Wołyń
Volhynia
Volyň
Hatred
Režie:
Wojciech SmarzowskiScénář:
Wojciech SmarzowskiKamera:
Piotr Sobociński Jr.Hudba:
Mikołaj TrzaskaHrají:
Michalina Łabacz, Arkadiusz Jakubik, Wasyl Wasylik, Adrian Zaremba, Jacek Braciak, Tomasz Sapryk, Izabela Kuna, Kinga Preis, Jarosław Gruda (více)Obsahy(2)
Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. Přes komplikovanost reality a faktů ponechává režisér možnost orientace v historických událostech, daří se mu prolnout hlavní linii vyprávění se zlomky dalších lidských osudů, stejně jako nechá diváka cele projít skrze bezpráví, násilí, lidskou bolest (v poslední čtvrtině je toho navršeného zla i násilí hodně) až k symbolickému, smírnému konci. Skvělý scénář plně naplnila mimořádná realizace, podpořená folklórními prvky, úchvatnou výtvarnou stránkou, mistrnou zkratkou v zobrazení násilných či bojových akcí, desítkami válečných scén. Působivá kamera se nebojí silné exprese při zobrazování jednoduchých či několikanásobných plánů scény. Ocenění zaslouží režijní vedení hlavní ženské role i hereckých představitelů desítek drobných postav... Wojciech Smarzowski vypráví o vraždění polských civilistů ukrajinskými nacionalisty v letech 1943–1944, které je známo jako volyňský masakr. Etnické čistky a genocida byly namířeny nejen proti Polákům, ale i Ukrajincům, kteří nebyli příznivci UPA a pomáhali Polákům, v malé míře i proti ruskému obyvatelstvu, Židům, Arménům a obyvatelům jiných národností žijících v oblasti Volyně. „Neodpouštělo se“ ani smíšené manželství... Přesný počet obětí není znám. Historici odhadují, že bylo zavražděno asi 50 – 60 000 Poláků a 2 – 3 000 Ukrajinců. Tyto zločiny byly páchány a organizovány Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA) a Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN). (Česká televize)
(více)Recenze (382)
fuu tak to bola sila. Spracovanie nie uplne bezchybne, ale tie ohavnosti v zavislosti od toho, ako teraz europa velebi banderovcov na UA mi poriadne zdvihli žlč! ()
Masakr, to je to slovo, co tenhle film vystihuje. Teror, hořící děti, mučení, stahování kůže, rozčtvrcení lidského těla a spousta lidského utrpení. Snímek je natočen opravdu realisticky a násilím se tu nešetří. 90% ()
Pekne spracovaný príbeh ženy, ktorá od začiatku až po koniec filmu iba trpí až dôjde k pokoju... Vo filme sú stvárnené viaceré silné momenty či už prostredníctvom vrážd, násilností, ale aj cez trpiace deti... Divák čaká , že sa stane konečne niečo dobré, ale v podstate sa také nič nestane. Jedná sa o smutný príbeh, bez štátneho záveru. ()
90% na to se ti novodobí mávači modrožlutými trenkami a vyznávači agresívního Azovského komedianta v zeleném tryčku dosazeného z USA asi nebudou chtít dívat. Dost síla , nikdy jsem neměl po filmu takový pocit. ()
Ach jaj. Strašné, prestrašné, úzkostlivé, a smrteľne depresívne. No zároveň tak pravdivé a realistické. Krutá poľská dráma bez akýchkoľvek komerčných elementov v dlhých, 150 minútach, dokonale divákovi priblíži útrapy bežných rodín na poľsko-ukrajinskom pohraničí, ktorých zabili buď nemci, rusi, nacionalistickí ukrajinskí, alebo pomstychtiví poliaci. Či si žid, rus, ukrajinec, nemec, poliak, muž alebo žena, dospelý či batoľa, smrti sa proste nevyhneš, pokiaľ nemáš spekla šťastie. No ak aj máš, tak prídeš o všetko a všetkých. Aj o svoju príčetnosť. Hrôzostrašné dopady smrteľnej vojny aj mimo frontovej línie, v závere vykreslené extrémne explicitne. S odstupom času dajú zmysel aj úvodné oslavné folklórne svadobné spevy, ktoré ale pôsobia skôr iritujúco a strašidelne. Zároveň stručne vykreslená téma Banderovcov, o ktorej v čase vzniku filmu (2016), nebolo na Slovensku ani počuť. A že rusa má poliak v rebríčku svojich morálnych hodnôt úplne na dne, je známe. Že ale inak vníma ukrajinca, je po zhliadnutí filmu prekvapujúce. No možno si tému treba naštudovať dôslednejšie. ()
Stačí si vyhledat na netu fotky „rzeź Wołyń“ a zjistíme, že realita byla taková jako ve filmu, jen ve skutečnosti bylo takto zmasakrovaných cca 60000 lidí. Něco neskutečného, a pak skoro 50 let mlčení, a někteří by nejraději zapomněli úplně, že tam někdo žil, že tam byly vesnice, památky, historie rodin, láska, sousedé, přátelství, všechno bylo zničeno na věky… Už nikdy nic nebude stejné, i za 100/200 let tyto události někdo vytáhne a změní k obrazu svému a použije jako pretext pro další genocidu, člověk se nemění a civilizace neznamená nic, jsme pořád stejní, zlo je v člověku jako jeho základní podstata… ()
A dneska lidí řeší, jestli je lepší apple nebo samsung... zda koupit xbox nebo ps... zda bude soused závidět škodovku nebo forda... ()
o nicom. nudne spracovane, bez konceptu. su tam momenty, z celeho filmu asi 10min max. aj triky su bez chyby, ale ako celok je to fakt strata casu uplne. ()
Nezastavujeme, máme spoždění.... Vystoupíte si až ve Volyni.... Sakra pes to bylo větší rodeo než když v pětačtyřicatym hořel prasečák. Od pšonků jsem čekal ledacos,ale tohle byl brutal. Byli a jsou doby a místa kdy se lidi neštítí ničeho. ()
Dobre urobený film klobúk dolu. o začiatočnom úseku sedliackych haličšských (nie nezahalených??) bakchanálií a poštvávaní sa vykľuje neľútostne otvorený, vcelku skoro objektávny film(pokiaľ ide o historickú hodnovernosť). Vynechaní sú zabití volyňská Češi aj Slováci- hoci tam boli zabití. Vo filme uvedený nie celkom presný údaj 100.00 zavraždených- hoci samotné poľské pramene uvádzajú 250.000- čo už je genocída. Ale ako sme u bratov Poliakov zvyknutí- nevynechajú čťuchnúť si do SSSR- hoci na území obsadenom SSSR sa Poliakom nič nestalo- tam likvidovali banderovcov!! Ďalej -Naznačená úloha farárov a popov pri vyvolaní nenávisti medzi Poliakmi a Malorusmi- /nesprávne nazývanými "ukrajinci" . Ukrajina bola ešte v roku 1916 malá gubernia v ruskom cárstve- a nijakéjo mároda s týmro názvom nebolo . Avašak kazolícku cirkev šetrili- hoci pôvodcom nenávisti medzi pravoslávnymi a katolíkmi bol od roku 600 VATIKÁN- stále si chceli "katolizovať" pravoslávnych veriacich- zčasti sa im to podarilo vo forme tzv "uniatov" cirkvi s pravolsávnym obradom a podriadenosťou Rímu-Vatikánu. Je to škoda- že sa režisér neodhodlal odhaliť(skôr ju zahalil)negatívnu úlohu pedofilnej a cudzoložnej svätej cirkvi, kráľovstva pidorov šukačov všetkého druhu. pre drobné nedostatky dávam 4*. ()
Nejdrsnější a nejsugestivnější film, co jsem kdy viděl. A to o parník. ()
Šílená zvěrstva, která páchali Ukrajinci na polské menšině. Soused sousedovi. Z literatury vím, že Němci najímali ukrajinské vojáky jako dozorce v koncentračních táborech, protože byli daleko brutálnější než SS. Je to v nich, tak bacha! ()
Film, u kterého i Verbala při tvorbě komentáře opustil jeho neodmyslitelný sarkasmus a ve velké míře i vulgarismy a to už je co říct. Syrové vyobrazení surové reality průběhu druhé světové v oblasti dnešní západní Ukrajiny, v té době Polska. Sice je to trošku jednostranný pohled, ale je fakt, že řádění Poláků nedosahovalo úrovně toho, co předváděli Ukrajinci. Škoda, že film minul jednu další podstatnou menšinu, která si tam před válkou spokojeně vegetila, a to českou. Našinec by tak pochopil proč tvořící se československé sbory s takovou vervou posilovalo tolik Volyňských Čechů. I tak polským autorům smekám kšiltovku a vyjadřuji díky a uznání. Je vidět, že od Katyně ve zfilmovávání svých národních křivd udělali ohromný pokrok. A stále mají dost materiálu na další takové filmečky. Teď by mohlo přijít na řadu třeba trojí dělení Polska. ()
Verbal řekl vše, co lze k tomuto dílu říci. A pochybovačům bych přál deset minut v reálu a budou tvrdit, že peklo musí být procházka rájem. ()
Něco tak sugestivního jsem neviděla roky. Nemohla jsem odtrhnout oči a přitom se na to nedalo dívat. Ještě teď - třetí den po zhlédnutí - se z toho vzpamatovávám. Mazec. ()
Země nasáklá krví... a vodkou. Jeden z nejděsivějších filmů vůbec. A přitom přes všechnu tu hrůzu víte, že realita byla ještě horší. Vadí vám pozvolný rozjezd? Ale právě to pozvolné přituhování, nejprve jen náznaky, postupné ubírání lidskosti tu či onde, to je na tom to děsivé... ta poslední půlhodina je "jen" výsledek. ()
Čekal jsem, že film bude končit obnovením sovětské Ukrajiny a zkrátka ukázkou toho, jak se dějiny neustále točí, že je všecko jenom změť režimů, ideologií, zločinů, předsvědčení a zájmů velmocí, které dříve či později zase zmizí... Takový film (kdyby takto skončil) by mohli pouštět občanstvu, aby se naučilo historické gramotnosti. Takhle (až na několik výjimek) to bylo jen polské obviňování sousedních národů z křivd proti němu (i když to byly nechutnosti na entou)... Poláci se obhájí, nacionalistické vody se rozvíří, ale jen málokomu z toho dojde, jakou roli hraje obecně ve společnosti nacionalismus, náboženství atd... Hledáte-li takový film, pak tedy zvolte Raja 1918: Porovnáním poznáte, jakou má mít úroveň historický film (skutečně) občanského státu. ()
Víceméně souhlas s verbal. Co mi chybělo je lepší příběh, chvílemi jsem si říkal, jestli nekoukám na nějaké gore. Gradování bylo slušné. Druhá věc je nic moc hudba. Tenhle film by si ji opravdu zasloužil. ()
Po dlouhé době film, který se mnou hnul stejně jako Jdi a dívej se. Film, u nějž není nutné hledat smysl, proč vlastně byl natočen, film, který v nás vyvolává otázky, jak a proč se z jednotlivců stává zfanatizovaný dav. Přestože popisuje dobu před víc jak půl stoletím, mluví do (o) naší současnosti. O historii Volyně jsem nevěděla, za bolševika se u nás o ní nemluvilo, protože Ukrajina patřila k Sovětskému svazu, dnes se opět nemluví, protože Ukrajina je „náš přítel“ a je nepřítelem Ruska... Režisér Smarzowski ukazuje nejen střídání moci a válečné utrpení obyčejných lidí, ale v našem českém kontextu velmi odvážně odhaluje, jací ve skutečnosti byli dnes obdivovani ukrajinští nacionalisté z UPA a OUN-B. Poláci mají evidentně větší hrdost a odvahu a nepřevracejí své dějiny podle aktuálního politického požadavku, jak je tomu u nás. V tomto kontextu je mnohem srozumitelnější, co se děje na východě Ukrajiny a je neuvěřitelné, že Ukrajinci u nás mohli svobodně mávat nacistickými banderovskými vlajkami a demonstrovat proti Rusům, aniž by se někdo z naší demokratické věrchušky proti tomu vyjádřil, neb se jim to hodilo do dnes požadovaného odporu proti Rusům. ()
Související novinky
43. Letní filmová škola začíná 28. července
Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)
19. Kino na hranici = kino pro mě
Jarní filmový maratón nad hraniční řekou Olší se blíží. Devatenáctá těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a… (více)
Polští orli
Do sekce Ocenění přibyli Polští orli. Ocenění našich severních sousedů má za sebou teprve krátkou historii. Uděluje se od roku 1999 a momentálně oceňuje filmy a seriály v devatenácti kategoriích.… (více)