Rebel v žitě

Celkom slusna spolocenska konzervacka so Selindzrem ... Nejdem tu pochopitelne vypisovat ody na Spacey-ho, jednak je to buzerantske a jednak jaxi mi to nesedi. Okrem Spacey -ho som si vsimol Erica Bogosiana, zaporaka z filmu Under Siege 2 Dark territory. Kazdopadne rezisersky na urovni, Zoey Dutch nadherna ...... spokojnost . 70 % (02.02.2019)

Salingerovu knihu Kdo chytá v žitě zná asi každý, ale ne všichni ji četli a příběh, který se skrývá za jejím napsáním, nejspíš nezná skoro nikdo. A ono se ani není čemu moc divit, protože Salingerovy životní osudy nejsou ničím výjimečné. V zásadě je to o tom, jak se mladý ambiciozní spisovatel po návratu z války změní a s ním i jeho psaní, což vede k úspěchu. Samozřejmě jsou tu válečná traumata, nějaké to pití, ale to není nic, čím by tehdy neprocházely statisíce veteránů. Nicméně Strongovi se povedlo relativně tuctový příběh převést do zábavné podoby. Salinger ve výborném Houltově podání tu není za filosofického žvanila, jakkoliv k tomu jeho status spisovatele svádí, ale zase tu není ani za povrchního floutka či arogantní hvězdu. Tak nějak se motá mezi těmi všemi polohami, což z něj vlastně dělá normálního člověka. A normálně působila i traumata a alkoholické výstřelky, dá-li se o těhle věcech mluvit jako o normálních. Hlavní hrdina je díky té obyčejnosti divákovi bližší, což je největší devíza filmu. Baví i herci ve vedlejších rolích ať už Sarah Paulson v roli agentky (či co to bylo) a především Kevin Spacey, kterého, zaplať Bůh, už nestihli vymazat. Asi si to konečně přečtu. 80% (25.02.2018)

Životopisné filmy osobností, které pro mě do té doby nic neznamenají, to u mě mají vždycky těžké. Salinger si mě ale v podání Nicholase Houlta docela získal. Stejně tak i Kevin Spacey v jeho klasické roli mentora. No a celkově vlastně film splnil vše, co jsem od něj požadoval. Dokonce to došlo až tak daleko, že mám nevýslovnou chuť si přečíst Co chytneš v žitě a přemýšlet nad tím, jak takový námět dokáže vymyslet člověk, kterému nikdo v jeho okolí nevěstí nic dobrého... (09.08.2019)

"Predstav si, akú knihu by si chcel prečítať, a napíš ju." Jednoduchý návod, ako sa stať úspešným spisovateľom. Nie každý je však Salinger. Film je krásnou ukážkou, že tie najlepšie príbehy píše sám život, stačí to len hodiť na papier a môže byť z toho i Nobelovka. Ale pozor! Aj taký spisovateľ, ktorý dosiahne najvyššie ocenenie, musí prejsť 100 krát odmietnutím zo strany vydavateľa. Vydavateľ je vlastne väčšinou hlúpy podnikateľ, ktorý vie o písaní veľký prd, a tak síce Salinger síce nikdy Nobelovku nedostal, ale jeho román Kto chytá v žite je zapísaný v histórii, kým z vydavateľa ostal len bezcenný popol. Apropo, veď aj Rowlingovú odmietlo asi 13 vydavateľstiev, kým jej vydali Harryho Pottera. Jasné znamenie, že to nikdy netreba vzdávať. (16.02.2019)

„Byť osinou v prdeli si môže dovoliť len úspešný spisovateľ.“ Musím sa priznať, že ako sa mi do toho spočiatku vôbec nechcelo a nechápal som, prečo to pani manželka chce tak strašne vidieť, tak napokon ma to zaujalo a takmer som chcel dať 80%. Nakoniec nemôžem, lebo to má dosť veľa nudných miest, herci sú mimo Houlta a Spaceyho vyloženým krovím a obsahuje to viacero okamihov, ktoré sú WTF (nočné prepadnutie), nedotiahnuté do konca (podozrivo krátka pasáž z vojny) alebo čudným spôsobom šumiace do prázdna (psychopatickí stalkeri). Páčili sa mi všetky tie preslovy o písaní, umelcoch a spisovateľoch, takisto zachytenie doby mi prišlo správne autentické a páčila sa mi výprava v druhej polovici, kedy sme opustili vojnové zákopy, univerzitné učebne a mestá a ticho sa vnorili do krásnych amerických lesov, z ktorých kde-tu vykúkajú domy. Kniha Kto chytá v žite bola jednou z najhorších, akú som v ten rok čítal. (21.03.2019)