Dahmer

Nevadila by mi roztříšěná forma filmu, ve které se neustále střídají flashbacky s jednou dějovou linií, jen kdyby děj směřoval odněkud někam, k nějaké katarzi, k rozuzlení, k finálnímu resultátu, zatímco on se motá sem a tam, aby v závěru rozplizle vyšuměl do ztracena. Nepřečíst si o Dahmerovi předem spoustu životopisných informací na netu, byl bych z tohohle scénáře nejspíš trochu zmatený. A i když jsou jednotlivé scény natočené podle skutečnosti, celek působí vyumělkovaně, neživotně, namísto realistického psychologizujícího thrilleru dostane divák televizní inscenaci "inspirovanou skutečnými událostmi". Renner se navíc na svou roli nehodí, postrádá nejen fyzickou podobu se svou předlohou, ale jeho Dahmer je i typově příliš běžný, chtělo by se mi říct "normální", mnohem víc se mi zamlouvalo fluidum dospívajícího Dahmera/podivínského sociopatického pošuka z novějšího My Friend Dahmer (2017). (02.12.2020)

Hrozně mě bavilo sledovat vraha s homosexuální orientací a to jen proto, že byl dobře zahraný. Líbili se mi dialogy, mají nápad. Jeremy tady zahrál chudáčka, který má v duchu jinou tvář. A to tvář zajímavého vraha. Líbila se mi kamera a střih. Chvíli mi vadili flashbacky, ale pak už začali být přehledné a zapadali mi do mysli hlavního hrdiny. Hodně mi tu chybělo jeho zatčení, o kterém je pak zmíňka před titulky. (20.02.2013)

No natož, že Dahmer je považován za jednoho z nejzajmavějších seriových vrahů, tak film o něm se k nejzajmavějším rozhodně nepočítá. Dá se říci, že film se ani nesnaží o rozebrání a náhled myšlenkových pochodů hlavního hrdiny. Co se týče dějovosti tak je opravdu minimální.Film nemá prakticky co nabídnout. (01.05.2012)

Jeffrey Dahmer si opravdu zaslouží lepší filmové zpracování než je tato povrchní sonda do jeho mysli. Příběh je založený na několika událostech jeho života, ale téměř žádná scéna není dotažená do konce a divák je tak odkázán na svou fantazii, k čemuž mu jistě dopomůže nastudovaní některých faktů před samotnou projekcí. Především metody usmrcování obětí, pokusy s jejich těly a praktiky, které s nimi prováděl. Bez toho všeho by snad film působil ještě nudněji a až na krátkou informaci na na začátku a na konci filmu je velkým prohřeškem naprostá absence toho, jak byly oběti nalezeny a jak byl samotný Dahmer dopaden, či jak jeho případ skončil. Snímek navíc postrádá jakékoliv tempo a závěrem víceméně vyšumí. Ale nejen negativním byl tento film. Reputaci zachraňuje vynikajícně hrající Jerremy Renner, který má tak nevinně úchylný pohled, že bych k němu domu na pivko asi nezašel. (16.05.2010)

Opravdu mě baví sklon některých dam a dívek, propadat jisté slabosti vůči nemocným, zklamaným, trpícím a hlavně -(viďte holky)- záhadným zákoutím duší Jeffa Dahmera a jemu podobnýcm několikanásobným vrahům. No já myslím, že ta zákoutí -(nebo spíš sklepení, či přítmí odzvučených ložnic)- duše milého Jeffreyho nebudou zase tak spletitá, ať už vzhledem k jeho vyjadřovacím neschopnostem, či faktickým lapsům jeho serial killer kariéry, která měla tak dlouhého a plodného trvání jen díky policejní zhovadilosti a neskutečnému štěstí, které bylo tentokrát skutečně nasráno na jednu hromadu....hromadu sraček jménem Jeffrey Dahmer. Mám pocit, že tyto slečny a paní se místo zákoutím architektoniky Dahmerova svědomí, věnují spíš objevování neexistujících prosluněných pokojů a teras....která tam přece někde musí taky bejt. Nuž tedy bádejte, když Vás to hřeje u srdíčka. Já raději ocením snahu pojmout celý film jako atmosférickou skládačku několika one room dialogů Jeffa a jeho jednotlivých obětí. On totiž pan režisér také mohl zvolit méně decentní přístup a namísto Dahmerovi výmluvnosti se zaměřit spíš na jeho silné stránky, jakými je znalost anatomie a kulinářství. Ostatně Jeffreyho recepty ala "Pozvěte ne večeři známé a z připravte z jejich hlav vývar." by u hororových fanoušků jistě měly úspěch a byly zaručenější cestou k jejich zájmu. 50% (30.01.2013)