Modelář

RECENZE: Drony a politika. Modeláře táhne poslání. Petr Zelenka patří již řadu let k nejlepším a nejnápaditějším českým filmařům, a každý jeho film znamená událost, ať už se jedná o klasiku Knoflíkáři, variaci na Dostojevského Karamazovi, či černou tragikomedii Ztraceni v Mnichově. Velkou událost představuje i Modelář, dílo originální, silně „zelenkovské,“ a přitom velmi atypické. Hlavní hrdina Pavel se právě vrací z Izraele, kde zažil teroristický útok, a nese si s sebou náročné poslání. Musí něco udělat. Do toho začíná pracovat s kamarádem Plechem v jeho firmě na létání s drony, což je sice až druhá linie a kulisa příběhu, ale oproti té ryze politické je neskutečně zábavná, a samotná magie dronů obdivuhodně získává divácké sympatie a pod kapotou skrývá přirozený půvab. Rafinovaností vyzařuje celá dramatická skladba. Tématu touhy po nápravě světa a celospolečenským konfliktům režisér nechává dostačující prostor, a často je mísí se svým osobitým humorem. Jeho cesta za spravedlností se zastávkou ve firmě na drony je hodně chytlavá. Zrada tkví v prostředí politiky, zejména té tuzemské. Jakmile jde o drony a zahraniční (politické) konflikty, o něž se Pavel zajímá, je film skvělý, stěžejní. Ovšem náhle následuje prostřih na domácí politickou scénu, a bohužel i na reálné kauzy. Citování ministrů Babišovy vlády či příprava „atentátu“ na Zemana jsou v tak chytrém díle skutečně jen zástěrkou doplněnou čistě na efekt, z přesvědčení. Koho? Toť otázka…Ústřední dvojici chemika Pavla a obchodníka s drony Plecha ztvárnili Kryštof Hádek a Jiří Mádl, a je na místě podotknout, že sehranější dvojku bychom na půdě českého filmu poslední doby sotva našli. Hádek je tradičně perfektní, herecky se však o něco více zavděčí Mádl. Na jednu stranu je to zásluhou scénáře, jenž mu předepsal postavu divácky, názorově i charakterově vděčnou a zajímavou, ovšem Mádl jí dodal opravdový rozměr. Jeho hrdina je pohodář, přitom vždy profesionální, miluje drony a létání, a na rozdíl od všech ostatních postav Modeláře je zcela imunní vůči politice, ba dokonce sám se snaží z politiků „vydojit“ co nejvíce, a nápomoci je mu k tomu vlastní firma s drony. Mádlovo osvojení těla a hlasu nebudí výsměch, ale poklonu. Nejlepší humor filmu stojí na postavě Plecha: Když se hádá s kamarádem Hádkem a snaží se mu vysvětlit své vidění světa, když je vzteky bez sebe, anebo ve chvíli, kdy jde do tuhého a v dálce jsou slyšet policejní houkačky, vždy je smích přítomen. Herecké pojetí této postavy by Mádlovi mohlo vynést prvního českého lva i další ocenění. Jedná se nejspíš o jeho zatím nejlepší herecký výkon. Zelenkův film obsahuje jako vždy všechna tvůrčí řemesla. Od kamery, střihu, po vynikající hudbu. Oproti jeho režii to trochu vrže ve scénáři. Politická šablona, od zmíněné citace současné domácí scény, po fiktivní kandidáty na prezidenta je dosti rušivá a působí uměle. Bohužel to skřípe i v některých dialozích a v rozložení postav. Příliš komorní dialogy negativně vynikají především mezi hlavním hrdinou Pavlem a ženami, které do jeho životní cesty za spravedlností vstupují a zase z ní vystupují, avšak bez pointy. Veronika Khek Kubařová podává solidní úsměvný výkon, ujde i Kristýna Frejová, coby státní zástupkyně, ale z ženského zastoupení vyhrává postava tlumočnice Zuzany Fialové, jež zaujme svou mrštností i výrazem tajemné divošky. Děj režisér pozoruhodně graduje, poslání hlavního hrdiny příběh táhne kupředu, až do strhujícího finále, o němž nechcete vědět nic předem. Zelenka si vždy vybírá témata, která přesahují hranice domácí tvorby a Modelář není výjimkou. Jedná se o těžký psychologický polithriller a rozhodně není filmem pro všechny, naopak skutečně ocenit ho dokážou hlavně Zelenkovi fanoušci. Doporučuji předem zhlédnout trailer (jenž je skvělý) a usoudit, zda vás takto politický, zároveň osobní a za všechno vskutku náročný příběh může v kině zaujmout, čímž se dá snadno předejít zklamání. Pro běžného diváka totiž může Modelář představovat nereálnou „slátaninu“ vymyšlenou bláznem, šílencem. Proto dále navrhuji předem zhlédnout alespoň jeden film Petra Zelenky, nejlépe pak Knoflíkáře, popřípadě zmíněné Ztraceni v Mnichově. Alespoň částečná znalost autorova letitého stylu vám může pomoci najít u jeho Modeláře cestu k silnému zážitku. Chyby, další ze snímků značky „Petra Zelenky a jeho přátel,“ zajisté má, nicméně ve srovnání s běžnou českou tvorbou představuje dílo zcela jedinečné, nadčasové a jdoucí za posláním! 75% a krásné čtyři hvězdičky . (07.02.2020)

Námět v našich luzích a hájích takřka nevídaný, výborný Hádek v roli zaťatého idealisty a pro úsměv Veroniky Kubařové šel bych světa kraj. Jenže celkově nevím, jak se k tomu postavit. Pokud by se film pohyboval výhradně v rovině aktivismus vs. pragmatismus, přičemž oba dva rozdílné směry by reprezentovali spolupracující kamarádi, tak by se to dalo nějak uchopit. Jenže prim tady hraje aktivistická role, která navíc působí úsměvně, což vůbec nezapadá do celkového konceptu. Navíc Zelenka nutí diváka přemýšlet, což se mu sice daří, jenomže člověk pak naráží na mraky nelogismů a nesmyslů. Prostě je to celý divný, ale ne tak hezky divný jako Knoflíkáři. Vzdor tomu všemu se mi to docela líbilo, ale chtěl jsem, aby se mi to líbilo víc. 60% (01.07.2020)

Oceňuju, že film se snaží po hrdinově vzoru přesáhnout český rybníček a jít po aktuálním globálním tématu (terorismus) skrz domácí specifikum (české právní a politické prostředí) a není přehnaně vážný a aspoň místy se mu u toho daří tvářit jako thriller. Pavel, ačkoliv jasný naivní idealista, pro mě byl celý film dost nečitelnou postavou, kdy jsem netušil, kolik v sobě má temnoty, což mě drželo v příjemném napětí. Plecháč mu tvořil dobrý protipól, ačkoli na první pohled působil jako komická figurka. A Hádek s Mádlem dobří. Linie mezi Pavlem a manažerkou z volebního štábu mi připomněla Taxikáře. Celkově sympatická záležitost. (11.09.2020)

Petr Zelenka, velmi svérázný tvůrce, si bere na přetřes českou a zahraniční politiku, zvláště tu americkou. A apoliticky orientovaný divák vůbec netuší, o co mu vlastně jde, respektive, co chce svým počinem sdělit. Politicky orientovanému divákovi budou jeho vážně míněné postupy mnohdy k smíchu. Posuďte sami. Pavel (Kryštof Hádek), ústřední hrdina vyprávění, je chemik, modelář leteckých benzínových modelů, nabíjí elektrické koloběžky, občas přistihne svoji sestru (Helena Dvořáková) při souloži, jelikož u ní bydlí, a hlavně je vynikající navigátor dronů. A co je pro diváka nejpodstatnější, je ta skutečnost, že se začne značně nořit do vod špinavé politiky a jejich praktik, chce postavit před (český) soud George Bushe za zločiny proti lidskosti a na amerického politika Dicka Cheneyho (s tváří Jana Vondráčka) chce spáchat atentát. To je jen stručný výčet toho podstatnějšího z filmu, samozřejmě, že celý film je ve své struktuře poněkud obsáhlejší a složitější. Zahrnuje i nerealizovatelné předvolební sliby českých politiků. A také se váhá, co s vnadnou právničkou Veronikou Khek Kubařovou, která ke vší pánské uslintanosti náhle zmizí z filmu. Nechat ji oblečenou a jen přistoupit na její tvrzení, že nemá prsa a má velký zadek?! A také nezapomínejme, že hlavní hrdina má kamaráda, šišlajícího Jiřího Mádla, což je jeden z faktorů, co právě film vrhá do jeho nechtěné směšnosti. Námět je v naší filmové tvorbě opravdu unikátní. Od Zelenky ani nelze čekat něco, co by zapadalo do běžného rámce tvůrčího normálu. Jedni jsou z jeho tvorby nadšeni, druhé jeho prazvláštní výplody neoslovují. Já se držím někde uprostřed. Samotný námět má inteligentní proporce. Vše je ale poměrně polovičatě a nedotaženě řešené. Nedozvíme se, jak dopadly volby s politikem, co má na kontě komunistickou minulost coby nechvalně známý soudce z dob normalizace, kam se vlastně poděla jeho právní zástupkyně, jaký přesný účel má ve filmu plnit bohatý podnikatel a zároveň ženatý milenec sestry hlavního hrdiny (Jiří Štrébl). A tak je to celý film. Vždy to má potenciál, ovšem zakončení je neuspokojivé. Závěr filmu (atentát) už byl přehnaný a mimořádně absurdní. Kryštof Hádek odvedl skvělou hereckou práci. A Petr Zelenka si mě svými podivnými tvůrčími výplody (zatím) plně nepodmanil. 6/10 (18.01.2023)

Mám s filmami tohto druhu zásadný problém. Nie všetko, čo sa v nich prezentuje, má logiku, respektíve, že by bol zachovaný zdravý úsudok. Aj v tomto prípade sa dá poukázať na toľko nezmyslov, že by z nich bolo možné natočiť nezávislé pokračovanie. Keď však budem samotný snímok hodnotiť bez hlbšieho zmyslu, ale len ako bohapustú zábavu pre diváka, ktorá má za úlohu vyplniť jeho voľný čas, tak "Modelár" plní svoju štandardnú úlohu. Na záver už len dodám, že by sa šiklo doplniť žáner "komédia", lebo tá forma komunikácie, dialógy, respektíve samotný výkon Mádla, na to všetko doslova poukazuje. (10.06.2020)