Night on Earth
Night on Earth
Night on Earth
Night on Earth
Noc na zemi
Night on Earth
Night on Earth
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Frederick ElmesHudba:
Tom WaitsHrají:
Gena Rowlands, Winona Ryder, Armin Mueller-Stahl, Giancarlo Esposito, Rosie Perez, Richard Boes, Isaach De Bankolé, Béatrice Dalle, Stéphane Boucher (více)Obsahy(1)
Ve filmu Noc na Zemi se setkáváme podruhé s mimořádnou tvůrčí osobností amerického nezávislého režiséra Jima Jarmusche. Od klubového snímku Podivnější než ráj prošla tvůrcova svébytná poetika jistým vývojem a jeho svět se pootevřel širší divácké veřejnosti. Jarmuschovou doménou zůstává žánr černé komedie, prohlubuje se však kontrast mezi "vnější" zábavností a trpkým vyzněním "všedních" příběhů. Režisér se však nevzdává vyprávěcí askeze v podobě minima aktérů, umístěných do několika málo prostředí a prožívajících "nicotné" episody; o to rafinovaněji však s nimi tvůrce nakládá.
Druhý Jarmuschův barevný film je členěn do pěti povídek, odehrávajících se zároveň během noci v různých časových pásmech v pěti velkých městech (Los Angeles, New York, Paříž, Řím, Helsinky) a v odpovídajících jazycích. Aktéry jsou místní taxíkáři a jejich pasažéři. Jarmusch jemně parafrázuje typické postavy, žánry a styly jednotlivých kinematografií (Hollywood, newyorská škola, francouzský neobarokní film, velkohubá italská fraška, seversky zasmušilé filmy Akiho Kaurismäkiho), což se prosazuje ve vyprávěcím rytmu, akcentaci významotvorných motivů, v přesné hudbě Toma Waitse i v samotném hereckém obsazení "typickými" herci té které kinematografie. Kameraman Frederick Elmes (podílel se na filmech Davida Lynche) těží maximum z nutně statické kamery, omezující se na pozorování aktérů v prostředí taxíku a na charakterizaci míjejících velkoměstských ulic. Rafinovaná struktura vyprávění poskytuje v jen zdánlivě "náhodných" situacích obraz světa paradoxů, v němž žijí "vidoucí" slepci i bezdomovci, kteří jsou všude doma, a v němž se všichni musí vyrovnávat s pocity odcizení v prostředí falešných mýtů.
Noc na Zemi je malý, moudrý a zároveň velmi zábavný snímek, zasluhující si svou inteligencí, humorem a myšlenkovou náplní pozornost všech ctitelů dobrého filmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (404)
Jasně nejslabší Jarmusch, protože je také nejvíce komerční. L.A. je předvídatelné a Winona mě neoslnila! Výborný New York!!!!!! Nejslabší Paříž. Zábavný Řím a standartní Helsinky. Spíše zklamání! ()
Nikdy jsem nevěřil, že film, který se bude odehrávat pouze v 5ti taxících bude tak dokonalý, a tak zábavný. Něco takového může udělat jedině režisér jarmuschova formátu. Úžasný smysl pro atmosféru daného města, vykreslení charakteru daného státu(což je čin vskutku geniální) a výběr herců, kteří naprosto krásně vystihují mentalitu své země. Geniální dílo, které na mě udělalo HODNĚ velký dojem a přesvědčilo mě o tom, že Jarmusch je pan režisér ()
Pět povídek o taxikářích, čtyři důkazy, že americký nezávislý film mě dokáže zaujmout. Filmová hvězda: 9/10, Winona je k sežrání. Německý klaun: 8/10, protože věřím, že tohle bylo ze života. Pobřeží slonoviny: 7/10, hodně charismatická holka :-) Kněz: 5/10, nuda, nevěrohodné postavy i příběh. Špatný den: 6/10, nevěřil jsem ani jednomu z těch čtyř. Podtrženo sečteno, doporučeníhodný snímek. ()
9/10... parádní pokoukání.... New York a Roma asi nejlepší... ()
prekrasne natocene...geniálne zahrane...Beatrice Dale ma uplne presvedcila ze je slepa... u mna Jarmuschov najlepsi film ()
Precizně vystavěné a vypointované etudy, které spojuje noc, taxi a ve výborné zkratce vystižená atmosféra toho kterého města. Jak už to u povídkových filmů bývá, ne všechno člověka položí. Hned u prvního příběhu mám dojem, že Winona Ryder dost přehrávala a rozuzlení mělo lehce moralistickou příchuť. Naopak povídka z New Yorku mě pobavila a vryla se do paměti nejvíc a zbytek už držel laťku stabilně vysoko. Benigni mi na rozdíl od mnoha jiných nevadil, naopak si myslím, že mu tahle přepjatá poloha sedí a stejně jako ten obhroublý humor - povrchně pobožný chlípník versus kněz, kterého z něj trefí šlak - přispívá k typicky italské atmosféře. No a jako zapálený finofil jsem si už jen vychutnával helsinskou povídku, kde exceloval Matti "Vladimir" Pellonpää. ()
Přirozené, hezké a srdečné? Snad. Nudné, táhlé, mně nic neříkající? Určitě. Nebýt Roberta Benigniho a jeho nezastavitelného a přiblblého žvanění o jeho nesmyslných prohřeškách, tak nejspíš usnu. Netuším, jaký účel tvorba Jima Jarmusche má mít, ale mám jasno v tom, že mi nesedí ani v nejmenším. Tam, kde film má být nejspíš dojemný, působí na mě nudně a trapně. Tam, kde nejspíš má být film vtipný, působí na mě unaveně a nepřirozeně. Jediné, co lze pochválit, z mého pohledu, je snad to jakž takž "prostředí" taxíku, při kterém má citlivější divák (a mající větší pochopení pro Jima Jarmusche) možnost si představit sám sebe - v roli řidiče, či pasažéra. Bohužel já si nepředstavil nic, neb jsem se hlavně soustředil, abych neusnul. Chtěl jsem totiž za každou cenu nalézt onu výpovědní hodnotu filmu, ale bezúspěšně. ()
Obsahovo sú jednotlivé príbehy značne nevyrovnané (od vyslovenej frašky č. 4 cez emocionálne takmer neutrálnu skicu č. 1 až po bezmála tragické č. 5), ale režisér a scenárista v jednej osobe Jarmusch vedel, čo robí: pozerať dve hodiny na bláznivé postavy ako je tá z Večného mesta by pravdepodobne diváka nielen unavovalo, ale ani by to v ňom nezanechalo onen priaznivý a vcelku hlboký dojem. A vďaka tejto umnej kombinácii žánrov som napokon akceptoval aj to trochu násilné posolstvo z č. 1 (nie každý musí podľahnúť pozlátke a zavrhnúť svoj navonok menej splendidný, ale uspokojivý život a plán). Najviac som arci ocenil parížsku epizódu (č. 3): konfrontácia trochu ubitého (nielen fyzicky, tj. nejde len o ten kus leukoplastu na jeho hlave), ale tiež prirodzene zvedavého taxikára a inherentne podráždenej, ale navonok spokojnej a možno až nezdravo sebavedomej nevidomej bola možno zábavná, určite ale psychologicky pozoruhodná. - Oceňujem aj rozhodnosť, s ktorou bola väčšia časť filmu natočená v inom jazyku než angličtina. ()
- podľa mňa ešte lepšie ako oveľa známejšie Káva a cigarety - vynikajúco spracované tragikomické epizódky. miestami človek doslova nevie, či sa usmievať alebo mu majú slziť oči (5. príbeh). Isaach De Bankolé sa čoraz viac radí medzi mojich naj hercov. Jarmusch je proste frajer ()
Pět samostatných příběhů odehrávájících se v taxíku v pěti různých světových metropolích. První dva příběhy jsou zábavné, další už mi přijdou spíše hloupé. Byť je jedná o velmi netradiční počin, mé hodnocení snímku je naprosto průměrné. ()
Nikdy nie je jednoduché spojiť niekoľko (mini)príbehov do jedného celovečerného filmu, tak aby boli kvalitatívne všetky príbehy aspoň približne rovnocenné. A možno to ani nie je treba. No Jim Jarmusch to do určitej miery zvládol. Základným prvkom, ktorý aspoň povrchne pojí všetky príbehy je taxík. Ďalším je noc. A tým skutočným pojivom je taxikár. Ktorý nezohráva pasívnu rolu v živote svojich zákazníkov. Tu ich priamo ovplyvňuje (a nie len tým, či ich odvezie niekde načas, alebo nie), ovplyvňujú sa navzájom, aj keď možno len na chvíľu. ___ Začnem teda prvým príbehom (9/10), ktorý krížovým strihom spojí dve „hrdinky“ tohto príbehu, zdanlivo dve kontrastné ženy („bohatá dáma“ a „jednoduchá taxikárka“). Spoiler! Namiesto konfliktu, vidíme novu ponuku práce, taxikárke je ponúknutá herecká rola, ktorá by z nej mohla spraviť filmovú hviezdu, samozrejme Jim Jarmusch naschvál nenapĺňa toto klišé a potenciálne lákavý dejový zvrat pre mnohých divákov, teda taxikárka ponuku odmietne. Koniec spoileru. ___ Druhý príbeh (10/10) je veľmi vtipný, milý a trochu smutný zároveň, ale predovšetkým je geniálny. Scenáristicky kreatívny a pritom to stále pôsobí prirodzene, že by sa to mohlo pokojne naozaj stať. ___ Tretí príbeh (8,5/10) je podľa môjho názoru tak trochu zlomový, osud už postavám až tak nepraje, naberá na irónii (ukáže sa, kto je „skutočne“ slepý). ___ So štvrtým príbehom (8/10) už mám trochu problémy. Približne, pokiaľ si nedá taxikár dolu okuliare je to nuda, nie veľmi vtipná. Našťastie, potom to začne byť vtipné a bizarné. ___ Posledný, piaty príbeh (8/10) je dramaturgicky pre mňa rovnako (ne)funkčný ako štvrtý príbeh, tromfy vyťahuje až v úplnom závere (vlastne ešte o niečo neskôr ako príbeh číslo štyri), problém je že kým sa k nemu (k záveru) dobudujeme, tak dovtedy je to len taký lepší priemer. ___ Noc na zemi považujem za veľmi dobrý film, prispela k tomu určite aj výborná hudba, rôzne a odlišné charaktery, ich zaujímavé interakcie. Na záver snáď len otázka, je v tomto prípade celok viac, než suma častí? Na to si nech si už každý odpovie sám... 90% ()
Umění je to asi velké, ale v některých epizodách je snaha o vtipnost až moc křečovitá. Některé zase byly vyloženě nudné. Většina protagonistů jsou sebestřední imbecilové. Navíc mi to víc přišlo jako reklama na kouření než pokus o nějakou pointu. ()
Nejraději bych jel s panem Benignim v serpentinách římskými ulicemi. Prosvištět kolem všech nočních památek a potom opravdu umřít s blaženým úsměvem nabouraný ve fontáně di Trevi :) . První skazku moc nemusím, protože mě Winona nespřesvědčila, ale s přibližovaním Evropě dostává film pořádnou řízu... Přehodnoceno na pět po pátém shlédnutí. ()
Po dlouhé době neviděný film, který mě opravdu rosekal....reálný a přesto originální, smutný, veselý, lidský...nádhera! ()
Přes dvě hodiny nekonečného tlachání o ničem. Líbil se mi snad jedině poslední příběh (Helsinki), ale ten bych rád viděl zasazen v úplně jiném filmu. Dle místního všeobecného nadšení Jim Jarmusch holt evidentně netočí filmy pro mě... ()
Paradička! Moje prvé stretnutie s Jimom Jarmushom, rovnako ako aj s Winonou Ryder. Poprosím, takto sa má točiť. Jeden režisér = päť príbehov z rôznych častí sveta. Jarmush sa dokázal odosobniť vždy od toho predošlého príbehu, prezieravo obsadil hercov do príbehu z tej krajiny, odkiaľ skutočne aj sami pochádzajú. Tak talian hrá taliana a fín hrá fína. A to je to, čo v spojení s atmosférou konkrétneho mesta, dáva každému príbehu svoju charakteristickú pečať. Príbeh z New Yorku je tak typický pre toto mesto ako je typický príbeh z Ríma či Helsing. Po sledovaní človek napáchne z každej krajiny a môže si sám vybrať kde by chcel byť. Mne bol najsympatickejší posledný príbeh s depresívne rozšafnými fínmi. Zabudnúť sa ale nedá, ani na ukecaného Roberta Beningniho, či na taký malý a ukážkový stret kultúr v jednom taxíku medzi starším nemeckým taxikárom Helmutom a fakujúcim černochom Jojom. Mám rád rebríčky a tak 1-Helsinki, 2-New York, 3-Rím, 4-Los Angeles, 5-Paríž. Celkovo 90%. ()
Pro mě zatím nejlepší Jarmuschovka. Přeúžasná, překouzelná Winona Ryder, zoofilní Benigni a potrhlej Helmut. Bizarní, vtipné, chvílemi dost zavánějící černým humorem....a to já velice rád! ()
Tak první příbeh byla učiněná slabota bez pointy. Druhý byl velmi vtipný a konec (ztracení Drážďana v New Yorku) i celkem působivý. Třetí příběh mi přišel taky celkem slabý. Připadal mi jako taková rychlovykvašená vata, protože zkrátka 4 příběhy by bylo málo. Ovšem 4 příběh byl výborný! Z Benigniho jsem nemoh'. A poslední příběh ušel. Celkově musím tedy dát průměrné hodnocení, i když jako celek na mě působil snímek celkem dobře. Takže silné 3*. ()
Moje hodnocení jednotlivých částí je 70%; 80%; 70%; 40%; 50%. Škoda, že z toho snímku bylo cítit mravní ponaučení, které se mně v tomto případě moc nelíbilo, neboť autor časno příliš přestřelil. ()
"Ale já jezdím taxíkem a budu automechanikem!" Proč plná počet? Protože jsou to PŘÍBĚHY. Normální, vtipné, bláznivé i smutné. Skvěle natočené a skvěle zahrané. Nic víc a především NIC MÍŇ! "Ty vado, to je soda..." ()