Vojcek

Woyzeckovo šílenství v podání Klause Kinského je mrazivě děsivé, pravda. Filmové zpracování samo o sobě mě nikterak nenadchlo, na druhou stranu nutno podotknout, že ani výrazně nezklamalo. Smutné vyprávění o utrápeném, vyhladovělém a týraném vojákovi, které směřuje k nevyhnutelné tragédii. "Když truhlář hobliny smete, kdo ví, čí hlava na nich spočine?" (15.04.2018)

Nikdy jsem nic podobného neviděl, Kinski si vzal celý film pro sebe, ostatní postavy jako by neexistovaly. Jeho šílenství bylo tak fascinující, že já sám jsem chvílemi koukal podobně vykuleně na obrazovku jako Woyzeck, lapal po dechu a nechápal co to sakra je. Psycho vedle Woyzecka je asi jako limonádka a absint. Škoda jen, že to nebylo ještě delší, takhle to působilo spíš jako krátká komorní povídka, než celovečerní film. (15.07.2008)

Klaus Kinski už několikrát prokázal, že dokáže zahrát i tam, kde není co. Ne, že by to byl případ tohoto Herzogova filmu... Jisté však ale je, že před jeho hereckým výkonem jde všechno stranou. Tak sugestivní scénu, jako je smrt Marie jsem dlouho v žádném filmu neviděl a za svou působivost vděčí tato scéna právě Kinskému. Šílenství, touha a žal, to všechno se zračí v jeho očích na pozadí jedinného obrazu, navíc téměř bez střihu. Slovy to však popsat nelze, měli byste to vidět. Ostatní postavy ve filmu pak nemají moc šanci. Werner Herzog ukazuje, že je režisérem, který se zaobírá především postavami, jejich vnitřním světem a jejich psychologií spíš než čímkoliv jiným. Díky tomu, a to je částečně škoda, pak film působí jako divadelní inscenace převedená v nízkorozpočtový televizní film . Na jeho působivosti mu však tahle piha neubírá. (25.02.2009)

Pokračuji v tažení filmy Wernera Herzoga. Po Stroszkovi, což byl jenom podivín, přichází na řadu regulérní blázen Woyzeck čili Vojcek. Ta šílenost je vidět v očích Klause Kinskiho od prvního záběru, takže člověk jenom čeká, kam až to dospěje. I když možná si za to trochu mohla nevěrná Eva Mattes, ale zase co je moc to je moc, to by musela být vyvražděná polovina národa. Takže radši si dám pozor. Velmi mě potěšilo, že film byl natočený v mé milované Telči, navíc v době mého mládí, proto nemůžu jinak, než dát plný počet hvězd. (11.12.2010)

Zvláštně zkonstruované dráma z psychologickým podtextem. Už jenom tím krkolomným názvem Woyzeck, který se mi i těžko píše dokázal nepatrně odradit, ale nakonec jsem se nedal a film si pustil. Psychologická stránka, která se postupně mění v psychopata je zajímavě ztvárněná, ale když je to to jediné, co dokáže na filmu zanechat následky, je to trošku škoda. Woyzeck je takový nepatrný neposeda, který nedokáže zůstat chvíli na jednom místě. Woyzeck je prostě nádherně zkonstruovaný případ člověka, se kterým hýbe pero scénáristy od deseti k pěti. (09.07.2008)