Ohnivé ulice

"Moje plány jsou teď v háji. Je to na tobě. Nakopej mu prdel." Tak tuhle jízdu zkrátka miluju. Prostě kdysi a kdesi se odehrála jedna úžasně stylová rokenrolová báje a já byl přitom už mnohokrát. Vždycky jsem se zamiloval do Ellen, užil si Ravena v kožených lacláčích, obdivoval jsem Tomovy kšandy v akci, vypil trochu tequily s vojákem McCoyovou, utěšil Revu a nedočkavě jsem čekal na vzájemné oťukávání hlav metrovými kladívky. A samozřejmě na muziku, protože tenhle soundtrack patří k mým nejoblíbenějším. (30.05.2018)

Nejlepší na celém filmu jsou zpívané pasáže a samotné písničky, což je docela úlet na to, že jde o akční kousek. Samozřejmě nesmí chybět romantika – no zas na druhou stranu na mladou Diane Lane se pěkně dívalo, já tuhle herečku v mládí žral. Michael Paré se svými kšandami se snažil co mu scénář dovolil, bohužel se tu viditelně snažili tvůrci dost šlapat na brzdu, takže nějak moc násilí tu neuvidíme. Pár pěstních soubojů, nějaká ta střelba, výbuchy aut a motorek a finální souboj s kladivy – to je ovšem vše. Trošku chabé a nezachrání to ani šílený Willem Dafoe v latexu, ani ta striptérka na baru, co z ní byli všichni motorkáři totálně v prdeli (no vlastně kvůli její prdelce). Při pohledu na ty účesy jsem si taky hned vzpomněl na Pomádu…Škoda, že tu víc prostoru nedostala Amy Madigan, její postava alespoň nešla pro ránu a tvrdá slova daleko, bohužel kromě záchranné akce moc prostoru nedostala…Co se kvality filmu týče, tak podprůměrná záležitost, jednu hvězdu navíc dám za úvodní písničku a Diane Lane. 50% (19.02.2022)

Another time, another place... bylo nebylo, byl Walter Hill se svou posedlostí jednoduchými, ale poctivými, maximálně vytěženými a lahůdkově stylizovanými nočními akčními béčky. OHNIVÉ ULICE v mnohém připomenou jeho předešlý snímek, skvělé WARRIORS. Opět nás čeká jedna atmosférická pekelná noční jízda smrdutou městskou stokou hemžící se nepřátelskými (motorkovými) gangy a úplatnými poldy, plná skrývání a potyček a zakončená za úsvitu soubojem hrdiny s ultraslizským padouchem (přičemž tentokrát bojují kladivy). A našlo by se toho mnohem víc, co oba filmy spojuje (např. Deborah van Valkenburg nebo scéna zapálení nadzemky), spokojím se ale s tím nejdůležitějším a sice, že je spojuje stejná kvalita. ULICE jsou stylizovanější (auta jako z POMÁDY, město připomínající Gotham, rokenrolová čísla), ale už poněkud osmdesátkově bezzubé a já u nich, narozdíl od WARRIORS nebo námětově podobného ÚTĚKU Z N.Y., necítil žádné napětí. Postavy byly totiž tak sympatické a celé to bylo tak pohádkové, že bylo brzy jasné, že se nikomu hodnému nic zlého nestane. Ale za Dafoea v černých latexových montérkách, rockovou bohyni Dianu Lane a vysmátého Billa Paxtona ve vedlejší roli si to čtvrtou hvězdičku zaslouží. (17.09.2006)

Tenhle film má jedinej problém. Úvodní song Nowhere Fast je natolik geniální, že všechno, co následuje, už je vlastně emocionálně o třídu horší. Ale i tak je to slušná jízda. Kdyby se to nicméně točilo dneska, místo Parého tam povinně hraje nějakej asiat a místo Laneový trans syn Magica Johnsona. Naštěstí tenhle film vzniknul v době, kdy měli lidi ještě všech pět pohromadě. (09.09.2019)

Ohnivé ulice zčásti připomínají post apokalyptickou Pomádu a zčásti western odehrávající se ve velkoměstě. Příběhem a hudbou jde ovšem o typickou osmdesátkovou mlátičku. Výprava je zkrátka parádní a sama se postarala o celou atmosféru. Bylo to potřeba, protože nikdo ze zúčastněných (čestnou výjimkou je Willem Dafoe) nepředvedl žádný zázračný výkon a o scénář se opřít nemohli. Fanoušci Waltera Hilla nebo Johna Carpentera ale zklamáni nebudou. (29.07.2016)