Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Subjektiv
    **

    "Ten blázen (Koperník), chce otočit celou astronomickou vědu," pravil Martin Luther, ale nikoliv v tomto filmu. Jeho myšlenka, že Písmo je nadřazeno (také) rozhodnutím koncilů a papežů, však nechybí. Dozvíme se, že Luther neuznával kněžský celibát, který považoval za nepřirozený, leč hezky jadrná věta: "... To by mohla kúrie docela dobře zakázat i sraní," ta ve snímku nezazní, stejně jako cokoliv, co by snad mohlo vyvolat podezření, že se Luther neštítil sprostých slov. Což je opravdu nutné adorovat historické velikány takhle trapným zamlčováním faktů? Opravdu by tak ublížilo jeho pověsti, že z úst vypouštěl slova jako "srát"? Žel nepatřičností historických i filmových není ještě konec. "Rozum je největší nepřítel víry. Každý, kdo chce být křesťanem, musí svoje oči odtrhnout od svého rozumu," vytrhl možná Subjektiv lehce z kontextu, který film mohl uvést, upravit, vysvětlit. Neučinil tak, kdepak. Luther sice zůstal plamenným kazatelem, odpůrcem odpustků, zhýralého života vysokého kléru, překladatelem Bible a vůbec hlasatelem mnoha sympatických názorů, ovšem vše, co by bylo možno vnímat negativně, ať jste luterán, katolík či ateista, to vše bylo zamlčeno. Zůstal jen romantický bojovník proti útlaku, ohlupování a okrádání lidu. Doba, která musí respektovat všechna náboženství s jejich velkými persónami, si takový přístup žádá. Masovost si žádá další věci - z dialogů je znát, že každá postava cítí, že teď se píšou dějiny, neváhá a glosuje o sto šest. A k čemu slouží v mnoha (většině?) moderních filmech hudba? Přeci k tomu, aby se divák nenudil, když se děje něco "pomalejšího" - pusťte mu prima muziku, co zní akčně nebo monumentálně a užije si i pomalý průchod procesí. Možná si u něj i popláče. Silné **.(30.11.2009)

  • Jossie
    ***

    Dějepis mi nikdy nešel a tak uvítám každý historický film, který mi přiblíží nenásilnou formou nějakou tu významnou historickou osobnost. Snímek je natočen celkem slušně, i když Joseph Fiennes je určitě charismatičtější, než byl sám Luther, jen mě poněkud otrávila skutečnost, že vystřihli scénu, ve které si zahrál v komparsu můj syn :)).(6.9.2006)

  • m.krudenc
    *****

    Co se týče herectví, mě osobně to přišlo parádní. Co se týče myšlenky a filmového zpracování, výborné. Hudba fajn. Zápletka mě tak chytila, že jsem se nemohl odtrhnout od obrazu, abych o něco nepřišel. Nejlépe však hodnotím soudní proces, kde Martin Luther jasně stojí za svým a tvrdí že největší váhu která by měla být v křesťanství je Písmo a Ježíš Kristus. Hned jsem si uvědomil, že církev, podle zakladatelova (Ježíšova) vzoru taková měla být. Nemá jít o moc, právo a autoritu ve světě, ale o dobro, charitu a spásu člověka.(10.5.2015)

  • Adam Bernau
    *

    Martin Luther - neohrožený hrdina Západu s biblemi zavěšenými proklatě nízko. Veškerý kompars mu po celý film fandí ("Martin jim to natřel", "Rovnoprávnost!" atd.), ale skutečný vzmach Reformace i dobové bouře se odehrávají jakoby kdesi vzadu, daleko. Luther vystoupí proti odpustkům, pak je souzen, pak je zajat kurfiřtem, pak jsou nějaké rebelie a krveprolití, pak se Luther ožení a pak evangelická knížata předkládají vyznání víry v Augspurku. Aniž by tuto skládanku na druhé straně vyvažovalo niterné soustředění na Lutherovu osobnost (která si o to říká svým klíčovým významem pro evropskou civilizaci i svou nevšední povahou). Zkrátka všechno a nic. Vávrův komunistický Hus je působivější, uchopitelnější a ve své nepokryté ideologičnosti poctivější než tento chudý povrchní film, pro seznámení s historií Reformace příliš útržkovitý, pro cokoli hlubšího příliš plochý, zoufale se jen snažící dojmout osvědčenými hollywoodskými způsoby. Zápasy Lutherovy povahy nebývalé vnitřní urputnosti, přes vlastní pochybnosti jdoucí po podstatném, naznačeny srandovními nočními "boji s ďáblem", což sice odpovídá skutečnosti, ale zde vyznívá spíš parodicky a poněkud bez kontaktu s Lutherem dne. Vyložený průšvih tento film není, Lutherův vývoj je v konturách naznačen, přítomné historické motivy jsou v zásadě věrné (pokud vím), dobová města hezká, závěrečné sklánění hlav evangelických říšských knížat přece jen vzalo za srdce (ačkoli ve srovnání s působivostí Žižkovy přísahy v závěru zmiňovaního Jana Husa je i tato scéna chabá jako všechny). Dokonce některé Lutherovo kázáníčko (ať autentické nebo smyšlené) na mě zapůsobilo jako silná inspirace u srovnání s dobroduchou rozkecaností i vynikajících současných kazatelů mé církve. Ale celkově je to vývar z vyvařeného vývaru, s postavami co možná přizpůsobenými dnešnímu divákovi. Dále viz Subjektiv a Shushika (i když v kontextu Lutherova vystoupení moc nepobírám formulaci "...jednoho z nejvlivnějších proudů současného protestantizmu").(15.4.2014)

  • liquido26
    ****

    Úžasný snímek, který i přes svoje nepřesnosti, skvěle vystihuje podstatu Lutherova učení a zkaženost církve svaté. Už jen ten několika vteřinový průjezd papeže ve zlatém brnění je všeříkající. Z herců mě nejvíce zaujal Peter Ustinov. ___ SPOILER: Na konci se objevuje jedna docela velká nepřesnost, kdy se sedm kurfiřtů postaví císaři a donutí ho přijmout lutheránskou konfesi. Ve skutečnosti byli tři ze sedmi kurfiřtů katolickými arcibiskupy (a tudíž asi těžko budou podporovat Luthera) a další z nich byl český katolický král Ferdinand I. Habsburský, císařův bratr. Ale jinak dobrý :-)(15.9.2010)

  • - Kvôli tomu, že hlavný predstaviteľ Martina Luthera, Joseph Fiennes, nehovorí typickým nemeckým prízvukom, tak mu v origináli svoj hlas prepožičal nemecký herec Stephan Schwartz. (MikaelSVK)

  • - Poté, co si kněz, představující lidu jednorázový odpustek, úmyslně popálí dlaň nad pochodní, má v dalším záběru ruku neporaněnou. (Geriel)

  • - Hrad Worms, na kterém měl být Martin Luther (Joseph Fiennes) souzen, posloužil i k natočení několika scén filmu Princezna Fantaghiró (1990). (topr harley)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace