Okno do dvora

Náš privát s Peťanem na škole měl také okna do dvora. Když nás po prvním měsíci sousedi přestali zdravit a domácí mě jednou přivítal slovy "včera jsem tě tu viděl s tou malou", nabyli jsme přesvědčení, že celá pavlač zřejmě trénuje na olympiádu ve šmírování. Podle nás by v soutěži družstev neměla konkurenci. Začali jsme zbrojit smíšeným pěveckým čtyřhlasem, který zkoušel výhradně po půlnoci při otevřených oknech, do programu každé návštěvy zavedli povinnou promenádu po balkoně v negližé, velmi oblíbené se staly noční golfové turnaje, přímé přenosy nočních přenosů z NHL a zakončení proběhlo ve slavnostním duchu na samotném dvorku, kde jsme kompletní domov důchodců málem vykouřili při nevinném grilování. Nakonec se to všechno obešlo bez vraždění, ale já teď už zatraceně dobře vím, jak důležité jsou k životu závěsy. (06.02.2013)

Čekala jsem, že Okno do dvora bude, jako každý zhlédnutý Hitchův film, svíravě stmosférické. Čekala jsem, že nadcharismatický James Stewart a kráska z nejklasičtějších Grace Kelly podají svůj životní výkon. Ale nečekala jsem, že je to tak ironicky vtipné, že inteligentní dialogy jiskří ve stylu každý s každým, a že si Okno do dvora v budoucnu otevřu vždy, když zrovna nebudu mít Vertigo...Jak se tak dívám, máme nové sousedy naproti. Asi si po vzoru Jamese obstarám dalekohled, zrcadlovku a sádru a opráším myšlenku, že zvědavost je nebezpečná, protože sledovaného redukuje na objekt pod voyerskou lupou. A víte, co udělá zvíře, když ho zaženete do kouta? Zaútočí. (08.10.2007)

Ani nevim, proč se na tyhle Hitchcockoviny koukám. Ta prvotní myšlenka rozhodně neni vůbec špatná, ale zpracování je strašně naivní a chvílema až dementní. Když se na konci James Stewart brání tim, že na útočníka blejská foťákem, a ten vypadá, jak kdyby mu do xichtu chrstnul vařící olej, tak už jsem měl fakt dost. A pád z okna, to byl opravdu "majstršytk". Jinak se v těch 2 hodinách občas najde i nějaká lepší chvilka, ale jako celek to za moc nestojí. Mam pocit, že se tady hvězdičky rozdávaj za jméno režiséra, protože jinak si těch 87% nedokážu vysvětlit. Nicméně pořád je to o něco lepší, než slavnější Psycho. (23.08.2014)

Tak musím po druhém shlédnutí a cca. 5 letech souhlasit s Tosimem. Když mi bylo patnáct, hrozně sem se bál. Tak moc, že by se to dalo jen stěží opakovat a tak i mě spíš napodruhé zaujala milostná linie mezi Stewartem a úžasnou Grace Kelly. // U mě Hitch no. 1. Úžasně napínavý snímek - prostě dokonalost sama. Jen málokdo by dokázal tak výborně odvyprávět příběh "z jedné místnosti" tak jako Hitch a jeho dvorní herec - nezapomenutelný James Stewart! (16.08.2007)

Zajímavý Hitchcockův snímek, opředený legendou. James Stewart, jako dočasný invalida, tráví prakticky veškerý svůj volný čas tím, že z okna svého bytu pozoruje své sousedy, žijící naproti. Je svědkem podivných událostí a začne mít podezření na jednoho ze sousedů, že zavraždil a rozčtvrtil svou manželku. Kamera se prakticky nehne z Jeffova (Stewart) pokoje, ale to filmu vůbec neubírá na zajímavosti a napínavosti. Naopak. Hitchcock je mistr podobných experimentů a zde se opět trefil do černého. Není to žádný horor, není to ani thriller. Je to působivé drama protkané milostnou, romantickou linkou. A já jsem viděl další výborný Hitchcockův film. (03.02.2010)