Naušika z Větrného údolí

Jeden z prvních filmů samotného Hayao Miyazakiho a je i to trochu znát. Naušika z Větrného údolí je v mnoha ohledech lehce zmatená, trochu naivní a v úvodu až příliš komunikativní. S postupem času, kdy se odkrývá celý postapokalyptický fikční svět posetý nehostinnou Pustinou, rozlehlými pláněmi připomínající Dunu či velkou hmyzí armádou v čele s děsivým a majestátným stádem Ohmů, se na jakékoliv nedostatky snadno zapomene a kouzlo Miyazakiho světa začíná působit na plné obrátky. Motivace hlavní hrdinky, její průbojnost a odvaha mají zajímavou myšlenku i smysl, což jí dodává na vážnosti a dospělosti snímku. Na druhou stranu ji poměrně komickým způsobem někdo zapomněl na téměř každém záběru přimalovat spodní prádlo, tudíž se v tomto krutém světě nějakému tomu pousmání vyhnout nelze, a to je dobře, jelikož se jedná o poměrně těžké a náročné dílo, které zahltí psychiku nejednoho odolného jedince. Celý svět krásně podtrhuje hudební stránka Džó Hisaišiho, který zde částečně upustil od houslí a akční pasáže proložil pořádnou náloží rytmické elektronické hudby, která celý sci-fi nádech pěkně okoření. Naušika jako celek nepůsobí tak komplexně jako následující díla japonského velmistra animace, nýbrž si své kouzlo dobývá fascinujícím fikčním světem, údernou hudbou a zajímavou myšlenkou. [90%] | Kino (29.01.2017)

Studio Ghibli a jejich první netypická pohádka. Netypická je v mnoha ohledech. Máme tu vizuálně originální a zajímavý svět - žádné úchvatné magické království, ale slušné postapo. Jakési kouzlo tu má jenom to, že se tu všichni prohání oblaky, především hlavní hrdinka, princezna Našuika se svým kluzákem. V tomto filmu jsou samé silné ženské postavy, a to už od pohledu - nemají make up a nenosí žádné vyloženě ženské šaty. No a u Miyazakiho taky nesmí chybět nějaké to poselství. Jde tu o ochranu přírody, ale také mě zaujalo, jak se tu nechrání jen nějaké roztomilé divoké šelmy, ale především odporný přerostlý hmyz. Už v jedné z úvodních scén vidíme, jak soucitná Naušika odmítá udělat to, co by udělala většina hrdinů, a to bojovat s obřím rozzuřeným hmyzem. Naušika místo toho hmyz empaticky uklidní, což pak dělá i po zbytek filmu, kde srdnatě bojuje nejen za své království, ale i za přírodu. Velmi zajímavý film, ALE možná nejsem cílovkou, možná tenhle druh pohádky není pro mě... Protože i když ve filmu vidím hodně kvalit, zase tolik mě nebavil a byl na mě příliš dlouhý. (6/10) (12.04.2020)

U mě to bylo úplně přesně na 4 a půl *, mohla jsem tedy buď podhodnotit nebo nadhodnotit, nakonec to dopadlo takhle. Tenhle jeden z prvních Miyazakiů se dost odlišuje od těch pozdějších hlavně mnohem temnějším a vážnějším celkovým pojetím. To byl asi taky ten důvod, proč mi ze začátku trvalo na tohle přistoupit, protože přece jen jsem po Cestě do fantazie či Totorovi čekala jiný kafe. Nejvíc se to podobá princezně Mononoke, ale ani ta není tak temná. Míň času se tu tráví ve fantasy světě (tady jakýsi houbový les obývaný hmyzem, moc se mi líbil), víc času naopak pokusům zabránit dalším bojům. Tohle poselství je mi blízké a s Miyazakim souhlasím. Je to jiné, ale je to dobré. A postřeh nakonec - před filmem si pročtěte zajímavosti. Připravíte se tak o šok, co jsem zažila, když princezně Naušice vítr nadzvedl sukni a následovalo několik záběrů na její holé pozadí. (03.04.2012)

Nakonec to byl přece jenom velmi pěkný film. Ze začátku mne moc nezaujal, neměla jsem chuť na poučování "obor ekologie", ale pak si mne kdesi, v nějakém bodu, film získal a já doufala, že bude ještě chvíli trvat. V tomto případě mě Mijazakiho fantazie a schopnost utvořit příběh nezklamala. Neholduju filmům s ekologickým podtextem, ale tenhle jako jediný bych si pustila klidně znovu. Jediné, co mě trošku zklamalo, byl hudební doprovod - nevýrazný, nemasný-neslaný, snad jen v jediné chvíli mi tam pasoval (ve smyslu "Ano, sem se nic jiného opravdu nehodí"), přesto to filmu neubralo na kráse. EDIT. 28. 1. 2017 - je zajímavé, jak se člověku mění vkus. Po téměř sedmi letech jsem na filmě byla v kině a nejvíc si nakonec užila hudební doprovod, který od Hisaišiho považuji za jeden z nejlepších. Naopak samotný film mi přišel možná až moc zdlouhavý, nedokázala jsem udržet pozornost, a tak z původních 5* snižuji na 4*. Něco mi tam na to plné hodnocení chybělo. (20.02.2010)

Miyazaki je skutečný vizionář. Jeho svět budoucnosti působí dokonale přesvědčivě, pochmurné barvy "pustiny", vybledlé odstiny neobydlené pouště a podivných skalistých útvarů i přívětivá Zeleň Větrného údolí. Vše působí naprosto živě, včetně animace samotných postaviček, a mohutní Ohmu, ohromující svojí majestátností, zuřivostí i moudrostí.Dojem jen občas kazí mírně sekaná animace, tím spíš v záběrech, kde část sekaná je a část ne. Neviděl sem od mistra žádný jeho další film (zatím), ale pochybuju, že by některý mohl být horší, což ovšem rozhodně není urážka, protože Naushika nasadila Laťku opravdu HODNĚ VYSOKO. 5 hvězdiček je v tomto případě povinné minimum... P.S. připadá vám taky, že spousta obrázků z fotogalerie ve filmu vůbec nebyla? (12.01.2006)