聲の形
A Silent Voice
A Silent Voice
A Silent Voice
A Silent Voice: The Movie
Režie:
Naoko JamadaScénář:
Reiko JošidaKamera:
Kazuya TakaoHudba:
Kensuke UšioHrají:
Aoi Júki, Maju Macuoka, Tošijuki Tojonaga, Sacuki Jukino, Miju Irino, Ikuko Tani, Saori Hajami, Akiko Hiramacu, Kenšó Ono, Hana Takeda, Rjó Nišitani (více)Obsahy(1)
Ishida Shouya na základní škole šikanoval neslyšící dívku Shouko Nishimiyu až do okamžiku, kdy ji její rodiče přesunuli na jinou školu. Ishida si vůbec neuvědomuje špatnost svých činů, přijde o všechny kamarády a nakonec se sám stane šikanovaným. Všechno se ale změní na střední škole, kde se opět setkává s neslyšící Shoukou a snaží se napravit všechno zlé, co jí kdy udělal. Tím začíná jeho cesta k nápravě. (Gantai)
(více)Recenze (76)
I když mi přijde zápletka - láska mezi hluchou dívkou a jejím uzurpátorem - celkem slibná, potenciál se dle mého názoru nepovedlo využít. Možná je chyba ve mně, ale dost často jsem nechápal myšlenkové pochody některých postav. Bohužel místy scénáristická úchvatnost na úrovni novácké Ulice. Navíc jsem se ztrácel ve jménech. To se mi stává i u jiných japonských filmů, ale nikdy mi to tak nekomplikovalo divácký život jako u tohoto snímku. ()
Dojmy - Koe no katači je bezpochyby pro mne nejlepší anime film. Příběh je dojemný, ale zárověň drsný a smutný. Postavy tu jsou špičkový, sympaticky napsané a super. Hudba je překrásná a dojemná, bez ní by film byl rozhodně ochuzen. Animace krásně barevná a zkresleno. Jako poslední musím pochválit schováné detaily, jako vyznám rostlin v nějakých důležitých pasážích atd. Tohle všechno tohle anime naplňuje a drží perfektně pohromadě. Bezpochyby jeden z nejlepších anime filmu! Celkové Hodnocení - 100% ()
Spoiler. Hlavní doménou tohoto nudného anime byla stereotypnost. Film mě chytře na začátku namotal a namazal mi med kolem huby. To jsem si ještě říkala: „hmmm třeba to nebude zas tak špatný.“ To totiž ještě soucítíte s hlavní, hodnou, hluchou, roztomilou dívenkou. Po nevysvětleném časovém skoku ze základní školy na střední (bystře jsem si to musela sama vydedukovat) ale šla tahle blbůstka do kytek. Hluchá a debílek se pořád scházeli, rozcházeli, scházeli, mezi tím nějací „kamarádi“ měli výčitky ani nevím z čeho. Hluchá se chce na konci zabít a vlastně netušíte proč… Rozhodně jsem nevypozorovala nějakou sentimentální nebo romantickou linku. Na snímek jsem se před spuštěním vůbec netěšila a bohužel nepředčil má nízká očekávání. ()
Anime film japonskej režisérky Naoko Yamady z roku 2016 o nepočujúcej Shouko Nishimiyi a Shouyovi Ishidovi, čoby dvoch hlavných protagonistoch, mnohí označujú za jednu z najemotívnejších snímok svojho druhu vôbec. Príbehovo totiž jednoznačne ide o dielo, ktoré je plné výčitiek, vnútornej bolesti, nenávisti voči sebe samému aj iným, túžby po odpustení a snáh o napravenie skutkov z minulosti, za ktoré sa jeden po rokoch hanbí. Do akej miery však tento celok dokáže fungovať, je otázne. Určite má silu na diváka emočne pôsobiť, čomu pomáha nielen samotný námet, ale postupne aj odkrývanie pozadia jednotlivých postáv a zobrazovanie vzťahov medzi nimi. Prakticky každý z protagonistov, ktorý dostáva vo filme viac priestoru, si so sebou totiž nesie nejaké tie rany na duši. Paradoxom však je, že hoci sa divák pri sledovaní diela určite nebude zabávať (v zmysle smiať sa), emócie smútku, ktoré by možno aj očakával, sa vo väčšom množstvo nedostavujú. Jeden by si povedal, že s postupujúcim dejom budú emócie gradovať, no v skutočnosti je to presne naopak. Najsmutnejšie pôsobí príbeh na začiatku, keď je zasadený do prostredia základnej školy. Neskôr síce ešte má na niektorých miestach tendencie rovnako "zabodovať", ale nedarí sa mu ich naplniť. Pomerne nevýrazná zostáva aj romantická rovina medzi Shouko a Shouyom. Tá vo filme prakticky neústi do ničoho (vynímajúc zrejme najzásadnejšiu scénu celej snímky, ktorá však priamo nestavia na romantických základoch, ale na snahe odčiniť skutky z minulosti), hoci záver možno chápať aj ako istú formu otvoreného konca. Po animačnej stránke je nutné dielo pochváliť. Film je nakreslený veľmi pekne a zaujímavé je aj spojenie viacerých štýlov postáv aj prostredia. Tie síce nemusia vo všetkých scénach vyzerať úplne realisticky, ale snímke ako takej to určite neubližuje. Koe no Katachi trpí skôr inými neduhmi. Navonok sa veľmi snaží prezentovať ako smutné romantické anime, ktorým však v konečnom dôsledku tak úplne nie je. Ide skôr o sondu do duší mladých ľudí, postupne si uvedomujúcich dopady svojich činov na okolie. Príbehovo to určite nie je zlé, ale nie je to ani to, čo by divák možno očakával. Miestami je film takisto mierne chaotický, pričom chvíľu trvá, kým sa v ňom človek zorientuje. ()
Asi nejlepší film, co jsem kdy viděl. Vážně. No, minimálně animovaný. ()
Ke Koe no katachi jsem se ještě jednou vrátila. Po prvním shlédnutí, jsem z něj byla totálně emocionálně unavená. Až po nějakém čase, jsem pocítila nutkání shlédnout si jej znovu . Je dobře, že jsem se k tomu odhodlala. Dostala jsem se tím k mnohem, pro mě upřímějšímu hodnocení tohohle díla. Není třeba zdlouhavě popisovat děj, do toho se zde pustili jiní . Tohle anime si po všech stránkách zaslouží 5/5 . Zanechalo ve mě hluboký dojem. A tíživou otázku ,, Jak dlouho si v sobě poneseme následky svého jednání ? Je vůbec možné odpustit sám sobě ? " ()
Vzhledem k tomu, že mám s tímto tématem masivní zkušenosti, tak je pro mne tenhle film utvrzením v názoru, že postižené děti se nemají míchat se zdravými. Vždycky to vede k šikaně, protože už je to v lidské přirozenosti si vybijíet vlastní problémy na někom, kdo se liší. Nemluvě o tom, že budou naštvaní právě proto, že je bude při skupinových aktivitách táhnout ke dnu, což je zde reprezentováno ve zpívající scéně. Naopak v třidě pro hluché/slepé atd. bude mít dítě z a) lidí se stejným problémem, což je ideálná k navazování kamarádství, protože něco spojuje b) pojedou si vlastním tempem a nikoho nebrzdí. To jen takový úvod od člověka, co v téhle tématice trochu orientuje a má s ní zkušenosti. K filmu velice bolestivé sledovat, ať už scény se šikanou tak scény rozervaného Ishidy, které ho pronásleduje vlastní minulost. Hudba, hlasové herectví a animace vše perfektní a krásně to ukazuje, jak je prostě problematické dát lidi znovu dohromady a jak vlastně je složité dosáhnout spásy. A ze scén jako když chtěla Sho skočit se mi chtělo blít. Samozřejmě šlo by a je nutné zmínit některé divné věci: jako že někdo nepozná očividnou holku (navíc zaškolačku, kterou někdo pustil do budovy) a nebo jak všichni žijou celou dobu v jedné oblasti a chodí na stejnou školu základní i střední. Ale to jsou jenom malé chyby ()
Vztahy medzi ludmi nie su len cierne a biele, vyvijaju sa a dozrievaju. Vzdy tu mame sancu na zmenu k lepsiemu... Krasny film, ktory ma co povedat. ()
Tohle by měli promítat na školách scenáristiky jako příklad toho, jak to fakt nedělat. Film samotný mě bavil, ne že ne. Akorát jsem si klepal na čelo, jak je celý vystavěn na absolutně pitomých jakoby náhodách. Postavy se neustále někde náhodně potkávají, jen aby si vyměnili pozdrav, anebo se pohádali. Jsou jako špatně naprogramované NPC charaktery ve hře, které se náhodně objevují po městě, když je zrovna potřeba. Taky ta proměna hlavního hrdiny, kdy je nejdřív drzý kluk, co si užívá šikanu holky (tak nějak bezdůvodně), aby pak zničehonic obrátil a začal sekat dobrotu do extrému. Trošku té motivace pro jeho jednání by neuškodilo. Animace je pěkná, to sice jo, ale srovnávat to s Kimi no namae....to fakt nedělejte lidi! ()
Wow. Takýto psychologický prístup som naozaj nečakal. Obsiahly náhľad do vnútra hlavnej postavy a jej okolia v retrospektíve v rozpätí niekoľko rokov vytvorilo medzi mnou a charaktermi neskutočné empatické spojenie. Dej bol natoľko rozvinutý, toľko toho sa tam udialo, že mi dĺžka filmu prišla ako večnosť – čo je pozitívne. A pritom tam nebola jedna nudná scéna. Prešiel som všetkým, od hnevu a nenávisti, cez radosť a smiech až po smútok a slzy. Naozaj som unesený. edit (08.9.2018): Prečítal som si mangu podľa ktorej bol film robený a potom som si film pozrel znovu. Som takmer absolútne spokojný s touto adaptáciou. Viem si predstaviť, že by bola stopáž ešte predĺžená aby sa poskytol priestor na retrospektívne scény pre vybrané hlavné postavy, kde boli v mange ukázané ich vnútorné monológy. Dodalo by to definitívne vysvetlenie ich správania v minulosti a prítomnosti. Aj bez toho je ale divákovi jasné, aj keď sa nedozvie dôvody, že postavy nie sú čiernobiele, ako sa niekedy môže zdať. ***SPOILER*** Koniec bol podľa mňa skvelý. Áno, uvítal by som radšej keby za poslednou scénou nasledovala ešte jedna, kde Shoko fyzicky príde k Shoyovi a chytia sa za ruky. Tak ako to bolo v mange (viac menej). Ale zatiaľ čo v mange som sa od Shoyovko sociálneho znovuzrodenia na školskom kultúrnom festivale na koniec komiksu prelúskaval cez desiatky zbytočných strán, vo filme bol tento konečný šum odstránený a skončilo to na vrchole. Nehovoriac o celej metafore, kedy sa Shoyovi vráti "sluch", ktorá v mange nie je. ***END SPOILER*** edit2 (30.4.2020): Tento film je neskutočne skvelý, nech si ho pozriem hocikoľko krát. ()
Zajímavé podání téma šikany a lepení ran. Film má mnoho co říct a je to zajímavý pohled na téma, které je bohužel tabu. ()
Tento film sa mi páčil až do momentu, kým sa mi nepáčil. Pretože prerod postáv z "čo sa škádlívá" na "to se rádo mívá" nie je vôbec uveriteľné. Je to sílené a celé to končí veľmi neuspokojivo. ()
tema sikany aj postihnutia aj celkovy dej su super, takychto Shounen anime s posolstvom by mohlo byt viac. konecne nieco zmysluplne. ako prijemne plus boli cenzurovane tvare. avsak mam vyhrady, ktore mi znizuju celkovy dojem - never happened prerody postav, ktore nemaju obdoby v historii ludstva, japonske annoying upistane postavy, nelogickost konania postav, premrstene konanie typu najprv ti zachranim zivot a potom sa hanbim ta chytit za ruku, aby to nevyzeralo ze som sa nebodaj vyznal... navyse film sakramentsky tlaci na pilu a od divaka sa az prilis snazi vyzmykat aj poslednu slzu. 4* keby niet spominanych veci tak kludne aj plny pocet. ()
Vo väčšine romantických, psychologických a dramatických filmov je zápletka postavená na rozdiele v hodnotách, skúsenostiach alebo temperamente. No postavy si perfektne rozumejú, dialógy sú bez medzier a hlášky sú vypointované. Žiaden problém s komunikáciou. V tomto filme je to inak. Problémy v komunikácii sú jeho základným motívom. Problémom je rozumieť, čo mi ten druhý hovorí, aj povedať, čo si myslím z obavy, ako to ten druhý pochopí. Presne ako v reálnom živote. ()
Čím víc sleduju japonské anime filmy, tím je mám radši. Ale tento mi doslova vyrazil dech svým témamem. Scénář vynikající, vyprávění plyne místy pomalu, místy rychle, ale je natolik šokující, že po dodívání vás nutí přemýšlet nejen o hlavních hrdinech, ale i o všech okolo nich. Naprosto úžasné zpracování! ()
Film začíná docela pomalu a vlastně bych se ani nedivila, kdyby to něčí zájem odradilo. Ale zpětně si říkám, jak moc byla vlastně první polovina důležitá k tomu, abychom přesně chápali pocity postav a to jak se do svých současných situací dostali, ale zároveň nemám pocit, že bych věděla až příliš, pár věcí si musíte domyslet, což se mi líbilo. Zbytek příběhu je pak už jen čistý masterpiece, spoustu zajímavých postav a jejich vývoje charakteru, realistické příběhové linky a jejich postupné uspokojivé vyřešení, naprosto nádherná animace a snad ještě úžasnější soundtrack, dohromady tvoří podle mě jedny z nejlepších emotivních scén, které jsem v anime viděla, včetně krásného konce. Tady není co řešit, za mě nejlepší anime film. 10/10 ()
Pri tomto filme som sa vôbec nenudil išiel som do neho bez nejakych extra očakavani a vyplatilo sa ......... Už dlho som neprežival každu chvilu a to hlavne tie emočne proste ten scenar je robeny s preciznostou no aby som len nechvalil tiež tam boli take momenty že v skutočnosti by to mohlo inak dopadnuť.......Ale aj napriek tomu je to skveli film a ak ste viacej empaticky človek tak sa do toho v žijete a to pre mna dosť ovplinilo hodnotenie ...... Treba sa odputat a zase sa vratit späť a ohodnotiť hmm..... davam tomu 95% čakal som troška inši koniec ale čo už........ ()
Je úžasné, jak anime dokáže vyjádřit tolik emocí. Několikrát stekla slza, neustále napětí... a na konci prázdnota... jakožto zazobaný a znuděný hošík si objednávám všech 7 komixů. :3 ()
Pokud by mi někdo pár let zpátky řekl, že jeden z mých nejoblíbenějších filmů bude anime film, tak bych se mu pravděpodobně vysmál a řekl mu, že to se nikdy nestane. Avšak A Silent Voice mě vzal za srdce jako snad žádný jiný film. Film je adaptací stejnojmenné mangy a režírovala ho japonská režisérka Naoko Jamada, u které je známo že velice ráda používá různé symboliky, a v tomto filmu tomu není jinak. Tyto symboliky se zde odráží v každé scéně. Každá scéna je kompozičně vyšperkovaná a odráží dění nebo pocity postav. Pokud se postava cítí uzavřená nebo izolovaná od ostatních, je postavená do prostoru tak, aby i okolí poukazovalo na tyto emoce. Také se zde často objevují různé květiny, vždy při nebo po nějaké důležité scéně. Tyto květiny vždy odráží pocity, co cítí postavy, jako například kopretina, která symbolizuje nevinnost. Tyto maličkosti dodávají příběhu na váze. Když jsem zmínil příběh, ten prozkoumává témata, která jsou velmi bolestivá. Deprese, úzkosti či šikana jsou velmi velká a těžká témata na zpracování tak, aby nevypadaly až moc „prvoplánově“. Tvůrci ale odvedli skvělou práci v předání tohoto příběhu na stříbrné plátno. Hlavní pilíře příběhu jsou dvě hlavní postavy, Shoya Ishida a Shouko Nishimiya. Obě jsou skvěle napsané a mají výborný charakterový vývoj. Co se týče vedlejších postav, najde se zde pár dalších dobrých charakterů, jako třeba Tomohiro, vtipálek a Ishidův nejlepší přítel, nebo Yuzuru, sestra Shouko. Bohužel zde ale není více postav s tak dobrým charakterovým vývojem jako je hlavní dvojce hrdinů, což je škoda a snad jediné mínus. Poslední věcí, co chci zmínit je hudba skladatele Kensuke Ušioa. Ta je většinou hrána hlavně na piano, občasně s doprovodem jiných hudebních nástrojů a dodává příběhu na emocích. Pro mě osobně je to jeden z mých nejoblíbenějších soundtracků. Kdybych celý film měl nějak shrnout, tak jako psychologické drama, které vás donutí se zamyslet nad tím, jak jste se chovali, jak se chováte a jak chcete být viděni v očích druhých. Ale hlavně v jádru toho všeho se nejedná „pouze“ o lovestory dvou lidí s bolestivou historií, jedná se o příběh mladého kluka, který se znovu zamiluje do této pomíjivé reality, které říkáme život. ()
A Silent Voice Dvou hodinový film od Kyoto Animation, kterej patří do skupiny asi těch nejznámějších anime filmů (Jakou jsou "Your Name", "Weathering with you" a "I Want to Eat Your Pancreas") I přesto že jsem si tento film užil, tak mi přijde celkem stupidní, nechci tady nic spoilovat ale prostě občas na něco budu referovat, pokud se vám líbily filmy co jsou nahoře zmíněny, tak neváhejte a koukněte se i na tenhle, určitě to zato stojí. Příběh začíná v minulosti, ve škole do které hlavní protagonista Ishida chodí, a do jeho třídy přijde nová holčina Nishimiya která je hluchá. Tenhle film chtěl asi ukázat jak to hluchý lidé mají, ale moc mu to nejde. Ishida začne Nishimiyu šikanovat, jí to je asi jedno protože je hluchá nebo já nevim, ukázaný to nebylo. Možna to bude tim že ho potají miluje? Co já vim, ukázaný to nebylo. Byloje tam pár scének kde se snim chtěla spřátelit ale potom co jí skoro utopil tak nechápu proč furt něco zkouší. Ishida je zmrd a nikde nebylo řečeno jinak, žádnej důvod neměl až na to že se chtěl předvádět, ale i přesto že to několikrát přehnal tak mu prostě nedošlo že to doprdele stačí. To až poté co se na to přijde a až začne ztrácet kamarády, tak mu začíná docházet že je zmrd? Je čas na to aby se jí omluvil a konečně pochopil? Víceméně ano, ale pořádně mu to došlo až dál v příběhu a začne taková ta "depressed" část, kde se chce zabít atd. Ishida je dobrá postava ale film je až moc zaměřenej na něj Nishimiya jako hluchej main charakter je strašně málo ukázanej. Co jsem ztoho pochopil tak jediný co umí je "I AM SORRY I AM SORRY", romance která prostě tady musí bejt, mezi Ishidou a Nishimiyou vlastně vůbec nikam nevede, takže jestli hledáte nějaké love story, tak hledejte dál. Možná by mě to tak nesralo kdyby tam necpali scénky který nato ukazujou. Teďka asi zbytečně moc hejtim ale VŠEM postavám chybí development. Její matka je svině, ok? Ale proč? Ueno (jedna se spolužaček ze zakládky) je celkem svině, ale proč? Jsou to všichni tsundere který milujou Ishidu? To samý s Kawai, ubrečená svině která dělá Ishidovy problémy. A místo toho aby Kawai byla friendly a nemluvila o minulosti, tak ta svině to řekne všem, týpek se snaží všechno napravit a začít se bavit se starými "friends" ale proč by se někdo chtěl bavit s bandou toxických idiotů. Jejich vztah skáče jak fkn klokan ale nikdo znich nemá development. Takže asi 30m filmu strávíte nad tím jak si užívá čas s kamarádama a dalších 30m jak TI SAMÝ LIDI jsou na něj hnusný. Pak je tam nějakej random týpek kterej je tak random že to ani nechápu, jediný co je oněm řečeno je že nemá rád šikanu, A SAMOZŘEJMĚ se snim začne bavit, a on pak NEČEKANĚ zjistí jeho minulost a přestane se snim bavit a nakonec se snim zase NĚČEKANĚ začne bavit. Třeba další postava je jeho sestřenka a teta. Jeho teta si vzala nějakýho černýho borce a jejich děcko tam běhá po baráku, to dítě je jak Oblivion NPC. Jeho teta tam byla jednou a ani jí nešlo vidět do obličeje. Jednoduše, postavy jsou strašně slabá stránka, i přesto že by měli být ta největší. Pak je tam Nagatsuka, to je celkem frajer ale příjde mi jako "fill" postava aby zvedla Ishidovy trošku náladu, ale tuhle postavu respektuju asi protože dostala největší screentime. Já jenom doufám že manga, což je originalní source, neni tak špatná a že anime to prostě cutlo. Mluvit o prostředí asi nemusím, dyť se to odehrává klasicky v Japonské škole. Nakreslený to je pěkně, dyť je to Kyoto Animation. Zvuky a hudba jsou klasický, hodí se do toho a nemam asi co vytknout. Jak už jsem řekl, film kterej má narážet na to jak se asi cejtí hluchý lidé, tak naráží na to jak se cejtí lidi co šikanujou. Romance kvůli který jsem na to koukal, tak mě zklamala a působí to prázdně. Ale i přesto všechno, jsem si ten film užil a dopuručuju lidem který mají rádi takovéto depresivní prostředí. () (méně) (více)