The Breakfast Club
The Breakfast Club
The Breakfast Club
The Breakfast Club
Režie:
John HughesScénář:
John HughesKamera:
Thomas Del RuthHudba:
Gary ChangHrají:
Emilio Estevez, Paul Gleason, Anthony Michael Hall, Judd Nelson, Molly Ringwald, Ally Sheedy, John Hughes, John Kapelos, Ron Dean, Mike BurnhamVOD (3)
Obsahy(2)
Film Snídaňový klub režiséra a scénáristy Johna Hughese přináší symbolický obraz života na americké střední škole v 80. letech minulého století. Když se kvůli školním prohřeškům sejde na sobotním vyučování rebel, šprt, školní královna krásy, sportovec a podivínka, všichni jsou pouhými spolužáky. Odpoledne toho mají ale společného víc, než si kdy dokázali představit. V dobrosrdečné komedii o dospívání, která pomohla definovat celou generaci, se představuje hvězdná herecká sestava z 80. let.
(Bontonfilm)
Recenze (401)
7.9/10 aneb geniální, kultovní klasika, kterou by měl vidět každý už jen z principu. Snídaňový klub jsem si fakt vychutnal. Vychutnával jsem si postavy, humor, dobrou režii ale hlavně neuvěřitelný scénář, který je na vesmírné úrovni. I přesto, že je to středoškolský "teen" film, je to něco naprosto jiného než drtivá většina ostatních stejnožánrových filmů a jak asi tušíte, je to ve všech směrech lepší. Máme tu totiž pět naprosto odlišných individuí, kteří jsou zavření v jedné místnosti a vedou dlouhý rozhovor plný myšlenek zaměřených na středoškolské problémy. jediná věc která mí vadila bylo to, že jsem čekal důraz na slovo SNÍDAŇOVÝ, protože název filmu zní skvěle, ale v závěru nevidíte nikoho ani jednou snídat :( ()
Zazněly první tóny Don't You Forget About Me a hned jsem věděla, že jsem narazila na ten správný filmek. A opravdu, všechno to povídání, při kterém jsem chytala záchvaty smíchu nebo ucítila nůž na srdci, jsem si každé slovo uzamykala do sebe. Osmdesátkové vibes nikdy neomrzí, dokázala bych se na snímek podívat ještě několikrát se stejným nadšením. Především mě moc zaujala odlišnost všech postav. A tom to právě je. ()
S tímto filmem jsem se fakt úplně minula. Přitom to není tak dávno, kdy jsem chodila na střední, ale taková jsem rozhodně nebyla.. Nešlo mi ztotožnit se ani s jednou z postav, všechny mi přišly děsně šablonovité, hloupé, afektované. Souhlasím s komentářem uživatele Rob Roy, tohle NENÍ realita. Film je složen ze samých klišé; největší grázlík, jenž si libuje v trhání knížek, měl ve skutečnosti těžké dětství, princezna nechce být zbohatlická jako její rodiče a klidně zahodí diamantovou náušnici, šampion v zápasení je ztělesněná empatie a už by nechtěl vyhrávat, ale nutí ho k tomu jeho otec, z totálně uhozené dívky, která na začátku vydává jen „Ha!“ a plive po ostatních nehty, se stane krasavice k pohledání, zastávající se ostatních … Uááá, pomoc! A co teprve ten konec… Jedinými světlými body v temnotě jsou výkon Anthonyho Michaela Halla v roli šprta Briana, chytlavá ústřední melodie a snad jediná (?) vtipná hláška ve filmu: „A co jsi udělala ty, že jsi tady?“ „Nic. Jen jsem neměla lepší program…“ Bída, bída. 96. ze 1001 ()
Výborně napsaný příběh. Zajímavě vymyšlené figury. Výborné herecké výkony. ()
Dlouho jsem se tomu vyhýbala a díky tomu si teď můžu vychutnat velmi milé překvapení. Breakfast club mě naprosto okouzlil. Dokonalé splynutí komedie a dramatu. Ani chvilku jsem se nenudila a že já se začnu nudit rychle a to u filmů, které střídají jednu velkolepější scénu za druhou, Snídaňový klub nás nevytáhl ze školy, pomalu ani ze třídy, a stejně jsem na tom vysela očima celých 97 minut. Což je táké příjemný fakt. 97mi minutová stopáž. U těch dnešních epických dramat, které se mají dotknout vaší duše se pod 120 minut nedostanete. Takže svěží, vtipné, dojemné, trefné, nadčasové, plné skvělých hereckých výkonů.... bouhužel ale né dokonalé. Něco mi tam na plnej počet schází, ale určitě si Breakfast club pustím znova. ()
Nadčasový snímek, který by měl být povinně promítán na středních školách. Studenti by pak k sobě možná byli více schovívaví. ()
První půlhodinka ubíhala velmi pomalu a upřímně, pohrával jsem si s myšlenkou, že film vypnu. Nakonec jsem vydržel a musím říct, že toho nelituju. Celý obsah filmu se dá shrnout v jednom obrovském moudru, které platí vždy, leč bohužel málokdo se jím řídí: "Nikdy nesuď člověka, dokud ho nepoznáš." nebo také: "Nikdy nedej na první dojem.". Celkově jde o příjemnou oldschool podívanou, protkanou peckama popu 80´s. ()
nejak ma to neoslovilo.....bolo to ešte povrchnejšie, ešte patetickejšie než moje najnižšie očakávania.....rovnaký problém ako Pretty in Pink.....keď sa snaží niekto zúfalo riešiť problémy mládeže, hoci si sám na svoju mladosť nepamätá.....sú tam pekné momenty, možno v puberte by sa mi to páčilo na ****, takto za ***. ()
Údajně kultovní film, ale mě nijak zvláštní nepřijde teda. Až neobyčejně obyčejný film, bych řekla. Určitě to není něco, co stojí za druhé zhlédnutí, ale podhodnocení si to taky nezaslouží. Takový zlatý střed. ()
„Don't You Forget About Me. Don't Don't Don't Don't. Don't You. Forget About Me“ Jednoho sobotního rána, které je postrachem všech školáků - jít do školy, se setkala partička. Genius, sportovec, blázen, princezna a vyvrhel ráno odstartovali své slovní přestřelky a náboje jim vydržely až do úplného konce. Snímek The Breakfast Club mě donutil přemýšlet nad jednou věcí. Čím to je, že teen komedie 80.let dokázaly zabavit? Je to dobou? Když srovnám dnešní teen filmy s těmi 80kovými... Partičky se více méně skládají ze stejných charakterů, ale na rozdíl od dnešních snímků, je tam nechcete všechny postřílet. Láska, výtržnosti, blbnutí - všechno podáváno s takovou lehkostí, že se přistihnete, jak se usmíváte jak měsíček na hnoji. P.S.:Judd Nelson, rebel s dobrým srdcem, zabíjel svými hláškami. ()
no jedna z najslabších komédií od Johna Hughesa.ak nie najslabšia. dosť nuda,nechapem ze to ma 78%,zase zbytočné prehnané hodnotenie,za mna 50%,raz pozrieť stačilo.a to mam J.Hughesa rad lebo ma fakt fain komedie ()
Další z komedií, u které jsem se ani jednou nezasmál. Místy jsem se naopak cítil trapně, za chování některých postav. To samo o sobě rozhodlo o tom, že tenhle film u mě úspěch mít nebude. Místy stupidní dialogy a příliš nucené a umělé hraní se mi vůbec nelíbily. Jestli jedinou myšlenkou bylo vtlouct divákovi, že nikdo není černý nebo bílý, ale od každého máme něco, tak to je tedy opravdu bravurní (myšleno silně ironicky) počin. Přišlo mi to celkově o ničem a autoři se snažili udělat z každého "komára velblouda". Takový naivní, nepropracovaný, nudný a hlavně nevtipný film s neskutečně vynuceným závěrem. Pozn.: A pubertální sígr, kterého ztvární 26letý herec taky nepůsobí moc přesvědčivě, hodně tragické obsazení jeho role. 3/10 ()
I když si většinu lidí zaškatulkujeme, nemění to nic na tom, že se všichni nacházejí ve více škatulkách, než jen v jedné. Někdy si to ale ani oni sami neuvědomují. Tento film je toho krásnou ukázkou. ()
Chcete pochopit "třídní" rozdíly v US? Chcete zkusit nahlédnout za oponu myšlení blázna, který je schopen vystřílet půlku školy? Pusťte si tuto komedii. ()
"...Vidíte nás tak, jak nás chcete vidět. Co nejjednodušeji, v těch nejpohodlnějších definicích. My ale zjistili, že každý z nás je bedna, atlet, magor, princezna a gauner. Stačí Vám to jako odpověď?..." Nejen učitelé, ale i my mezi sebou máme tendenci vzájemně se hodnotit podle věcí, které si myslíme, nebo které nám říkají ostatní. Hloupost. Nikdy bychom neměli zůstávat u těchto "pohodlných definic". Pravdou totiž je, že prakticky každý je ve skutečnosti úplně jiný, než jak na první pohled vypadá... A pak třeba zjistíme, že kvůli někomu takovému budeme schopni strávit celou sobotu ve škole, protože prostě nebudeme mít nic lepšího na práci :) ()
Breakfast club je film do kterého se vcítí každý, kdo měl někdy podobné problémy jako hlavní postavy. Nikdo ač se může na venek zdát bezstarostný, či dokonalý nebo prostě jen dost chytrý se nemusí vůbec cítit tak jak působí. Tento příběh je plný emocí a dočasného přátelství mezi skupinou lidí, která by se běžně těžko jen pozdravila, doplněný skvělou hudbou i kvalitním humorem. ()
Naprosto chápu toho který, tvrdí že Snidaňový klub je kultovní klasika prostě jen proto, že tomu tak je. ()
Naprosto dokonalá teen-age dráma o dospievajúcich školákoch, ktorá by mala byť povinne premietaná na stredných školách (naozaj a bez srandy). Akokoľvek to vyznie smiešne, problémy dospievajúcich školákoch smiešne nie sú a tento snímok krásne poukazuje na to, že úprimnosť môže zvíťaziť nad nenávisťou a rozdielnosťou medzi ľudmi, ktorá je však len na povrchu. ()
Nevím, možná ve své době ten film znamenal víc nebo jenom nejsem ta správná osoba, která by ho dokázala ocenit. Popravdě, škatulky jednotlivým postavám zůstaly celý film. Co mě na filmu zklamalo ze všeho nejvíc bylo to, jak se na konci spárovali. I když sportovec neskončil s princeznou, tak oba si někoho našli a mozek zůstal na ocet a ještě za všechny napsal esej. Protože šprt nikdy s nikým neskončí, pokud není hlavní postava. Tenhle film pouze škatulkám dodává třetí dimenzi, ale postavy v nich pořád zůstávají. ()
Propracovaný psychologický pohled do života teenagerů všech hlavních typů - kráska, sportovec, šprt, vyvrhel a bláznivá holka. Místy příliš černobílé, příliš tvrdě stereotypní. Podezřelé je, že jsou všichni v jádru hodní, dokonce ani sportovec nešikanuje slabší, protože by ho to bavilo. Vynechala bych scény s honičkou, ty opravdu nadčasové nebyly. ()