Režie:
Juraj HerzScénář:
Jaromíra KolárováKamera:
Andrej BarlaHudba:
Petr HapkaHrají:
Míla Myslíková, Marie Rosůlková, Lenka Kořínková, Marta Rašlová, Dagmar Havlová, Jelena Juklová, Eva Čeřovská, Josef Langmiler, Josef Větrovec (více)Obsahy(1)
„My jsme holky z porcelánu, život máme těžký“, stěžují si děvčata z velkoskladu porcelánu. Mají své problémy – jedna se chce vdávat a nějak jí to nevychází, druhá předstírá život mondény a přitom bydlí v chudičkém podnájmu, třetí je svobodnou matkou a občas ukládá miminko ve skladu do bedny s dřevitou vlnou, čtvrtá je ještě pubertální kůzle a teprve se začíná rozhlížet po světě, a ta pátá je potřeštěná, ale v jádru hodná a celým srdcem toužící po lásce. Jejich vedoucí je razantní ženská, která svým děvčatům neodpustí jediný hříšek. Ale když dojde k velké inventuře, začnou se dít neméně velké věci… Komedii Holky z porcelánu natočil v roce 1974 režisér Juraj Herz podle scénáře spisovatelky Jaromíry Kolárové, pro kterou to byl filmový debut. Holky z porcelánu nejsou filmem, při kterém by divák od začátku do konce slzel smíchy. Je to spíše laskavá komedie, ve které se objevila řada populárních herců. Vedoucí skladu si s chutí zahrála Míla Myslíková, důchodkyni Janinku pak Marie Rosůlková, v rolích nesmělých nápadníků se objevili Karel Smyczek a Jan Hartl. Dívčí role si zahrál tehdejší herecký dorost, převážně posluchačky 4. ročníků rozmanitých hereckých škol, z nichž nejvíce zaujala Dagmar Veškrnová, která za postavu Dany získala v roce 1975 na XIII. festivalu pro mladé diváky v Trutnově Malé zlaté slunce. K písničkám Petra Hapky napsal texty Zdeněk Rytíř. (Česká televize)
(více)Recenze (197)
Normalizované a (pro jistotu ještě jednou) lobotomizované Sedmikrásky. Jako film věnovaný vztahům a snům žen z jednoho pracoviště a tedy film s potenciálem zaujmout ženské publikum, vykreslují Holky z porcelánu své hrdinky neskutečně ploše a urážlivě. Každou z ženských postav by šlo hladce zaškatulkovat do jedné z těchto skupin: nezkušené štěně, svůdnice, přísná máma, třeštidlo. Všechny vykazují i ve scénách bez muzikálové stylizace znaky nervové lability, kterou lze v jistých momentech snadno zaměnit za idiotii. Namísto smíchu reagují maniakálním chechotem, žádnou situaci neberou příliš dlouho vážně (ať v práci, nebo mimo ní, legrace nikdy nekončí) a hlavně (v čem především se liší od Sedmikrásek) nedělají nic proti pravidlům, jimž se sice vysmívají, ale jinak jsou s nimi celkem smířené. Trable za zdánlivě emancipované hrdinky opakovaně hasí muži, k nimž se sbíhá devadesát procent děje a skrze které jsou ženy charakterizovány. Nic nezachraňuje ani režie tak unylá a texty písní tak prostoduché, až bych věřil, že Herz i Hapka rezignovali na jakoukoli invenci a hlavně chtěli mít tuhle barrandovskou zakázku rychle z krku. Ne, že by to prachbídnou úroveň díla omlouvalo. 45% Zajímavé komentáře: sportovec, sud ()
Film celý o inventúre vo veľkosklade je dosť unikát. Aj takú nudnú inventúru státisícov tanierov si holky vrátane budúcej pani prezidentovej vedia spríjemniť láskami, spevom a tancom a hoci sa hlbšia myšlienka vo filme nenájde, je to príjemné a netreba to hneď vypínať. Niekoľko príjemných scén, miss mokrý plášť a hitlerovsky vyzerajúci šéf sa o to postarajú. ()
Zdánlivě prostý příběh z naprosto neromantického prostředí plný stříbrného větru - po žensku-dívčensku. Mužské příběhy jsou v tomto pohledu viděny a vnímány z vnějšku jako rámec krášlící hned celý záhon dívčích nadějí a iluzí. Tato starší sestra obdobně komponovaného LÉTA S KOVBOJEM (scénáristkou v obou případech byla ne nezručná spisovatelka normalizace Jaromíra Kollárová) buduje fabulační jádro filmu již z námětu do potlačeného rodinného trojúhelníku, jehož hrdiny se stanou shodou okolností dva skladníci reprezentující obě základní pohlaví. Postavy nejsou schématy, jejich zasazení do kontextů je přirozené a jaksi samozřejmě zdařilé. Vedle Myslíkové překvapuje začínající Kořínková zdařilým postižením "dívky v rozpuku", osobitou figuru na malé ploše skládá ne o mnoho starší Jan Hartl a - vypůjčím si výstižné přirovnání svého kolegy spolukomentátora Karlose 80 o duchem mladé dámě První republiky - svou osobitou kreací exceluje Marie Rosůlkové, která se v zralejších letech přehrála-posunula do pozoruhodné polohy zralé dámy v nejlepších letech, jíž nic lidského není cizí - ani humor a sebeironie. Zapomenout nejde ani na režiséra Juraje Herze. Na jeden komediální odlehčený film je toho vlastně víc než dost. Tento dojem nedokáží zastřít ani ne vždy funkční - tím ne ve svém celku zbytečná - hudební čísla (zaujme zajímavá talentovaná Jana Robbová). Normalizační crazykomedie? A proč ne! ()
Tak tohle jsem nikdy neměla ve velké oblibě, ale ve srovnání s tím, co se točí dnes, má i tohle dílko velké ambice na klasiku. Místy až dekadentní chaos, který nabírá trochu reálné/srozumitelné kontury až v poslední třetině filmu. Naprosto ireálný obraz socialistického podniku a jeho zaměstnanců. Spíše podivný pokus o jakýsi "bohémský cirkus", zasazený do reálného socialismu. Komedie s několika dobrými hláškami a scénami, např. scéna s příslušníky SNB. Veškrnová ukázala hned napoprvé svůj velký herecký talent, o němž pochybují nebo ho nevidí jen blbci. Zamýšlený efektní závěr celého cirkusu (roztřískání stovek talířů) je tak průhledný/záměrný, že z něho veškerá efektnost zmizela. ...Herci luxus v čele s jedinečnou MM. ()
No jo, Míla Myslíková je na tragickej život (taky) pes. Tohle můžu vidět dvakrát denně a nikdy mne to neomrzí. Úžasný film s fantastickou náladou, který z minima umí udělat maximum. Skvělá hudba Pana Petra Hapky, skvělá atmosféra, skvělé období... Citlivost a lidskost. Naděje a naivita. Realita a (hořká) dospělost. Sklad plný mrtvého (nebo živého?) porcelánu tam, kde i koleje končí. Nebo začínají? ***** Když ti voda vyplaví byt, že odplavou i skříně. Nic nejde jak mělo by jít, přemýšlíš o příčině. Však přesto nech to být, tak to chodí, smůla zas jenom smůlu plodí... A příčina má krásná jména - je to žena, žena... ()
Galerie (10)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (15)
- Lenka Kořínková v rozhovorech tvrdila, že tato role ve filmu ji zkazila kariéru, protože ji zaškatulkovala. [Zdroj: časopis Cinema 10/2018] (ČSFD)
- Juraj Herz snímek natočil, aby dostál podmínce pro zrušení jeho zákazu, v níž stálo, že může pracovat jako režisér, pokud natočí film z prostředí dělnické třídy. (Olík)
- Adaptace knihy Inventura u světlušek od Jaromíry Kolárové. (BLStryker)
Reklama