(Ne)obyčejný kluk

Příběh o deformovaném chlapci sice hraje převážně na city, ale najde se v něm i dost kvalitní tvůrčí práce (nejen co se příběhu, kamery i hereckých výkonů týče). Na můj vkus však byla celková délka filmu zbytečně přemrštěná – našlo se tu dost nudných pasáží. Líbila se mi však celková pointa (za to že se někdo narodí jako … prostě nemůže) a mladý herec podal slušný výkon. Odraz jeho okolí se rovněž povedl ukázat vcelku věrohodně – asi bych se taky styděl za takového sourozence coby děcko – dospělý už na to pohlíží trochu jinak. A proto i když se to místy snaží tvářit jako děsný doják, já to vidím na průměrné ohodnocení… (08.01.2020)

"Obyčajná tvár" je film o chlapcovi Augustovi Pullmanovi, ktorý sa narodil s vadou tváre. Pre svoje estetické postihnutie to nemá v živote jednoduché, ale napriek tomu sa nevzdáva. Je to snímok, ktorý hrá na city, miestami doslova citovo vydiera diváka. Musím však uznať, že je to po filmárskej stránke profesionálne natočené. Vypočítavo dojímavé filmové dielo. Ja si však nedokážem odpustiť cynickú poznámku. Viete si predstaviť, že by sa starej veľkohubej anorektičke Julii Robertsovej a krivonosému trotlovi Owenovi Wilsonovi podarilo spoločne splodiť pekné dieťa? Ja veru nie. Výsledok ich potencionálneho párenia presne zodpovedá podobe malého Augusta Pullmana. *** (31.03.2020)

SPOILERY Chbosky po své debutové nudě už konečně ve svojí druhé nudě začal žít trochu v realitě, ale pořád je jeho film z nějakého fantasy sluníčkového světa, kde sice lidi mezi sebou nějaké problémy mají, ale ve skutečnosti jsou všichni, všichni do jednoho, strašně hodní. Smrdí to už od jeho rodiny, která je tak strašně tolerantní, hodná, dokonalá a bezkonfliktní, jako by vypadla z obrázků Vesmírných lidí nebo Strážné věže. Ve škole nám kluk sice prožije nějakou tu šikanu, ale vždycky si - poměrně rychle - najde nějaké pravé kamarády. Děj je vlastně jenom slepenec klišé ze všemožných rodinných a teen filmů - "outsider" nebo chcete-li jiné dítě (navíc s deformovaným obličejem), teen sestra přišla o nejlepší kámošku, teen ségra se zamiluje (do černocha, abychom byli i správně multikulturní), teen ségra se snaží uspět v dramaťáku, kámoška teen ségry se s ní snaží usmířit, outsider je ve škole šikanovaný, strašně dojemná smrt psa (nebo babičky/dědečka - což je snad to nejotravnější klišé), outsider má velké sny, které se mu prolínají do reality... Jediné, co jsem snad nikde ještě neviděl, byla omluva kamarádovi skrze Minecraft. Každopádně, mě nejde o to, aby to bylo strašně originální, mě jde o to, aby se to pokusilo nějak vyčnívat. A tohle nevyčnívá ničím. I když to na divákovi neustále útočí snad každou scénou (a hodně nenáročné a citlivé duše asi celý film probrečeli, pročtu si pak komentáře), ale útočí tak často, že je to až vlezlé a mě jako diváka to hodně štvalo. Proto ve mě ten film nezanechal - kromě kýče, samozřejmě - naprosto žádné emoce, Auggie mi k srdci nepřirostl a žádná jiná postava taky ne, protože se většina z nich chovala jak z jiné dimenze. Tenhle vlezlý a až přehnaně pozitivní film na mě prostě zapůsobit nedokáže. A kdyby do mě náhodou chtěl někdo, kdo tomu dal vysoké hodnocení, rýt, že jsem hovado bez emocí a citů, tak vám musím sdělit, že i mě dokáží některé film emočně zasáhnout, dojmout a v hodně výjimečných případech i rozbrečet (viz Paříž, Texas). Jenže to musí mít sympatické postavy, zajímavý děj a hlavně, hlavně jim nesmí chybět realističnost. Ta ale (Ne)obyčejnému klukovi hodně chybí a tak z ní zůstává jen kýč pro hodně nenáročné citlivky. Musím ale Chboského za něco pochválit, na rozdíl od jeho debutu to nebyla taková útrpná nuda a bylo to i lépe natočené, jenže tady bohužel všechna chvála ode mě končí. A já našel dalšího režiséra, který mi přijde strašně přeceňovaný. Ale dojmout diváka kýčem je přece tak lehké a laciné, že? Btw, ten konec je úplně stejný, jako ten v The Aŕt of Getting By, akorát tam měl nějakou sílu, tady je z něj jen kýč. Vlastně to slovo celý film vystihuje nejvíc - kýč. 2* (19.05.2020)

Rozhodně je to film, na který by se měly dorůstající děti podívat a přijmout jeho poselství. Ale rozhodně to není kdovíjak výborná filmařina, protože jednorozměrným charakterům to moc nebaštíme a střípkovité vyprávění občas pálí ve vztahu k celku trochu do ztracena. Hodně tomu pomáhají přirozeně hrající herci a líbilo se mi přepínání do fantazie hlavního hrdiny, ale jinak nic víc než rutinní sentiment pro celou rodinu s nejočekávanějším možným happyendem... Více zde (05.02.2018)

“PROČ JSEM TAK OŠKLIVÝ…“ /// Tak určitě je to dojemný. A nemůže za to jen ten kluk, kterej se narodil proto, aby vyčníval. Určitě je to poučný. A můžou za to všichni, kteří se pohybujou kolem Augusta. Vono to totiž není vo tom, vyhodit takovýhle dítě na mráz s vostatníma parchantka a říct – vrať se večer. Tohle je vo vobětavosti. Vlastní. Taky (a to hodně!) je to vo dětech. O jejich pocitech, vo tom, proč se někdy chovaj tak jak se chovaj a je to hodně zajímavý a fajn vyprávění. A hodně dojemný. Takovej skrytej útok na city. Není prvoplánovanej (ale je… já kurva vím!), protože vychází ze života. Různejch životů! Taky je to strašně moc o přátelství. Ale hlavně – jestli jsem to neříkal – je to dojemný! (KUREVSKY!) Tenhle film vznikl proto, aby si toho všeho svět všimnul. Šíří totiž převážně štěstí. A to je doufám nakažlivý. Jestli jo, tak budete bulet jak jelimani! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsal R.J. Palacio, neznám. 2.) Všichni mi říkaj, že na prej vzhledu nezáleží (to je jak s tou velikostí…). 3.) Zjistím, že skuteční kamarádi se nehledaj snadno (ale že fakt existujou). 4.) Thx za titule „JustMeeKatie“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (16.02.2018)