslova vzhůru nohama. A navíc je mu v patách nesmlouvavá sociální pracovnice, a tak Petr musí učinit zásadní rozhodnutí: Pokud se chce stát právoplatným rodičem, je nutné najít pro Emu matku! Ve stejné chvíli se seznamuje s Marií, která podobně jako Petr žije pro svou práci a téměř ztratila naději na to, že ji potkají obyčejné radosti života. Marie se rozhodne oběma pomoci. Je třeba nemilosrdné úřednici předložit uvěřitelnou historku. Začíná hra na lásku... Ale jak skončí? I zázraky se občas dějí. (Falcon)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (369)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Proč měl někdo potřebu natočit Zelenou kartu po česku? Proč se Miller a baba sociálka potkali v parku? (když by bylo normální se potkat v kanceláři) Proč nevěděl jméno svého dítěte a že to je dcera, když před tím vyplnil tolik papírů? Proč by měl on motivaci tohle udělat? Proč by měla ona motivaci tohle udělat? Opravdu věří osmileté dítě na Ježíška? Proč by si měl pamatovat, co měla ona před rokem a půl na sobě? Kdyby aspoň Marie na konci spadla ze střechy, mohlo to mít trochu hepyénd. Měla jí hrát Jana Bernášková, a dalo by se na to aspoň koukat (ale to by zas nikdo neuvěřil, že taková ženská nemůže najít pořádnýho chlapa, zatímco u Aňi to není těžký). Pěkná kamera Prahy i Londýna a cameo Čtvrtni. Citové vydírání nevadí, ale hloupé oslí můstky z nevěrohodnosti. Ocenit dokážu jenom výstavbu toho paradoxu "bojuju se zbraněmi, které tolikrát obrátili proti mně" (kdo s čím zachází...). ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Zvláštní příběh ... po všech stránkách. Vcelku uspokojivě funguje po stránce ryze emocionální, leč poněkud neuspokojivě klopýtá po stránce ryze praktické: 1) Smrt je z mého pohledu odmávnuta dosti neomaleně. Vyprávění především zcela ignoruje poslední věci člověka, ke kterým neodmyslitelně patří i pohřeb, takže se elegantně, leč zároveň trochu alibisticky vyhýbá zcela zásadní otázce, zda či v jaké míře by mělo být osiřelé osmileté dítě do takových neveselých, leč VELICE osobních záležitostí zapojeno ... a to i z ohledem na možné budoucí výčitky směřované k těm, kdož jeho definitivnímu rozloučení s matkou zabránili; 2) Malé morče zvané Eda se s neokázalou profesionalitou zhostilo poněkud rozporuplné úlohy, jejíž podstatě dost dobře nerozumím - pro obveselení publika je příliš morbidní a jako vyobrazení vztahu holčičky ke zvířátku je v odvysílané podobě nepoužitelná ... funguje spíš jako nadbytečná a víceméně nefunkční vsuvka. Zdá se, že Eda nepotřebuje jíst ani pít - a čistě mezi námi ... jako dítě jsem postupně vlastnila několik morčat a neumím si představit, že bych NEPOZNALA, kdyby mi kterékoli z nich někdo vyměnil; 3) Ema se projevuje jako maličko přemoudřelá holčička, která - ač evidentně pochází ze zcela běžných majetkových poměrů, patrně nevlastní žádný mobilní telefon a zcela ignoruje internet a vůbec jakékoli počítačové aplikace neodmyslitelně spjaté s druhou dekádou jedenadvacátého století; 4) Přebývání za zdmi hotelu je přece jenom maličko sterilní ... jen tak pro pořádek by mě kupříkladu zajímalo, kam si otec a dcera dávali prát oblečení; ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- 5) Závěr není až tak úplně happy, jak by se vám mohlo na první pohled zdát. Od určení otcovství ke svěření dítěte do péče vede v našich poměrech předlouhá a obtížně schůdná byrokratická cesta ... pravda - existuje i cosi jako předběžné opatření; 6) Život je jen náhoda ... jen tak na okraj - co by bylo s Emou, kdyby se prokázalo, že NENÍ vlastním dítětem v zámoří nalezeného otce ? ()

Reklama

MikeCool 

všechny recenze uživatele

Co to sakra mělo být? Další do řad ubohých čecháčských filmů hrající si na slavné americké blockbustery! ___ Herecký casting hlavní dětské aktérky zřejmě proběhl v pupkaté frontě v mekáči. S prominutím tak odpornou a nesympatickou dětskou herečku, snažíc se zahrát nevinou roztomilou dívenku jsem v českém filmovém světě snad ještě nikdy neviděl. Hrůza, děs! ___ To však zdaleka není jediné negativum této filmové splašky! Scénář založený na nesmysluplných, koktavých a zcela zmatených dialozích filmu ubírá nejvíce. Aňu Gaislerovou a Ondru Vetchého považuji za jedny z našich nejlepších hereckých klenotů, ovšem zde jsem je měl - po zhruba dvaceti minutách - plné zuby! ___ Takže pane rejžo Havlíku: "Za mě velký palec dolů a příště zkuste krom parodie na Lásku nebeskou třeba Pulp Fiction, ať nám vznikne další, český parodický paskvil." ()

filmsim 

všechny recenze uživatele

Jednoduše dojemný feel-good snímek. Rudolf Havlík dokázal natočit srdceryvný vánoční příběh, který táhnou po celou skoro dvouhodinovou stopáž neuvěřitelné výkony hlavních protagonistů. Ondřej Vetchý je právem jedním z nejlepších tuzemských herců a tady svým výkonem introvertního racionálního člověka, kterému se otočí celý svět na ruby, nepřestává uhranovat a jeho dialogy s malou holčičkou či za pochodu vymyšlené pohádky protínající realitu s fantaskností patří k těm nejdojemnějším momentům celého filmu. Stejně tak jako vždy roztomilá a nesvá Aňa Geislerová ztvárnila svou postavu nesmělé recepční na výbornou, ale nejvíc mě z celého osazenstva překvapivě zaujala teprve devítiletá Ema Švábenská, která svým výkonem dostává film na úroveň vánočních trvalek, které si s radostí pustíte každý rok znovu. Vše je v tomto filmu vykresleno v tom správném poměru, dojemnost nepůsobí nuceně, vtipy fungují a chování postav dává smysl. Nic zde na mě nepůsobilo vynuceným dojmem až možná na příliš negativisticky vykreslenou sociální pracovnici v podání Vilmy Cibulkové, která i když dělá, co může, tak její postava je zde neprávem jakýmsi záporákem celého snímku. Střih, kamera i hudební doprovod jsou na české poměry nadprůmerné a komu se líbila vizuální stránka filmu Zejtra napořád, tak zde bude taktéž velmi spokojen. Nečekal jsem takto příjemný český film a upřímně ani nevím, po jak dlouhé době se konečně v našich končinách zrodila tak hřejivá vánoční komedie. Zřejmě tu máme unikát. 8/10 ()

castor 

všechny recenze uživatele

Nepotřebuju nutně blonďatého nevinného andílka s kudrlinkami, každopádně výběr dětské postavy byl prvním velkým přehmatem. Dalším jsou koktavé dialogy obou hlavních hrdinů, které mám zatraceně moc rád, ale jak Vetchý, tak Geislerová (ta o krapet lépe) se se svými postavami zatraceně obtížně ztotožňují. Sociální pracovnice Cibulkové dělá kroky, které jsou úplně v rozporu s tím, jak to v praxi funguje, aby pak v závěru vše dokonale shodila. A důležitá jednání týkající se dítěte si zřejmě svolává do parku. Vytváření vztahu mezi dcerou a otcem je umělé, vůbec není hřejivé, uvěřitelné. Aňa neznalá faktů se nad nevšední prosbou pozastavuje jen pár minut, načež kývne. Holt blíží se Vánoce. Atmosféra místy fajn, řemeslně solidní, situace naivní, postavy se hrnou do problémů bez motivací, v průběhu děje se uvolní jen Geislerová. Vetchý je překvapivě neuvěřitelně ztuhlý. Režisér jim zřejmě nedokázal vštěpit svoje myšlenky. Právě Vetchý má jisté postavení a v Anglii odhaluje účelové sňatky lidí, ale doma je překvapený, že dítě musí do školy, nedokáže se vymáčknout a po převzetí/podepsání všech dokumentů je v šoku, že je to vlastně holka. Když uteče křeček nebo začne hořet čertův kostým, popadal jsem se za břicho. Samozřejmě kecám!! Konec je dost zrychlený a oproti jiným podobně laděným feel-good látkám nezahřeje. Sorry, ale ani trochu. Totálně přechválené, a to upozorňuju, že nejsem s ohledem na daný žánr žádný cynik. Pokud někdo má tu drzost srovnávat se Zelenou kartou nebo českým Koljou, měl by se tvůrcům obou snímků běžet urychleně omluvit. 50% ()

Galerie (44)

Zajímavosti (6)

  • Ústřední píseň k filmu složil a nazpíval Michal Hrůza. Píseň nese název „Pro Emu“. Objevila se také na Hrůzově albu Sám se sebou (2017). (ČSFD)

Reklama

Reklama