Volyň

,,VZPOMEŇME NA SKVĚLÉ DNY NAŠEHO BOJE ZA SVOBODU“… /// Svědectví o ukrajinsko-polským soužití před a za světový války. Film si podstatnou dobu buduje půdu (pevnou) pro závěrečnou cca půlhodinku, která je plná lidskejch jatek (s božím doporučením). To všechno bez zbytečnejch slov… Kurevsky z toho mrazilo. ZVÍŘATA! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pro slávu Volodymyrova trojzubce udělám cokoliv 2.) Zjistím, jak se čistí „stát“. 3.) Thx za titule „biggles55“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (10.04.2017)

Film začíná poměrnou dlouhou scénou z vesnické svatby, na níž se berou Polka s Ukrajincem. Sledujeme obě skupiny lidí, kteří se odlišují nejen národností, ale i vyznáním. Kamera nás provází dobovými zvyky a zpěvy a občas zachytí útržky rozhovorů, v nichž se dozvídáme o problémech mezi obyvateli, kteří však slaví v pospolitém a radostném duchu. Tento úvod se může zprvu jevit jako příliš detailní, postupně však vychází najevo, že tvoří silný kontrapunkt ke zbytku štědré 150minutové stopáže. Forma vyprávění trochu připomene ruskou klasiku Jdi a dívej se, v níž očima mladíka, který prochází krajinou, sledujeme válečné hrůzy. Tady je hlavní postavou mladá Polka Zoša (vynikající Łabaczová), která je nucena si vzít bohatého sedláka. Během několika měsíců zažije tolik hrozivých událostí a je svědkem takové množství zvěrstev, že jen těžko udržuje jakoukoli mentální rovnováhu. Scény vyvolávají pocit, že uplynuly spíše desetiletí, což však konvenuje se zážitky ženy, pro niž musela válka trvat subjektivně velmi dlouho. Režisérovi by se dalo vyčíst, že Zoše nakládá až nesmyslně mnoho tragédií, které působí zcela nereálně. Její postavu však lze vnímat v metaforické rovině jako ztělesnění všech dotčených obyvatel, kteří zažívali nevýslovné hrůzy banderovců, jež nespočívaly jen v děsivém násilí, ale v tom, že se soused obrátil proti sousedovi.//// Určitou slabinou jsou málo vykreslené postavy. Dialogy jsou omezeny na naprosté minimum a režisér vypráví spíše skrze sugestivní pohledy a pohyby protagonistů. Eliptická narace může být poněkud matoucí a občas kvůli ní nemají některé scény čas doznít./// Film ve zcela zaplněném kině uvedl sám režisér a už tehdy bylo jasné, že o něm bude ještě slyšet, což potvrdil Klerem, která v Polsku trhá rekordy a hýbe společností. [LFŠ 2017] (13.02.2019)

Když vás pojí jen vodka a antisemitismus, nemůže to dopadnout dobře. Křivdy z minulosti sebou nesou nenávist, nenávist přináší úpadek lidskosti. Tak spánek rozumu plodí monstra a prostředky, které nemohou být vysvěceny žádným účelem.. Od etnograficky pojatého úvodu, kdy už doutná ten primitivismus a zlo, až po inferno etnických čistek, které připomíná horečnatý sen plný útržkového vnímání a subjektivního měnění toku času, z toho čiší beznaděj. Smarzowski dobře věděl, že to téma je příď ledoborce.. (22.06.2020)

Tož to je něco pro xenofoby toto... Takhle syrovou a surovou sondu do světa hnoje jsem asi neviděl a jak mám filmy moc rád, tak k letošním Vánocům si budu přát, abych takový film už nikdy neviděl. Vůbec mi nejde na rozum, jak je možné, že Volyň a já jsme na stejné planetě. Gratuluji Polákům k dokonalému filmu, víc k tomu nechci nic říkat. (24.10.2017)

"Sláva Ukrajině" v trochu jiných souvislostech. Znělo mockrát, i s heroji. Jest doufat, že až Rusák pochopí, co jsou hranice, půjdou páni Ukrajinci taky do sebe a posvěcené pomníky těch svých zasloužilých prasat zbourají stejně jako ty Leninovy. To jen tak na okraj. A když jsem u okrajů, tak např. linie s esesákem na koni, co rád přijíždí pobejt, je jednou z nemnoha marginálií, které ten stále temnící, situací hlavní hrdinky definovaný kruh perspektivy zšišaťují. Ne že by to byl motiv nepatřičný, vždyť hrdinčiny sexuální vztahy s muži, resp. předvedení možných variant takových vztahů (až po ten platonický s typizovaným kladným hrdinou) a osudů oněch mužů patří k fundamentům jejího příběhu-historie.  Jeť onen kruh ustaven hned na začátku během nádherné svatební scény. Totiž vzápětí, po tomto kruhovém reji, se středobod teprve ustaluje, a sice za šest hektarů. Jsou však i scény za horizontem hrdinčiny perspektivy, které do tohoto kruhu patří, srov. noční agitačně-iniciační rituály u ohňů. Opravdu to nemohlo začínat lépe než svatbou. A svatební rituál položení hlavy na práh... Asi to mohlo být kratší. Asi si to taky zasloužilo organičtější řešení instruktážních dialogů a monologů, byť v tomto ohledu je na tom Volyň ještě dobře. Asi je třeba zbystřit nad plakátovou dokonalostí kladného organizovaného hrdiny. Asi bych měl dát 4*. Ale dávám pět. (25.04.2022)