Pod toskánským sluncem

Chápu výhrady ostatních uživatelů o jednoduchoučkém děj, tenhle film opravdu není složitý. Ale Pod toskánským sluncem je moje srdcovka. Atmosféra prosluněného Toskánska, všechny ty záběry na překrásnou místní krajinu (zalitou sluncem, samozřejmě!), italské jídlo a pití... Krásná Diane Lane tu hraje spisovatelku Frances, která právě od života dostala pár pořádných facek a pokouší se znovou postavit na nohy. Symbolem jejího nového života se stává toskánská vila Bramasole, do které investovala všechny úspory a ze které se znovu snaží udělat krásné a obyvatelné místo (stejně jako ze svého života - ups, to je ale patetická metafora, co?). Bojuje s rozpadajícím se domem, samotou, poznává nové přátele a taky to, že štěstí není jen o zoufalém hledání toho pravého chlapa. Pod toskánským sluncem je zkrátka taková pohodovka. Mimochodem, stejnojmená kniha od spisovatelky Frances Mayes (té opravdové) nemá s tímhle příběhem mnoho společného. Mayesová v něm půvabně vypráví, jak se svým partnerem Edem koupili a renovují toskánskou vilku, ale jedná se spíše o sérii odlehčených příběhů o tom, co taková renovace v Itálii obnáší. Ale prosluněná atmosféra z ní čiší stejná. (26.08.2012)

Rozumoval jsem nad třemi hvězdami, ale nakonec se přikláním takto. Z romantické komedie se nakonec vyklubal film, který je bůhví čím, ale rozhodně ne komedií a té romantiky jako šafránu. Zařazení do kategorie drama asi netřeba komentovat. Úsměvných momentů je prach bídně, řekl bych spíše, že nejsou žádné, ač se tvůrci přeci jen trochu snaží. Naopak o romantiku se snaží seč můžou, ale myslím, že i dámy by si našly romantičtější filmy. A závěrem to tvůrci opravdu nevylepšili. Snímek sice není úplně nudný, ale vhodnějším slovem by asi bylo nezáživný. Nenašel jsem jediný důvod si jej pustit znovu. Ani té toskánské krajiny si příliš člověk neužije, takže není moc co obdivovat. (18.09.2018)

Stoprocentně účinný navozovač dobré nálady, pohody a odvahy k radikálním rozhodnutím.. :-)) romantické, milé, úsměvné, i lehounce dojemné.... co zpříjemní zimní večer, a to nejěn těm, kteří milují sluncem prozářenou pohodu nebo se chystají k radikálním změně svého života... a Diana Lane je kočka.. :-) (03.03.2008)

Farebné kamienky v modrej vázičke. Slnečnice tancujúce po poli. Srdce plné sĺz plávajúce vo fontáne nádeje aj oranžový západ slnka. Všetky farby sveta v príbehu, kde sa nádej strieda so smútkom, ktorý má farbu dúhy. Čierna sa minula na kolajnice, ktoré postavili cez vysoké hory v čase, keď ešte nebol vlak, čo by po nich prešiel - pretože vedeli, že raz taký vlak príde. To je hlavné posolstvo tohoto príbehu pre všetkých, čo pocítili stratu človeka tak, že ani nevedeli, ako majú ďalej dýchať. To všetko preto, že cez slzy člověk vidí iba kúsok pred seba a neverí, že práve za tým ho čaká niečo úžasné. Tiež preto, že keď niečo skutočne chceme, tak sa nám to splní. Možno inak, ako očakávame, ale kto už by presne chcel vedieť čo presne to bude? Keď je za oknom šedivo a životu chýba farba, je tento film tým pravým melancholickým a úžasne farebným spoločníkom. (04.06.2006)

Navzdory nadprůměrně fotogenickým lokacím maličko fádní, takové … nic proti ničemu - s hrdinkou, ke které jsem nepřilnula. Víte … bez ohledu na žánr od filmu zpravidla očekávám, že mě na chvíli zbaví reality - a zavede mě do krajiny iluzí. Nepotřebuju, aby mi s každým záběrem dával jasně najevo, že jde jen o jakousi dohodu smluvních stran, jejímž výsledkem je tu závažná, tu zase rozpustilá HRA na pravdu, obsahující barevné (případně černobílé) pohyblivé obrázky doladěné odpovídajícím zvukovým doprovodem ... hra dosti pochybná, protože ji nelze brát vážně ani nevážně - protože ji nelze naplno PROŽÍT ... 2,5* (29.10.2013)