Sladké starosti

Problémy kolem Straky v hrsti vygenerovaly slavný Herzův barrandovský zákaz, který ovšem neplatil na Kolibě. A Slováci jsou za to dodnes rádi, protože Sladké radosti patří mezi zlatý fond slovenských komedií. A skutečně, jedná se o lehce plynoucí komedii s prvky klasické grotesky. I to, že je zasazená do toho zmaru a šedi 80. let vadí jen pramálo. Nápad na hlavního hrdinu, cukrářského mistra, který je roztomilý a zároveň bezbranný, je příjemný. S přirozeností sobě vlastní tu nástrahami proplouvá Emil Horváth ml. a stejně jako jeho předchůdci v klasickém slapsticku se vyrovnává stejně elegantně s náručemi dívek i překážkami různých portýrů či vdavek chtivých matrón. Není to vybroušený diamant, ale pro orientaci ve slovenském filmu skvělá ukázka a motivace, proč nezanevřít na produkce z východní části naší republiky. Příznivci pouze pražských produkcí zas mohou doplnit bílá místa ve filmografii Kocába, Maškové, Mourkové, Duchoslava nebo Ireny Kačírkové. (04.12.2020)

9/10 Pan hlavny, debussee! Zeny maju o 20% mensi mozok. Ale su prefikane! A podobne hefty. Svojho manzela mozem byt iba ja! Kto spalene jedava... No velmo prijemne prekvapenie od uja Herza. Bavil som sa ako dlho nie. Vyborna plejada hercu a herecek - pro predabovanou Irenu posledni film. Moj svet je Vidiek! (12.01.2010)

Mladý Horváth sa v tejto role neskúseného nezadaného mladíka nechtiac si hľadajúci známosť dokonale našiel. O vtipné situácie v reštaurácii vysokej cenovej skupiny a pochybnej kvality nie je núdza. Pár holých zadkov, tortová scéna, miešaný drink, jednoducho dokonalá rodinná zábava. Herz vie natočiť aj ľahkú komédiu, nielen ťažké drámy, ale tými sa určite preslávil viac. Nedokončený záver ponecháva divákovu zvedavosť napnutú a bol by hodný takmer Hanekeho. –––– A koho si to vlastne berieš? – Pssst, už berú. (15.12.2013)

Československá komedie z prostředí kuchyně bratislavského hotelu. Hlavní postavu představuje šikovný a poctivý mistr cukrář Šimon Šindelka v podání známého slovenského herce E. Horvátha ml. Tomuto poctivci komplikuje život jeho matka (I. Kačírková) s enormní snahou hledání nevěsty pro svého syna a také jeho nevysvětlitelná tendence strkat prsty do malých otvorů. Vedle sympatického cukráře můžeme zhlédnout také záletného vrchního Fera, jehož představitele A. Hryce jednoznačně hodnotím jako nejkomičtější postavu snímku. Fero je známý svými pochybnými a nekalými kšeftíky a také netradiční přípravou luxusních alkoholických nápojů. Scéna s výrobou koňaku Debouche je vskutku lahůdková. Co se týče ženských postav, je potřeba zmínit R. Maškovou, pomerně půvabnou avšak příliš nerozhodnou až hloupou servírku a její kolegyni P. Mourkovou, tradičně prostořekou mladou slečnu. Z vedlejších postav bych ještě připomenul cukrářského učně J. A. Duchoslava, movitého objednatele dortu s bílým koněm Elevátorem D. Blaškoviče či znalce francouzských koňaků V. Černého. Režiséru Herzovi se podařilo natočit vkusnou a vtipnou komedii, jež se může řadit mezi nejlepší slovenské díla tohoto typu. (30.07.2013)

Nač asi myslel Herz, když točil tuto hořkosladkou komedii? Scéna, při níž všichni hledají zakutálený prstýnek, naznačuje, že snad v orwellovském roce vzpomínal na zlatá šedesátá. Ale ani to není možná pravda. Do snímku se promítají i motivy z Holek z porcelánu – především charaktery a půvaby oněch „světlušek“ – ale rozmývají se v odvážněji, ale povrchněji snímaných banálních servírkách, odžívajících své „preteky so šťastím“. Ústřední hrdina zase předznamenává příchod gagmana a prozrazuje, že vtip vždy závisí na tom, kdo žertuje, i na tom, kteří se smějí. Tak se každá vteřina různě převaluje jako neklidný spáč a je vlastně jedno, jak to celé skončí, protože film končí každou svou vteřinou, kterou spěje od sebe sama. (09.02.2024)