Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Německý režisér Eric Till natočil zajímavý biografický film o slavném protestantském knězi Martinovi Lutherovi, který se v 16. století postavil do čela reformačního hnutí a pro Vatikán se tak stal úhlavním nepřítelem církve. Mladý Luther, který studuje práva, se rozhodne, že vstoupí do kláštera, navzdory odporu ambiciózního otce. Když je jako mnich vyslán do Říma, přijíždí do Svatého města s mnoha ideály, ale místo čisté víry se setkává s korupcí, povýšeností a zkostnatělou církevní hierarchií. Čeká na něho nelehký a vleklý boj s církevní i světskou mocí, je obviněn z kacířství a jeho snaha vrátit se ke kořenům křesťanství odstartuje reformaci, která otevře dveře novým možnostem šíření víry. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (65)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Poněkud idealizovaný, ale nikoliv nepřesný obraz jedné z nejvýznamnějších osobností reformního křesťanství a tvůrce spisovné němčiny, který se považoval za žáka svého skvělého českého předchůdce Jana Husa. Živý Luther byl - zdá se - osobnostně podstatně složitější i lidovější než je jeho filmová podoba (viz jeho tradovaný slavný výrok "Žeru jako Čech a chlastám jako Němec"). Základní skutečnosti Lutherova života ovšem zkresleny nejsou a pohled na jeho osobnost má daleko k nekritickému obdivu. Skutečnost, že ve filmu si zahrály i české exteriéry, považuji za přínosnou (v hraném filmu je důležitá věrohodnost, nikoliv protokolárně doslovná přesnost). Skvěle natočené jsou scény jak Lutherova vyvzdorovaného přechodu do kněžského stavu, tak deziluzí z tehdejšího rozvratu "nevěstky babylónské", jak dobově nazývali katolickou církev její tehdejší evangeličtí kritici. Vynikající, v řadě ohledů s Finniesovým Lutherem kongeniální je Peter Ustinov jako saský kurfiřt Bedřich-Fridrich Moudrý a neméně přesvědčivě působí i mladá anglická herečka Claire Coxová jako Lutherova životní láska partnerka Katherine von Bora. Další skutečnosti života tohoto evangelického revolucionáře mravů a objevného teologa se do filmu nedostaly (mimo již zmíněné čarodějnické procesy to platí o setkání s Thomasem Münzerem i vývoji Lutherových postojů k německé selské válce). Přesto celek filmu zásluhou režie Erica Tilla, která ze scénáře dokázala vytěžit maximum, působí svěže, neotřele a Lutherův obraz, který podává, inspirativně a podnětně. Otázkou zůstává, nakolik můj názor může platit i pro českého nebo mimoněmeckého diváka. ()

Jossie 

všechny recenze uživatele

Dějepis mi nikdy nešel a tak uvítám každý historický film, který mi přiblíží nenásilnou formou nějakou tu významnou historickou osobnost. Snímek je natočen celkem slušně, i když Joseph Fiennes je určitě charismatičtější, než byl sám Luther, jen mě poněkud otrávila skutečnost, že vystřihli scénu, ve které si zahrál v komparsu můj syn :)). ()

Reklama

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

Luther stojí a padá na Fiennesovi a jeho proměně v nejslavnějšího reformátora. Naštěstí těch pádů není příliš, takže v pohodě pěkné 4 hvězdy. Vždy ocením nějaký takový komornější snímek z historie, který neulítavá na zběsilé akci, nabušených hrdinech a hrdinských proslovech. Ke štěstí mi stačí jen pár dobře mířených Lutherových myšlenek, přibití 95 tezí a občasné záběry snažící se o nějakou poetiku. A v závěru jsem byl štastný spolu s nima. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

"Ten blázen (Koperník), chce otočit celou astronomickou vědu," pravil Martin Luther, ale nikoliv v tomto filmu. Jeho myšlenka, že Písmo je nadřazeno (také) rozhodnutím koncilů a papežů, však nechybí. Dozvíme se, že Luther neuznával kněžský celibát, který považoval za nepřirozený, leč hezky jadrná věta: "... To by mohla kúrie docela dobře zakázat i sraní," ta ve snímku nezazní, stejně jako cokoliv, co by snad mohlo vyvolat podezření, že se Luther neštítil sprostých slov. Což je opravdu nutné adorovat historické velikány takhle trapným zamlčováním faktů? Opravdu by tak ublížilo jeho pověsti, že z úst vypouštěl slova jako "srát"? Žel nepatřičností historických i filmových není ještě konec. "Rozum je největší nepřítel víry. Každý, kdo chce být křesťanem, musí svoje oči odtrhnout od svého rozumu," vytrhl možná Subjektiv lehce z kontextu, který film mohl uvést, upravit, vysvětlit. Neučinil tak, kdepak. Luther sice zůstal plamenným kazatelem, odpůrcem odpustků, zhýralého života vysokého kléru, překladatelem Bible a vůbec hlasatelem mnoha sympatických názorů, ovšem vše, co by bylo možno vnímat negativně, ať jste luterán, katolík či ateista, to vše bylo zamlčeno. Zůstal jen romantický bojovník proti útlaku, ohlupování a okrádání lidu. Doba, která musí respektovat všechna náboženství s jejich velkými persónami, si takový přístup žádá. Masovost si žádá další věci - z dialogů je znát, že každá postava cítí, že teď se píšou dějiny, neváhá a glosuje o sto šest. A k čemu slouží v mnoha (většině?) moderních filmech hudba? Přeci k tomu, aby se divák nenudil, když se děje něco "pomalejšího" - pusťte mu prima muziku, co zní akčně nebo monumentálně a užije si i pomalý průchod procesí. Možná si u něj i popláče. Silné **. ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

Pro mne mírné překvapení, zas tak strašná protestantská agitka, jakou jsem i podle obalu DVD čekal, to není. I když historici pravděpodobně spokojeni příliš nebudou a třeba o Lutherově aktivní účasti na čarodějnických procesech se už nedozvíte. Film v základech nastiňuje Lutherův život a hlavní teze jeho reformy. 30.mil. rozpočet není pro Německo zcela běžnou záležitostí a na filmu je opravdu znát. Vedle výpravy a hereckých výkonů však příliš mnoho nezaujme. Ve spíše televizním formátu těží film především z dialogů a z citového pohnutí, které třeba v případě malé Grety u mě hraničilo s citovým vydíráním. I když podle slov režiséra šlo především o zobrazení Luthera v té lidské rovině, určité glorifikaci se film nevyhne. Ale nekouká se na to nejhůř. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (5)

  • Poté, co si kněz, představující lidu jednorázový odpustek, úmyslně popálí dlaň nad pochodní, má v dalším záběru ruku neporaněnou. (Geriel)
  • Část filmu byla natáčena v Čechách (např. chrám sv. Bartoloměje v Kolíně). Ve filmu účinkuje i mnoho českých komparsistů. (rodo)
  • Hrad Worms, na kterém měl být Martin Luther (Joseph Fiennes) souzen, posloužil i k natočení několika scén filmu Princezna Fantaghiró (1990). (topr harley)

Reklama

Reklama