Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Rex Mundi
    ***

    Nejaký čas mi trvalo si zvyknúť, ale nakoniec zaujalo. Až do konca mi prekážali rovnaké veci, možno preto len 3*. Najmä prehnaná teatrálnosť Kahiny a jej traumy z mladosti. Človek by povedal, že za 15 rokov už to mohla v hlave nejako spracovať. Tiež veľmi náhla epifánia prokurátora ohľadom jeho etnickej príslušnosti. Nemám nič proti Sámom, iba to, že väčšinu života sa snažil byť Švéd a tento jeden prípad v ňom prebudil tú polovicu Sáma. Trochu rýchlo postavený mostík. Ale inak fajn.(13.7.2018)

  • Tosi
    *****

    Tvůrci seriálového megahitu Most mají na svědomí i další policejní sérii, tentokrát z důlního městečka na severu Švédska. S první brutální vraždou se odkrývá špička ledovce tajemného příběhu pro docela nesourodou dvojici vyšetřovatelů....a po posledním díle vyslovuji kacířskou myšlenku, že to bylo dokonce o chloupek lepší než Most.(1.2.2017)

  • Necrotongue
    **

    Před první epizodou jsem s klidem očekával, že se mé závěrečné hodnocení bude pohybovat vysoko v červených číslech, jak už to tak se severskými kriminálkami mám, takže jsem se dočkal velkého překvapení (nemilého). Nechtěl bych všechny nedostatky házet na Francouze, ale fakt si myslím, že na nich mají lví podíl. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že prioritou není vyšetřování, ale soužití různých (pokud možno všech) kultur na jednom evropském písečku. Tvůrci se neustále pokoušeli navodit atmosféru zvláštního tajemna a dosáhli jen toho, že pro mě seriál žádnou atmosféru neměl. Dost mě otravovaly neustále flashbacky do Kahininy minulosti i stále nové překvapivé výsledky vyšetřování. Ne, tento seriál na mě nefungoval, a to mám Most ve svých oblíbených deseti.(4.8.2018)

  • Disease
    ***

    Plusem je, že to nebyl další Broen, mínusů by se našlo víc, například pomalý rozjezd, kdy jsem to při druhém díle málem zabalil. Také pachatel byl odhalen příliš brzy, i když uznávám, že v těchto seriálech krimi zápletka není až tak důležitá. A právě proto mi také vadila ta vztahová rovina, která staví jen na kulturních odlišnostech. Ale musím uznat, že švédský rasista to má daloko těžší než podobný u nás, já u těch Laponců nějaké zásadní vizuální rozdíly neviděl...(9.4.2018)

  • JFL
    ***

    Zajímavé čtení ty komentáře tady na ČSFD. Konečně jsem díky nim pochopil, co diváci detektivek považují za kvalitu: vycizelovaný vizuál a "originální vraždy". Diváci klasických epizodních detektivek typu "Colomba" jsou amatérští kriminalisté, které bavilo pokoušet se rozplétat zločin spolu s vyšetřovatelem, či dokonce být o krok napřed. Jenže pak přišly dramatické detektivní seriály, kde vražda nebyla středobodem, ale McGuffinem, jenž rozplétá vztahy postav a jejich osobní dramata. Co do opravdových scenáristických kvalit dodnes v této kategorii vysoce ční dánský "Zločin" a z novějších ho dohání např. isladský "Trapped". Tvůrčí duo Mårlind a Stein si získalo mezinárodní renomé "Mostem", kde onen mnohokráte vytěžovaný, ale kvůli náročnosti málokdy vyloženě dobře dotažený koncept nikoli obohatili, ale maximálně vyhrotili. Namísto realistických figur přišli s extrémními protipóly, které vsadili do přemrštěného případu s až bondovsky dokonalým vrahem, kterému každý detail jeho přemrštěně překombinovaného plánu vychází. Ale díky výtečně nastavené interakci ústředních figur a jejich představitelů tato veskrze braková premisa zafungovala a stala se celosvětovým hitem. Jestliže "Most" tak říkajíc smrděl papírem na sto honů, ale pořád výtečně poutal pozornost, pak "Půlnoční slunce" je vyloženě jen kudrlinkami ověšený odškrtávací seznam odhalující pravou povahu quantity TV. Ta v honbě za diváky, přesněji řečeno v zoufalé potřebě diváky udržet před obrazovkou blafuje originalitu co možná nejexotičtějšími variacemi úspěšných konceptů. Takže v "Půlnočním slunci" máme dvojici až überschematicky různorodých detektivů z různých zemí, kteří řeší sérii co možná nejbizarnějších mordů v uhrančivé exotické lokalitě. K tomu přihodíme ozvláštnění v podobě střetu kultur a etnik, který navodí pocit unikátnosti a především i rovinu poznávání a la "Cestománie". To vše pak obalíme doslova všemi scenáristickými triky, jaké se nabízejí, ba dokonce i falešnými indiciemi a halucinacemi, které by dříve v detektivkách byly považované za hrubý prohřešek žánru (páter Knox by se nestačil divit). Diváci už neřeší, jak se něco stalo, ani neprožívají utrpení s postavami, ale jen čekají, jak a jestli vůbec do sebe zapadnou všemožné absurdní stopy a falešné indicie, potažmo morbidně čekají na to, jakou další ujetě drastickou vraždu si scenáristé vymysleli a přemrštěně onanistickou formou ji ztvárnili.(13.1.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace