Díry

V Dírách mě iritovala hloubka dělící dětské a dospělácké postavy. Problematičtí kopáči v táboře Zelené jezero jsou tak věrohodní a opravdoví, že se s nimi během chvíle ztotožníte. Stanley a Zero jsou ukázkovými kamarády do deště (díry) a jejich dojemné přátelství je hlavním tahounem příběhu. Dospěláci jsou na druhou stranu tak neuvěřitelně stupidní postavy, že situaci nezachrání ani jména Voight a Weaver a ku mé nevoli podkopávají zalíbení ve zbytku děje. (02.07.2009)

Riskantný pokus skĺbiť niekoľko žánrov do jedného celovečerného filmu. A pravdupovediac, neviem do akej kategórie by som tento film zaradil najviac. Skôr by sa mi hodil - rodinný. Aj keď aj to len preto, lebo vzniklo u Disneyovcov, a príbeh ktorý sa nám snaží podsunúť rozpráva detsky nostalgicky, pravda skutočnosť je taká , že to nie je ani vyslovene detský film a pravda je tiež taká , že je najmä o nich. Triky sa tu využili konečne aj na niečo iné než len na bezduchý samoúčel. Mladí a neokukaní herci, veľmi zaujímavý príbeh obalený skvelou réžiou a bohtou výpravou. Ja som sa pri jeho pozeraní cítil skvele, a myslím si, že podobne na tom bude i väčšina z vás. Pretože tento Disneyho tak trochu netradičný projekt je prakvapujúco skvelý aj bez toho , aby sa násilne vtieral, ako napríklad ich pravidelné kreslené celovečeráky. (28.11.2003)

Mišmaš všeho možného a nemožného v laciném třpytivém obalu. 1) Mám rád, když nevím, kudy se film bude dále ubírat, protože je dějová zápletka rafinovaná nebo alespoň složitá. Tady ovšem je všechno jasné hned na začátku, pokud tedy připustíte, že jde o dobrodružnou komediální westernově fantasijní romantickou pohádku pro děti i dospělé s nádechem dramatu a thrilleru. K tomuto poznání ovšem divák dospěje až někde přinejmenším v polovině filmu, protože až do té doby si říká, že to snad autoři nemyslí vážně a že pejsek s kočičkou už svůj dort upekli, tak proč tito američtí epigoni. 2) Když pak není jasný adresát, není divu, že výsledný dojem z filmu je přinejmenším rozporný. V podstatě zbytečná dvojkolejnost příběhu s historickými flashbacky vše jen zdržuje. 3) Film jsem shlédl vlastně kvůli mému oblíbenci, tehdy 17letému Shia LaBeoufovi. Ani bych ho v jeho nevýrazném hereckém projevu snad nepoznal (ono taky nebylo moc, co hrát). Vetřelkyně Weawerová tomu taky moc nedala, ani ty pomalované australské ještěrky si moc nezahrály, takže jediný zajímavý výkon jsem zaznamenal u Jona Voighta. (03.12.2010)

Nadmíru povedený rodinný film s malou porcí mystických prvků, které jsou velmi přesně dávkované (stejně jako flashbacky z "westernové" minulosti) a skvěle tak fungují. Mladý LaBeouf je ve filmu dobře obsazený a na svůj věk předvádí již autonomní výkon. Dospělým postavám vévodí suverénní Jon Voight, který si svou postavu mírně psychotického dozorce vyloženě užívá (ne že by se ale Weaverové nebo Nelsonovi dalo něco podstatného vytknout). 80% (05.10.2008)

Hezké, milé, příjemné a téměř doslovné převyprávění knihy Louise Sachara (která mi vždy připadala jako ideální scénář). Zajímavě provedené prolínání minulosti a přítomnosti, lehce mystická atmosféra a hlavně kvalitní hudba. Shia LaBeouf byl sympaťák už jako mladý klučina a Zero Khlea Thomase si mě získal už v prvních minutách filmu. Starší herci formátu Sigourney Weaver a Johna Voighta přihrávají mladším kolegům, kluci z kempu jsou sympaťáci (obzvláště Škubal)... (09.09.2007)