Night on Earth
Night on Earth
Night on Earth
Night on Earth
Noc na zemi
Night on Earth
Night on Earth
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Frederick ElmesHudba:
Tom WaitsHrají:
Gena Rowlands, Winona Ryder, Armin Mueller-Stahl, Giancarlo Esposito, Rosie Perez, Richard Boes, Isaach De Bankolé, Béatrice Dalle, Stéphane Boucher (více)Obsahy(1)
Ve filmu Noc na Zemi se setkáváme podruhé s mimořádnou tvůrčí osobností amerického nezávislého režiséra Jima Jarmusche. Od klubového snímku Podivnější než ráj prošla tvůrcova svébytná poetika jistým vývojem a jeho svět se pootevřel širší divácké veřejnosti. Jarmuschovou doménou zůstává žánr černé komedie, prohlubuje se však kontrast mezi "vnější" zábavností a trpkým vyzněním "všedních" příběhů. Režisér se však nevzdává vyprávěcí askeze v podobě minima aktérů, umístěných do několika málo prostředí a prožívajících "nicotné" episody; o to rafinovaněji však s nimi tvůrce nakládá.
Druhý Jarmuschův barevný film je členěn do pěti povídek, odehrávajících se zároveň během noci v různých časových pásmech v pěti velkých městech (Los Angeles, New York, Paříž, Řím, Helsinky) a v odpovídajících jazycích. Aktéry jsou místní taxíkáři a jejich pasažéři. Jarmusch jemně parafrázuje typické postavy, žánry a styly jednotlivých kinematografií (Hollywood, newyorská škola, francouzský neobarokní film, velkohubá italská fraška, seversky zasmušilé filmy Akiho Kaurismäkiho), což se prosazuje ve vyprávěcím rytmu, akcentaci významotvorných motivů, v přesné hudbě Toma Waitse i v samotném hereckém obsazení "typickými" herci té které kinematografie. Kameraman Frederick Elmes (podílel se na filmech Davida Lynche) těží maximum z nutně statické kamery, omezující se na pozorování aktérů v prostředí taxíku a na charakterizaci míjejících velkoměstských ulic. Rafinovaná struktura vyprávění poskytuje v jen zdánlivě "náhodných" situacích obraz světa paradoxů, v němž žijí "vidoucí" slepci i bezdomovci, kteří jsou všude doma, a v němž se všichni musí vyrovnávat s pocity odcizení v prostředí falešných mýtů.
Noc na Zemi je malý, moudrý a zároveň velmi zábavný snímek, zasluhující si svou inteligencí, humorem a myšlenkovou náplní pozornost všech ctitelů dobrého filmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (404)
no prostě mazec...Každý příběh obsahoval jisté kouzlo které ve mně zanechalo příjemný požitek z tohoto filmu...PS:reklama na cigarety taky nevadila=) ()
tieto epizodkove sa mi od jarmusha pacia... ale od zaciatku to ide asi 5,5,3,3,3 na * takze 4*vysledne po druhom zhliadnuti mi to prislo ovela vtipnejsie, zasmial som sa kvalitne minimalne za 5* ()
Krásné příběhy a osudy lidí na různých místech planety. Nejvíc mě vzal za srdce příběh německého imigranta, taxikáře v New Yorku, Helmuta. "Jak se jmenuješ? Helmut Helmet?.To je unás něco co se dává na hlavu..je to jako stínítko! A jak se jmenuješ ty? YO YO! YO YO? .. to je hračka pro děti" :D....nezapomenutelné momenty. I přes příběh italského taxikáře, který mě vůbec neoslovil musím dát vysoké hodnocení za zbývající 4 příběhy a krásnou hudbu. ()
Los Angeles, New York, Paríž, Rím a Helsinky. Čo majú spoločné? Iba jednu (ne)obyčajnú noc v živote taxikárov a ich pasažierov. Úchvatný a vtipný a miestami dojemný scenár robí z tohto minimalistického Jarmusch-ovho filmu skutočný zázrak. Naozaj sa na ňom zveziete a po takej dokonalej jazde vám spadne po pozretí, alebo skôr prejazdených tých pár kilometrov sánka. V jednoduchosti je krása. ()
Skvělá ukázka dobrého filmového řemesla. Pět příběhů z různých částí světa,odehrávajících se v taxících. Každý z minipříběhů svou atmosférou odpovídá místu ve kterém se odehrává. To vše skvěle doplňuje hudba Toma Waitse a výborné herecké výkony Winony Ryderové,Armina Mueller-Stahla a dalších. ()
Jarmusch nitrožilně, prosím. ()
Tolik klišé ve dvou hodinách filmu se jen tak nevidí. Snad jen pařížský taxík měl šťávu a atmosféru a nevyzníval úplně jako stylizace (až na tu konečnou srážku dvou aut). Být na tom v kině, asi neodejdu, ale doma jsem musela absolvovat několik zdravotních pauz. ()
Los Angeles, New York, Paris, Rome, Helsinki a titulky na závěr. Takovou cestou se vydává film, na který když se začnete dívat ve dvě ráno, mozek v pohodě stíhá bez ohledu na to, co se dělo předtím. Tato prazvláštní komedie se nemůže chlubit žádnou extra zápletkou, příběhem nebo vševysvětlujícím závěrem. Má však vlastní svérázný styl a vždy když se trochu "zabydlíte", pošle vás kamsi do pryč. Ale je fajn poznávat nové lidi a jejich bezcenné životní momenty. Dvě hodiny jsem strávil s přiblblým šklebem na tváři, který by se s trochou nadsázky dal nazvat úsměvem ()
U mňa vyhráva prvá poviedka s Winonou Ryder a Genou Rowlands a potom rozhodne Roberto Benigni, ktorý len potvrdil svoje komediálne nadanie. Jeho poviedka o dyni bola (ne)skutočne zábavne podaná. K tomu všetkému skvelá hudba a umný Jarmuschov strih. ()
Pět hezkých povídek. Nejméně se mi líbila druhá a nejvíc čtvrtá. Winona je dobrá, Béatrice ještě lepší a Benigni to opravdu rozjel :-D ()
Koktejl pěti napůl realistických, napůl absurdních příběhů, je namíchán. Od Los Angeles, kde je každý desátý člověk "scénárista" nebo "herec", až po studené depresivní Helsinki. ()
Pět taxikářských "městských legend" z různých měst a zemí. Nejde o víc, než o rozhovory taxikářů se svými pasažéry, takže žádné (přehnané) drámo, ale milé lidské příběhy - příjemně se na to dívá. Nechal jsem si zvednout náladu. ()
Kdo točí nejlepší povídkové filmy? Přeci král nezávislého filmu Jim Jarmusch! Je až s podivem jak široký záběr tento neortodoxní režisér má, vždyť ještě před Night on Earth stačil natočil třeba film rozdělený do tří zdánlivě nepropojených povídek, které se nakonec v závěru propojily (Mystery Train), ještě dříve pak film složený ze tří povídek, tří postav ale odlišných nálad a prostředí (Stranger Than Paradise), ale dokonce třeba i film konzistentní a nerozčleněný (Down by Law). Tentokrát však Jim zvolil úplně jinou ale stále velmi sympatickou metodu. Celý projekt rozdělil do pěti částí podle pěti různých měst v originálních jazycích, přičemž veškerý děj se koná v taxíku, anebo aspoň poblíž něj během jedné dlouhé noci. Každá povídka má jedinečné a skvěle padnoucí obsazení, každá je v jiném stylu a každá ctí jistou atmosféru daného města. Tak například hned první Los Angeleská, v hlavní roli s ne-příliš-sexy Winonou Ryder, která však svou neortodoxní punk-taxikářku (nebo co to vlastně bylo) zahrála opravdu parádně. Hned v první povídce se Jarmusch nepokrytě opírá do toho, čemu se celý život snaží vyhnout, do Hollywoodu a jeho kultuře, kterou zde reprezentuje Gena Rowlands jako šéfka filmového castingu. Povídka z New Yorku je celá skrz naskrz prošpikovaná nejrůznějším humorem, a která také v praxi potvrzuje, že řídit zde taxi může vlastně úplně kdokoliv. S třetí částí přichází také nejslabší místo celého filmu. Povídka o africkém zvědavém rádoby tvrďákovi a otravné slepé ženské v debatě o tom, jak moc velký je slepota handicap, mě docela zklamala, protože od takového města jako je Paříž jsem čekal přeci jen něco významnějšího. Vše se ale zase vrátilo k Jarmuschovské genialitě pomocí římské epizodky s úžasně dokonalým Robertem Benignim, jehož třeskutě vtipný projev a dost brutální zpověď nemá obdoby absolutně nikde. Navíc tato část výborně využívá krásných klikatých římských uliček, které tak dodávají této povídce na nezbytné grotesknosti. Se závěrečnými Helsinkami ale přišel ten největší šok, samozřejmě tedy příjemný, protože cokoliv jen jde ze severoevropské morálky a filmografie vyčerpat předvedl Jarmusch tak věrně, až z jednotlivých míst doslova mrazí. V celku je pak Night on Earth takřka bezchybným dílem, které se po právu řadí mezi vůbec to nejlepší od Jima, film je to silný nejen svou různorodostí, ale i neustálým místem k porovnávání a vyobrazení nočních světových metropolí. LA - 5*, NY - 5*, PAŘÍŽ- 4*, ŘÍM - 5*, HELSINKY - 5* ()
Je zajímavé během dvou hodin nasát vůni nočního života pěti světových velkoměst. Nejlepší byly povídky z New Yorku a Paříže. ()
Dle mého ne úplně zaslouženě oceňovaný film. Ůvod v New Yorku, který je z celé Noci na zemi nejlepší, sérii povídek z taxikářského prostředí sice velmi nadějně rozjede, ale už na jeho konci jsem si uvědomil, že je něco špatně, a mělo být hůř... Nejde o to, že by jednotlivé příběhy byly vyloženě špatné, mají hlavu a patu, pokusí se o pointu, jsou úsměvné (ať už vyloženě komediálně či tragikomicky), ale kromě ukázky různých filmových škol, hereckých osobností a stylů, jakými lze zahrát scénku na téma "noční cesta taxíkem po světové metropoli", nepřinášejí nic navíc a nemají tak daleko k prázdnotě. Úplně by přitom stačilo pohrát si se závěrečným vyzněním, které by všechny povídky spojilo něčím víc, než jen taxikářským řemeslem. Takhle se jedná pouze o pět random příběhů z různých částí světa, které sami o sobě nejsou až tak zajímavé a tím, že si je člověk pustí všechny po sobě, se to moc nezlepší. ()
Krásně zajímavý, zajímavě krásný. ()
Film som si pozrel z dvoch dôvodov: soundtrack od môjho milovaného Toma Waitsa a ďalšia položka do zoznamu odsledovaných filmov v Baloneho klube (týmto ho pozdravujem). Asi po polhodine a opakovanom pretáčaní som ho musel vypnúť, takmer ničím nezaujal. Pseudofilozofické tliachanie v taxíku, nič viac. 3* za soundtrack od Waitsa a sympatickú Corky v podaní mladej Winony Ryder. ()
Krása střídá nádheru. Doslova. Jim Jarmusch v jeho nejlepší formě. Vlastně skoro dokonalý, jedinečný a až neuvěřitelně opravdový snímek. ()
Po náročnom dni sa toto oplatí vidieť a hlavne v noci! Vidíte partiu taxikárov a pár ich spovedí s neobvyklými zákazníkmi v rôznych mestách po svete. Umelecký nádych to má, sem-tam to pobaví, vie to aj dojať aj nás to donúti trochu zamyslieť sa. Taká indie artovka, ktorú sa oplatí pozrieť a ktorá (na prvý raz) diváka neunudí. Za mňa 75%. ()
Tohle je na Jarmusche extrémně zábavný kousek. Jedna povídka lepší než druhá. ()