Okno do dvora

„Ženská intuice sice pomáhá prodávat časopisy, ale v reálném životě je to pořád jen pohádka.“ Horko a ubíjející nuda. Týdny pozoroval tak akorát sousedy. A až pár dní před sundáním sádry z nohy to začíná být pekelně zajímavé. Okno do dvora reprezentuje vrcholnou závěrečnou sérii Hitchcockovy tvůrčí práce, podmanivost snímku spočívá mimo jiné v tom, že i dnes poměrně snadno uvěříme, že to, co se postavám děje, se klidně může stát i nám samotným. Navíc prakticky vše sledujeme úhlem pohledu bytu Jamese Stewarta. Gradaci napjaté atmosféry umí Hitchcock báječně, udržuje děj v pohybu, i když operuje na malém prostoru. (12.04.2015)

Dnes již klasický thriller od mistra Alfreda Hitchcoka, který ani tentokrát neobdržel Zlatou sošku za režie. Tento film je zdárným příkladem jak se dá z naprosto jednoduché pointy vykřeset kvalitní, napínavý film se skvělými dialogy. Na závěr bych ještě pochválil povedenou kameru a výborné herecké výkony v čele s Jamesem Stewartem. (22.11.2007)

V 50. letech to byla určitě pecka, nic moc jiného taky nebylo, že... Ale koukat na to 60 let poté, to už to člověka tak nedostane. Bohužel. Film je sice dosti pomalý, ale působí tajemně, což se mi na něm líbilo, ale se závěrem jsem čekal něco velkolepějšího, nějaký lepší vyústění, zajímavější pointu... Takhle to prostě musím hodnotit, jak hodnotím, není to prostě z mýho pohledu žádná bomba na 87%. A člověk to fakt nemůže hodnotit z pohledu diváka 50. let, to prostě nejde. Sorry. 70% (08.07.2013)

Chytré, vtipné, k zbláznění zábavné a napínavé, do detailu promyšlené - prostě jeden z nejlepších filmů nejen samotného Hiche, ale filmů vůbec. Ani po x-tém zhlédnutí mě nepřestává fascinovat. Doufám, že Okno brzo vyjde i na BD. Vedle Vertiga a Na sever severzápadní linkou můj nejoblíbenější Hitchcock. P.S. Kdo by nechtěl být na místě Jamese Stewarta a nechat se nahánět krásnou a akční Grace Kelly do chomoutu? Ach. (07.04.2010)

Náš privát s Peťanem na škole měl také okna do dvora. Když nás po prvním měsíci sousedi přestali zdravit a domácí mě jednou přivítal slovy "včera jsem tě tu viděl s tou malou", nabyli jsme přesvědčení, že celá pavlač zřejmě trénuje na olympiádu ve šmírování. Podle nás by v soutěži družstev neměla konkurenci. Začali jsme zbrojit smíšeným pěveckým čtyřhlasem, který zkoušel výhradně po půlnoci při otevřených oknech, do programu každé návštěvy zavedli povinnou promenádu po balkoně v negližé, velmi oblíbené se staly noční golfové turnaje, přímé přenosy nočních přenosů z NHL a zakončení proběhlo ve slavnostním duchu na samotném dvorku, kde jsme kompletní domov důchodců málem vykouřili při nevinném grilování. Nakonec se to všechno obešlo bez vraždění, ale já teď už zatraceně dobře vím, jak důležité jsou k životu závěsy. (06.02.2013)